ECLI:CZ:NSS:2017:10.AZS.197.2017:34
sp. zn. 10 Azs 197/2017 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové,
soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: N. V. H., zast. Mgr.
Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4,
proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2015, čj. MV-144089-4/SO-2015, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne
20. 6. 2017, čj. 65 A 85/2015-23, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal dne 3. 3. 2015 podle §44a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců
na území České republiky, žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
na území České republiky za účelem podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná.
Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, však jeho žádosti nevyhovělo a rozhodlo,
že povolení k pobytu žalobci neprodlužuje, neboť žalobce neplní účel pobytu (výrok I
rozhodnutí) a byla zjištěna jiná závažná překážka jeho pobytu na území České republiky (výrok II
rozhodnutí).
[2] Žalovaná změnila rozhodnutí ministerstva tak, že žalobcovu žádost zamítla pouze
z důvodu uvedeného ve výroku II rozhodnutí. Žalobce totiž neplní účel pobytu, kterým má být
podnikání, ale vykonává závislou práci v restauraci, a to bez povolení úřadu práce. To představuje
jinou závažnou překážku jeho pobytu na území České republiky. Žalobu proti rozhodnutí
žalované pak zamítl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem uvedeným
v záhlaví.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
k níž připojil i žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V žádosti stěžovatel uvedl,
že má na území České republiky silné rodinné a společenské zázemí, neboť zde žije již velmi
dlouhou dobu. Nebude-li odkladný účinek kasační stížnosti přiznán, bude muset stěžovatel
opustit Českou republiku, aby se vyhnul nelegálnímu pobytu, což s sebou nese náklady spojené
s nuceným vycestováním. Zmínil také své právo na spravedlivý proces, které mj. zahrnuje
též aktivní účast na řízení o soudním přezkumu rozhodnutí správního orgánu. Stěžovatel k tomu
odkazuje na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a na rozsudek ze dne
19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, ze kterých rozsáhle cituje. Přiznání odkladného účinku
je jediným způsobem, jak stěžovateli legalizovat pobyt na území České republiky alespoň
za účelem účasti na řízení před soudem. Pokud by tedy NSS kasační stížnosti nepřiznal odkladný
účinek, stěžovateli by vznikla nepoměrně větší újma, než která by vznikla jiným osobám
jeho setrváním na území.
[4] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a navrhuje, aby jej NSS kasační
stížnosti nepřiznal.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud
zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného
nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou
odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy
byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán,
pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[6] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107
s. ř. s. nejsou naplněny. Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka
ze zákonného pravidla v §107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné
okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá,
že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného
rozhodnutí odloženy.
[7] Soud s ohledem na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku ke svému
rozhodnutí vždy potřebuje znát konkrétní individuální skutečnosti, pro které stěžovatel
o odkladný účinek žádá. Obecná tvrzení stěžovatele, že má na území České republiky vytvořeno
silné rodinné a společenské zázemí a žije zde již dlouhou dobu, nemohou bez dalšího obstát
jako důvod pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel tato tvrzení v návrhu blíže
nespecifikoval. To, že se případný nucený odjezd cizince, kterému nebylo prodlouženo povolení
k pobytu, dotkne jeho soukromého života, není „nepoměrně větší újmou“, ale spíše běžným
důsledkem jakéhokoli takového rozhodnutí. Totéž platí pro vynaložení finančních nákladů
v souvislosti s případným vycestováním. Podobně obecně formuloval stěžovatel i své právo
na spravedlivý proces.
[8] NSS si je vědom své judikatury (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100,
a na něj navazující usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, č. 3169/2015 Sb. NSS),
na kterou odkazuje také stěžovatel a která v případě cizinců spíše tíhne k tomu, aby byly odkladné
účinky kasačním stížnostem přiznávány (za podmínek tam specifikovaných). Přesto NSS
nepovažuje v této věci podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné, neboť stěžovatel
neuvedl, v čem konkrétně by utrpěl nepoměrně větší újmu než třetí osoby v případě,
že by odkladný účinek nebyl přiznán. Pokud by NSS uznal za dostačující pro přiznání
odkladného účinku obecná tvrzení, která vznáší stěžovatel v této věci, popřel by tím výjimečnou
povahu institutu odkladného účinku; rozhodování o odkladném účinku by se tak stalo pouhou
formalitou. To zjevně nebylo záměrem zákonodárce.
[9] Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
[10] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní
moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov.
k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval
stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b)
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových
stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej Nejvyššímu správnímu
soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 27. července 2017
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: