ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.167.2017:39
sp. zn. 10 Azs 167/2017 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely
Zemanové, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: O. K.,
zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3,
Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 10. 2015, čj. MV-125024-6/SO-2015,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017,
čj. 3 A 136/2015-34, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal k Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky, žádost o udělení
povolení k trvalému pobytu podle §67 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky. Ministerstvo jeho žádost zamítlo, stejně tak žalovaná zamítla žalobcovo odvolání.
Žalobu proti rozhodnutí žalované pak zamítl Městský soud v Praze rozsudkem uvedeným
v záhlaví.
[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
k níž připojil i žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Dle stěžovatele
je pochybení žalované zřejmé a nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by znamenalo,
že by v brzké době musel vycestovat. Na území České republiky má stěžovatel silné rodinné
zázemí (jeho žena i dcera mají povolení k trvalému pobytu), nucené vycestování by tak pro něj
znamenalo přerušení sociálních i rodinných vazeb, což by byl nepřiměřený zásah do jeho práva
na soukromý a rodinný život, který garantuje Listina základních práv a svobod a jiné mezinárodní
dokumenty. Nadto se stěžovatel obává návratu na Ukrajinu kvůli pravděpodobnému
pronásledování spojenému s ohrožením života a zdraví.
[3] Stěžovatel nemá na Ukrajině funkční zázemí ani žádný majetek. Byl by tak nucen do doby
vyřízení nové žádosti o pobyt nebo do skončení řízení o žalobě vést obtížný život a vynaložit
nemalé finanční prostředky na vycestování i na pobyt na Ukrajině. Dále stěžovatel upozorňuje
na své právo na spravedlivý proces a v souvislosti se svými tvrzeními odkazuje převážně
na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a rozsáhle z něj cituje.
[4] Pokud by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, stěžovateli by vznikla
nepoměrně větší újma, než která by vznikla jiným osobám jeho setrváním na území.
[5] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a navrhuje, aby jej NSS kasační
stížnosti nepřiznal.
[6] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud
zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného
nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou
odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy
byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán,
pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[7] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107
s. ř. s. nejsou naplněny. Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka
ze zákonného pravidla v §107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti.
Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá,
že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného
rozhodnutí odloženy.
[8] Soud s ohledem na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku ke svému
rozhodnutí vždy potřebuje znát konkrétní individuální skutečnosti, pro které stěžovatel
o odkladný účinek žádá. Tvrzení stěžovatele o „nepřiměřeném zásahu do rodinného a soukromého života“
nemůže bez dalšího obstát jako důvod pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel ve skutečnosti
neuvádí, v čem by spočívala nepoměrně větší újma na jeho straně či na straně jeho dcery
a manželky, např. tím, že by tvrdil a doložil jejich citovou, finanční nebo jinou závislost na jeho
péči apod. To, že případný nucený odjezd cizince, kterému nebylo uděleno či prodlouženo
povolení k pobytu, se dotkne jeho rodinného života, není „nepoměrně větší újmou“,
ale spíše běžným důsledkem jakéhokoli takového rozhodnutí. Totéž platí pro vynaložení
finančních nákladů v souvislosti s případným vycestováním.
[9] Sice obsáhle, ale podobně obecně stěžovatel formuloval i případné komplikace hájení
svých práv v soudním řízení.
[10] NSS si je vědom své judikatury (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100,
a na něj navazující usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, č. 3169/2015 Sb. NSS),
která v případě cizinců spíše tíhne k tomu, aby byly odkladné účinky kasačním stížnostem
přiznávány (za podmínek tam specifikovaných). Přesto NSS nepovažuje v této věci podmínky
pro přiznání odkladného účinku za splněné, neboť stěžovatel neuvedl, v čem konkrétně by utrpěl
nepoměrně větší újmu než třetí osoby v případě, že by odkladný účinek nebyl přiznán.
Pokud by NSS uznal za dostačující pro přiznání odkladného účinku obecná tvrzení, která vznáší
stěžovatel v této věci, popřel by tím výjimečnou povahu institutu odkladného účinku;
rozhodování o odkladném účinku by se tak stalo pouhou formalitou. To zjevně nebylo záměrem
zákonodárce.
[11] Pouze na okraj NSS uvádí, že pokud ministerstvo zamítlo stěžovatelovu žádost o udělení
povolení k trvalému pobytu, nutně to neznamená, že stěžovatel bude muset vycestovat z území
České republiky. Jak ve svém vyjádření k přiznání odkladného účinku uvedla žalovaná,
zákaz pobytu stěžovateli vystaven nebyl, a stěžovatel tak může požádat o udělení povolení
k pobytu nižšího standardu.
[12] Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[13] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1000 Kč. Podle §7 odst. 1
zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti.
Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1
písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012,
čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit
soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů
od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s o u opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b)
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových
stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej Nejvyššímu správnímu
soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 28. června 2017
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: