ECLI:CZ:NSS:2017:12.KSZ.4.2016:142
sp. zn. 12 Ksz 4/2016 - 142
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu
JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících
JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana
Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 14. 2. 2017 ve věci návrhu okresní státní zástupkyně
Plzeň-město ze dne 22. 9. 2016, č. j. 1 SPR 173/2016 - 8, na zahájení řízení o kárné
odpovědnosti JUDr. D. L., státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň - město,
takto:
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, kárně obviněná
JUDr. D. L., nar. X
státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město,
z p r o š ť u je s e
návrhu okresní státní zástupkyně Plzeň-město ze dne 22. 9. 2016, č. j. 1 SPR 173/2016 - 8,
na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce,
který jí kladl za vinu, že
v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly,
zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně a spravedlivě a bez zbytečných
průtahů při vyřizování agendy stanovenou v §24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství
a současně s povinností plynoucí z ustanovení §12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství,
podle něhož je povinen se řídit pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím
pověřeného státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu
se zákonem, jako státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, Klicperova 13,
když nerespektování povinností jí bylo již v minulosti opakovaně vytýkáno a byla
upozorněna na plnění pracovních povinností:
1. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZN 4798/2014 týkající se prověřování podezření z přečinu
zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §140 odst. 1 tr. zákoníku, týkající
se jednání statutárního orgánu společnosti S-Group Oil s. r. o., DIČ CZ25669079 dne
14. 1. 2016 v této věci vyhotovila kárná žalobkyně záznam o kontrole spisu (č. l. 75),
v jeho závěru uložila, aby byla vyrozuměna o výsledku zjištění popsaných
v záznamu o kontrole spisu do jednoho měsíce. Při následné kontrole věcí
neskončených v prověřování si nechala dne 6. 4. 2016 spis předložit ke kontrole,
když JUDr. L. nesplnila výslovný pokyn o vyrozumění o zjištěních v termínu do 14. 2. 2016,
současně zjistila, že 21. 3. 2016 bylo doručeno usnesení o odložení věci, s datem 23. 3. 2016 je
zde pokyn JUDr. L. k vyznačení vyřízení věci, žádost o předložení spisu a vrácení
všeobecného spisu zpět, když ke splnění tohoto pokynu spis kanceláři předložen nebyl
do 6. 4. 2016. S datem 6. 4. 2016 (č. l. 85) kárná žalobkyně vyzvala JUDr. L. o předložení
vyjádření k důvodům nesplnění předchozího pokynu v termínu do 11. 4. 2016, když toto bylo
vyhotoveno JUDr. L. až s datem 3. 5. 2016,
2. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 473/2015 oznámila vedoucí rejstříku dne 6. 4. 2016,
že u JUDr. L. se nalézá dozorový spis 1 ZT 473/2015 bez pohybu od 3. 2. 2016, kárná
žalobkyně tedy provedla kontrolu předmětného spisu. Zjistila, že v uvedené věci
bylo původně vedeno prověřování pod sp. zn. 1 ZN 10780/2015 pro podezření ze spáchání
přečinu podvodu dle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, když záznam o zahájení úkonů
trestního řízení dle §158 odst. 3 tr. řádu byl vydán 23. 4. 2015. V této věci dozor
vykonávala JUDr. L. až do července 2015, když poslední zde zaznamenanou listinou
na č. l. 28 - 29 je informace komisaře o neskončení prověřování, aniž by zde byl uveden
termín k jeho dokončení. V rozporu s ustanovením §159 odst. 3 tr. řádu ze strany JUDr. L.
na tuto okolnost reagováno nebylo. Dne 30. 7. 2015 pak policejní orgán vydal usnesení
o zahájení trestního stíhání občana Polska L. M. M. pro podezření ze spáchání přečinu
podvodu dle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Původně byla věc přidělena JUDr. Řeřichovi, ale
po domluvě byla převedena dne 4. 8. 2015 na JUDr. L. Policejní komisař postupně dílčí
skutky vyloučil s tím, že tyto věci budou nadále prověřovány samostatně, uvedené usnesení
o vyloučení bylo čtyřikrát jednotlivým poškozeným organizacím doručeno 10. 9. 2015,
JUDr. L. podle záznamu na obalu dozorového spisu měla spis u sebe bez pohybu od
7. 8. 2015 do 29. 10. 2015, když reagovala následně 29. 10. 2015 podáním návrhu Okresnímu
soudu Plzeň - město k vydání příkazu k zadržení podezřelého dle §76a tr. řádu,
neboť se mu nepodařilo doručit usnesení o zahájení trestního stíhání. Na základě návrhu
na vydání příkazu k zatčení podezřelého M. vydal Okresní soud Plzeň - město uvedený příkaz
dne 4. 11. 2015, po doručení tohoto příkazu k zatčení JUDr. L. spis lhůtovala na 18. 2. 2016,
23. 12. 2015 dala pokyn k vyřízení věci administrativně. Z obalu dozorového spisu je patrné,
že s datem 17. 12. 2015 vyhotovila úřední záznam, který však byl kanceláři
předložen 6. 1. 2016 a byl dodatečně zažurnalizován. Dne 21. 1. 2016 je pak vyhotoven
záznam, že policejní orgán zpracovává žádost o právní pomoc, předmětná žádost nám
byla doručena 3. 2. 2016 spolu se spisovým materiálem, od uvedeného data byl spis bez
pohybu u JUDr. L. do 6. 4. 2016, když v záznamu o kontrole (č. l. 30) z tohoto dne kárná
žalobkyně uložila JUDr. L., aby v termínu do 11. 4. 2016 vysvětlila důvody nevyřízení žádosti
o právní pomoc, k čemuž stanovila termín do 18. 4. 2016. Samotná žádost o právní pomoc
s datem vyhotovení 6. 4. 2016 byla přepracovaná s datem 14. 4. 2016 a k vypravení
byla dána 22. 4. 2016, tedy po více jak dvou a půl měsíci od doručení podnětu od PČR.
Vyjádření k záznamu o kontrole vyhotovila JUDr. L. (č. l. 43) s datem 2. 5. 2016 a kárné
žalobkyni byl předložen 3. 5. 2016. Vyřízená žádost o právní pomoc
nám byla z Polska vrácena 12. 7. 2016, JUDr. L. vyhotovila opatření o přibrání tlumočnice
k jejímu překladu 25. 8. 2016, když tlumočnici byla zásilka vložena do domovní schránky
12. 9. 2016, k vyhotovení překladu je stanoven termín do 3. 10. 2016, ačkoliv součástí listin
doručených spolu s vyřízenou žádostí o právní pomoc je doklad o vlastnoručním převzetí
usnesení o zahájení trestního stíhání obv. M. dne 27. 6. 2016, nedala JUDr. L. pokyn
k vyznačení tohoto data vedoucí rejstříku a ani v tomto smyslu nevyrozuměla policejní orgán
PČR MŘ SKPV Plzeň, v opatření o přibrání tlumočnice označuje dne 25. 8. 2016 již
obviněného M. jako podezřelého, tedy v důsledku těchto skutečností ze strany
policejního orgánu i státní zástupkyně není respektován postup týkající se délky vyšetřování
upravený v §167 tr. řádu,
3. pod sp. zn. 1 ZN 11646/2014 je vedeno prověřování týkající se podezření ze spáchání
přečinů neoprávněné podnikání podle §251 tr. zákoníku a podvodu dle §209 tr. zákoníku
pod hlavičkou společnosti EURO GROUP Sp. z o. o. registrované na území Polska
a to na základě záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v této věci doručeného 21. 8. 2014.
Původně ve věci vykonávala dozor JUDr. Janoušková a to do 5. 3. 2015 do nástupu
na pracovní neschopnost. JUDr. L. pak začala první úkon ve věci realizovat 16. 3. 2015, když
si vyžádala spisový materiál PČR. Kárná žalobkyně v této věci vyhotovila první záznam
o kontrole spisu 13. 11. 2015 (č. l. 55). S ohledem na zjištěné průtahy ve věci
požádala o vyjádření JUDr. L. i zastupujícího Mgr. R. Kárná žalobkyně
pak vyhotovila 15. 1. 2016 další kontrolu spisu (č. l. 64), když k termínu 31. 1. 2016
žádala poskytnout informaci o stavu prověřování. JUDr. L. však tento pokyn nesplnila, což jí
bylo vytknuto. Kárná žalobkyně s datem 6. 4. 2016 provedla kontrolu spisového materiálu,
konstatovala průtahy v činnosti JUDr. L., když uložila, aby JUDr. L. v termínu do 11. 4. 2016
předložila písemné stanovisko k zjištěným průtahům a současně kárná žalobkyně
rozhodla o převedení tohoto spisu na jiného státního zástupce a JUDr. L. bylo uloženo
poskytnout mu maximální součinnost. Kárná žalobkyně na základě informace vedoucí
rejstříku dne 9. 6. 2016 zjistila, že od kontroly a pokynu ze 6. 4. 2016 JUDr. L. měla spis bez
pohybu u sebe a nereagovala ani na dotaz vedoucí kanceláře ze 6. 6. 2016 o dalších úkonech
ve spise. JUDr. L. do spisu pod č. l. 76 založila vyjádření datované 5. 5. 2016, které
však JUDr. Zelené předložila 10. 5. 2016, nepředala dle pokynu ani spis novému dozorovému
státnímu zástupci a ani nezajistila předání žádosti o právní pomoc policejního orgánu ze dne
19. 4. 2016, vyjádření k záznamu z 9. 6. 2016 ani přes osobní výzvu JUDr. Zelené
nevyhotovila ke dnešnímu dni,
4. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 617/2015 provedla kárná žalobkyně na základě
předloženého přehledu spisů, které byly vykazovány u JUDr. L. ke dni 6. 4. 2016. Zjistila, že
ve věci byla podána obžaloba 15. 1. 2016 na obž. P. S. pro přečin zpronevěry podle §206
odst. 1, 3 tr. zákoníku. V souvislosti s aprobací návrhu trestu dne 14. 1. 2016 kárná žalobkyně
ověřovala rozsah živnostenských oprávnění u obžalovaného a na č. l. 28 v poznámce
uložila signalizovat živnostenskému úřadu jednání obžalovaného, kterého se dopustil
v souvislosti s podnikáním. Ze spisu je patrné, že dne 19. 2. 2016 byl z datové schránky
vytištěn trestní příkaz okresního soudu a předložen JUDr. L. S datem 23. 2. 2016 je zde její
záznam o přezkumu výroku o vině a trestu. Tento trestní příkaz nebyl předložen k aprobaci
kárné žalobkyni ani paní náměstkyni Mgr. H. až do dne 6. 4. 2016, neboť
spis se od 18. 2. 2016 nalézal bez pohybu bez splnění původního pokynu u dozorové státní
zástupkyně, k čemu došlo až s datem 6. 4. 2016. Dne 7. 4. 2016 bylo uloženo JUDr. L.
vyjádřit se k důvodům nesplnění původního pokynu, předmětné vyjádření bylo kárné
žalobkyni předloženo 3. 5. 2016,
5. ve věci 1 ZK 192/2014 kárná žalobkyně na základě předloženého přehledu spisů, které byly
vykazovány u JUDr. L. ke dni 6. 4. 2016 si s ohledem na dobu spisu bez pohybu
nechala předložit vybrané spisy. Ze spisu 1 ZK 192/2014 takto zjistila, že ve věci
bylo původně usnesením z 14. 4. 2014 rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu
na potrestání vůči F. D., který se měl dopustit přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1
tr. zákoníku. Stanovená zkušební doba v této věci uplynula 29. 10. 2015. Vzhledem k tomu,
že ve zkušební době v rozporu s uloženou povinností neuhradil náhradu škody,
bylo rozhodnuto usnesením ze dne 22. 12. 2015 o tom, že se F. D. neosvědčil
a že se v trestním řízení pokračuje. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 12. 1. 2016.
Pokyn k vyznačení nabytí právní moci dala JUDr. L. 1. 2. 2016, pracovnice kanceláře
odpovědná za vedení lhůtníku pokyn splnila a odeslala zprávu na RT dne 9. 2. 2016 a téhož
dne vrátila spis JUDr. L., která jej měla u sebe podle ISYZ bez pohybu od 11. 1. 2016
do 7. 4. 2016 bez dalšího aktivního jednání směřujícímu k pokračování v trestním řízení.
Podle ustálené judikatury faktická prodleva tří měsíců od data nabytí právní moci usnesení
o pokračování v této věci reálně tak způsobila, že bylo nutno věc předat policejnímu orgánu,
když ve věci bylo nutno konat vyšetřování (věc je vedena pod sp. zn. 1 ZT 325/2016) z
důvodů těchto průtahů. Ve věci tedy neodůvodněně vznikly průtahy a rovněž tak zvýšené
náklady na trestní řízení. V záznamu o kontrole spisu vyhotoveném 7. 4. 2016 uložila kárná
žalobkyně JUDr. L., aby do 12. 4. 2016 bylo k věci zpracováno a předloženo vyjádření, toto
bylo následně vyhotoveno s datem 2. 5. 2016 a předloženo JUDr. Zelené 3. 5. 2016,
6. ve věci 1 ZT 551/2015 kárná žalobkyně 7. 4. 2016 v souvislosti s kontrolou nerozhodnutých
stížností do usnesení policejních orgánů zjistila, že ve věci 1 ZT 551/2015 byl předložen
spis s návrhem na podání obžaloby dne 17. 2. 2016 a současně s tím bylo doručeno usnesení
o odložení věci dle §159a odst. 5 tr. řádu pod novou spisovou značkou, když původní trestní
řízení proti P. Ž. a spol. bylo policejním orgánem vedeno pod č. j. KRPP-88883/TČ-2015-
030572 a usnesení o odložení bylo vyhotoveno pod č. j. KRPP-18558/TČ-2016-030572.
Na usnesení je poznámka, že uvedená věc byla vyloučena z 1 ZT 551/2015, ale usnesení
o vyloučení příp. opatření v tomto smyslu dozorový spis k datu kontroly neobsahoval. JUDr.
L. ve věci vyhotovila obžalobu, která byla dne 29. 2. 2016 doručena okresnímu soudu spolu
se spisem. Dne 4. 3. 2016 předložil policejní orgán stížnosti poškozených a to P. L. a BEST
OF FOOD s. r. o. do usnesení o odložení věci ze 16. 2. 2016. Usnesení bylo zapsáno jako č. l.
85-86 dozorového spisu 1 ZT 551/2015, JUDr. L. nereagovala do 4. 4. 2016 na usnesení
o odložení z 16. 2. 2016 ani na skutečnost, že předmětné stížnosti, které jí byly předloženy
s dozorovým spisem 1 ZT 551/2015, do této věci nepatří. Pokyn k vyloučení do samostatné
věci v rejstříku 1 ZN 5. oddíl včetně vyznačení stížností a s přílohovým obalem byl
dán 4. 4. 2016, kanceláři byl předložen 6. 4. 2016 a fakticky byl proveden 7. 4. 2016. Ke dni
7. 4. 2016 byla realita taková, že vyloučení věci bylo provedeno skoro po 2 měsících
a stížnosti byly vyznačeny po více jak měsíci, když o nich k tomuto datu rozhodnuto nebylo,
ačkoliv bylo všem státním zástupcům uloženo, že o stížnostech je nutno rozhodnout
nejpozději do jednoho měsíce od jejich předložení policejním orgánem. Kárná žalobkyně
uložila JUDr. L., aby se ke zjištěnému průtahu vyjádřila písemně v termínu do 13. 4. 2016
a o uvedené stížnosti neprodleně rozhodla do jednoho týdne. Vyjádření JUDr. L.
vyhotovila s datem 2. 5. 2016 a kárné žalobkyni jej předložila dne 3. 5. 2016. O samotné
stížnosti evidované nově pod sp. zn. 1 ZN 3145/2016 bylo tedy rozhodnuto s datem
7. 4. 2016,
7. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 485/2015 bylo evidováno po vyloučení z původního řízení
trestní řízení vedené proti M. Z., nar. X pro podezření ze spáchání přečinů výtržnictví podle
ustanovení §358 odst. 1 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku,
kterých se měl dopustit 16. 2. 2014 v T. ulici v Plzni. Usnesení o zahájení trestního stíhání
bylo vydáno policejním orgánem 11. 7. 2014. Policejní orgán dne 16. 9. 2015 předložil
spis s návrhem na konečné opatření, které vidovala JUDr. L. 18. 9. 2015, když
s datem 1. 10. 2015 rozhodla o zastavení trestního stíhání podle §172 odst. 1 písm. e) tr. řádu
z důvodu nepříčetnosti obviněného v době spáchání trestného činu. V rámci aprobace kárná
žalobkyně odkázala na poznámky ve spise k postupu policejního orgánu a současně zde při
opětovném vypravení spisu učinila poznámku o tom, že bylo rozhodováno o svéprávnosti
obv. Z., v němž bylo využito vstupového oprávnění. Dne 13. 10. 2016 byla na OSZ Plzeň-
město doručena stížnost poškozeného J. F., následně jsou ve spise evidovány doklady
o nedoručení usnesení o zastavení trestního stíhání obviněnému M. Z. Na č. l. 17
dozorového spisu jsou pak postupně založeny ručně psané záznamy JUDr. L. o telefonických
rozhovorech s poškozeným J. F. ve dnech 9. 10., 19. 10. a 6. 10. 2015. S datem 29. 12. 2015
na č. l. 18 byl pak vyhotoven přípis, jímž byla stížnost postoupena k rozhodnutí Krajskému
státnímu zastupitelství v Plzni, při podpisu tohoto přípisu kárná žalobkyně uložila,
aby bylo ověřeno, jaký je stav řízení ve věci návrhu na ochranné léčení, když přiložila i kopii
rozsudku z civilního řízení, kde bylo rozhodováno o omezení svéprávnosti
obviněného Z. k datu 27. 4. 2015. Zastupující státní zástupce Mgr. R. na č. l. 18 s datem 30.
12. 2015 učinil poznámku, že jde o záležitost dozorové státní zástupkyně, která by měla být
dále činná. Na č. l. 19 - 22 pak byl založen výtisk kopie usnesení OS Plzeň-město z 5. 1. 2016,
kterým bylo v jiné trestní věci rozhodnuto o prodloužení ochranného léčení
psychiatrického uloženého v ambulantní formě zde obviněného M. Z. Po ručně psaném
záznamu o telefonickém rozhovoru z 19. 10. 2015, který však vzbuzuje pochybnosti
s ohledem na žurnalizaci a datum vyhotovení byl do spisu založen protokol na č. l. 23 sepsaný
s poškozeným J. F., na němž toliko rukou JUDr. L. až na samém konci je uvedeno, že byl
vyhotoven 17. 3. 2016, když téhož dne byl k podpisu kárné žalobkyni předložen přípis, jímž
byl spis předkládán Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni k rozhodnutí o stížnosti
(spis samotný při podpisu přiložen nebyl). Dne 15. 4. 2016 byl k rukám kárné žalobkyně
doručen přípis státního zástupce KSZ v Plzni sp. zn. 3 KZT 29/2016 - 5 z 12. 4. 2016
(č. l. 25), v němž bylo poukazováno na nesprávný postup při doručování usnesení o zastavení
trestního stíhání a průtahy při předkládání stížnosti odvolacímu orgánu. Dne 15. 4. 2016 byl
spis předložen JUDr. L., současně byla požádána o vyjádření k obsahu přípisu KSZ.
Toto vyhotovila s datem 2. 5. 2016 a předložila je kárné žalobkyni 3. 5. 2016. Na základě
tohoto zjištění kárná žalobkyně založila správní spis 1 SPR 173/2016, v němž byly evidovány
poznatky související s průtahy ve vyřizování agendy JUDr. L. S datem 6. 6. 2016 kárná
žalobkyně podepisovala opětovné předložení spisu k rozhodnutí o stížnosti na Krajské státní
zastupitelství v Plzni, když konstatovala, že doručenka, dokladující pokus doručit usnesení
o zastavení trestního stíhání opatrovnici obviněného J. Z. byla vrácena 20. 5. 2016, když
samotný spis na KSZ je předkládán až 8. 6. 2016, ačkoliv se jedná o urgentní záležitost. Státní
zástupce Krajského státního zastupitelství v Plzni dne 2. 8. 2016 vrátil spis spolu s usnesením,
jímž ke stížnosti poškozeného s datem 29. 7. 2016 zrušil původní usnesení o zastavení
trestního stíhání ze dne 1. 10. 2015. JUDr. L. vrátila spis k doplnění policejnímu orgánu 22.
8. 2016, lhůtu k dokončení vyšetřování stanovila do 10. 10. 2016, neboť je nutno ve věci
vyhotovit doplněk znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, k datu vyhotovení návrhu
na zahájení kárného řízení tedy věc není meritorně skončena,
8. ve věci týkající se vyřízení žádosti o převzetí trestního řízení Státního zastupitelství
v Drážďanech ze dne 7. 3. 2016 vedeného pod sp. zn. 202ARH609/2016
nám byla tato žádost postoupena státním zástupcem Okresního státního zastupitelství Ústí
nad Labem dne 27. 4. 2016. Již při doručení tohoto přípisu kárná žalobkyně do textu
udělala vsuvku, že podezřelý E. V. je sice profesionálním fotbalistou FC X, ale v roce 2015
hrál za fotbalový klub v Teplicích, od ledna 2016 pak hrál v Liberci, ze samotné žádosti
Státního zastupitelství v Drážďanech pak bylo jasné, že k trestné činnosti mělo docházet
na území města Ústí nad Labem a případně na území Spolkové republiky Německo. Kárná
žalobkyně zde uvedla, že je spor o příslušnost nutno vyvolat co nejdříve. JUDr. L. však přípis,
jímž spisový materiál předkládala Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze,
vyhotovila a předložila kárné žalobkyni až s datem 27. 6. 2016, tedy po dvouměsíčním
průtahu. Z usnesení Vrchního státního zastupitelství v Praze doručeného Okresnímu
státnímu zastupitelství Plzeň-město dne 2. 8. 2016 pak bylo ověřeno, že byla místní
příslušnost shledána u Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem,
čímž měla spáchat
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
protože
tento skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti
v níže uvedených trestních věcech vedených u Okresního státního zastupitelství
Plzeň - město (dále též „okresní státní zastupitelství“):
1 ZN 4798/2014
Celní úřad pro Plzeňský kraj, odbor Pátrání, oddělení 71 - Odhalování trestné činnosti,
na základě trestního oznámení učiněného oddělením 31 - Daňové téhož celního orgánu, podle
§158 odst. 3 trestního řádu zahájil dne 19. 11. 2014 úkony trestního řízení ve věci
podezřelého J. Š., nar. X, pro přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle
§240 odst. 1 trestního zákoníku, o čemž sepsal záznam pod sp. zn. P-6007/TS-34/2014.
Tohoto trestného činu se měl podezřelý dopustit tím, že jako statutární orgán společnosti
S-Group Oil s. r. o. v období od 18. 11. 2013 do 29. 11. 2013 přijal z členských států EU
v režimu volného daňového oběhu 505.493 litrů minerálních olejů (motorové nafty a benzínu
BA - 95) v blíže nespecifikovaném poměru a za tyto minerální oleje neodvedl spotřební daň,
ačkoli tak měl učinit následující pracovní den po přijetí těchto výrobků, přičemž neodvedením
spotřební daně vznikla státu škoda nejméně ve výši 500.000 Kč.
V průběhu prověřování navrhovatelka sepsala záznam o kontrole spisu ze dne
14. 1. 2016. V něm se uvádí, že podezřelý J. Š. převedl svůj obchodní podíl v uvedené společnosti
na D. M. již dne 29. 11. 2013. Obchodní podíl přitom zakoupil D. M. za částku 600.000 Kč,
ačkoliv jeho hodnota činila 19.000.000 Kč. Navíc kupní cena měla být vyplacena nabyvatelem
v hotovosti, což je v rozporu s ustanovením §4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb
v hotovosti. Je proto nutné ověřit, zda tato okolnost byla příslušnému správnímu orgánu
signalizována k vyvození odpovědnosti za správní delikt. Dále z živnostenského rejstříku vyplývá,
že právnická osoba ani podezřelý nedisponovali živnostenským oprávněním či povolením
k nákupu, prodeji a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu,
byť při absenci příslušného spisu nelze vyloučit, že tento poznatek není správný.
Navrhovatelka proto kárně obviněné uložila, aby byla o využití zjištění popsaných v záznamu
o kontrole spisu vyrozuměna do jednoho měsíce.
Dne 29. 1. 2016 učinila kárně obviněná do spisu ručně psaný záznam. V něm se uvádí,
že byla telefonicky kontaktována Policie České republiky, že věc bude pravděpodobně
odložena a že rozhodnutí bude doručeno se spisem.
Usnesením ze dne 18. 3. 2016, sp. zn. P-6007/TS-34/2014, celní orgán podle
§159a odst. 1 trestního řádu uvedenou trestní věc odložil, neboť se nepodařilo podezření
ze spáchání trestného činu prokázat a nebylo na místě věc vyřídit jinak. V odůvodnění
tohoto usnesení dále celní orgán konstatoval, že provedenými úkony trestního řízení
byla učiněna zjištění, podle nichž pravděpodobným cílem převodu obchodního podílu v uvedené
společnosti, změnami na postu jejího jednatele, jejího sídla a jména v období měsíce
října a listopadu 2013 bylo zastření a zneprůhlednění obchodní operace týkající se pořízení
a prodeje pohonných hmot v období října 2013 za účelem zkrácení daně z přidané hodnoty,
a nikoliv daně spotřební. V této věci však nebyl celní orgán příslušný k provedení šetření,
a proto zjištění v ní učiněná předal policejnímu orgánu, který již toto podezření prověřoval.
Toto usnesení bylo doručeno okresnímu státnímu zastupitelství dne 21. 3. 2016.
O dva dny později učinila kárně obviněná ručně psaný pokyn kanceláři k vyznačení spisu,
u něhož není uveden doklad o jeho předložení kanceláři.
Dne 6. 4. 2016 sepsala navrhovatelka další záznam o kontrole spisu. V něm konstatovala,
že kárně obviněná nesplnila výslovný pokyn udělený v záznamu o kontrole spisu ze dne
14. 1. 2016 a o využití příslušných zjištění ji nevyrozuměla v termínu do 14. 2. 2016. Dále
navrhovatelka zjistila, že kárně obviněná po obdržení usnesení o odložení věci dne 23. 3. 2016
udělila pokyn k vyznačení odložení věci, k sepsání žádosti policejnímu orgánu o předložení
vyšetřovacího spisu a k následnému vrácení dozorového spisu zpět, avšak k jeho splnění
spis kanceláři nepředložila. Konečně navrhovatelka i přes meritorní rozhodnutí věci udělila kárně
obviněné pokyn, aby v termínu do 11. 4. 2016 zdůvodnila, proč nesplnila předchozí pokyn
obsažený v záznamu o kontrole spisu ze dne 14. 1. 2016.
Kárně obviněná učinila do spisu dne 12. 4. 2016 ručně psaný záznam, v němž se uvádí,
že věc osobně konzultovala s navrhovatelkou, která ji důrazně upozornila mimo jiné na řádné
a včasné plnění úkolů.
V písemném vyjádření ze dne 3. 5. 2016 pak kárně obviněná vysvětlila, že za účelem
splnění pokynu k vytěžení poznatku o zaplacení částky 600.000 Kč za převod obchodního podílu
v hotovosti byl telefonicky vyžádán spis. Podle jejího názoru se však na D. M. povinnost
bezhotovostní platby nevztahovala, neboť je slovenským státním občanem s bydlištěm
v Bratislavě, který se na území České republiky nezdržuje. Vytěžení a vyhodnocení
dalšího poznatku ohledně absence živnostenského oprávnění k nakládání s palivy a mazivy budou
učiněna po doručení urgovaného spisu. K prodlevě při splnění pokynu navrhovatelky kárně
obviněná poukázala na svou zatíženost vysokým počtem intervencí u hlavních líčení a veřejných
zasedání, specifičnost její specializace na hospodářské trestné činy a odchod čtyř zkušených
státních zástupců v posledních dvou letech (tři byli specialisté na uvedenou trestnou činnost),
s nimiž bylo možné odborné problémy konzultovat a kteří byli nahrazeni státními zástupci
bez zkušeností s trestními věcmi řešenými okresním státním zastupitelstvím.
1 ZT 473/2015
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství
policie Plzeň, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, na základě trestního
oznámení P. Č. zahájila dne 23. 4. 2015 úkony trestního řízení ve věci podezřelého L. M. M.,
nar. X, státního příslušníka Polska, pro pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3
trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPP-44584-49/TČ-2015-030572.
Tohoto pokračujícího trestného činu se měl podezřelý dopustit třemi útoky v období od
26. 11. 2014 do 4. 12. 2014, při nichž ve stavebninách DEKTRATE, a. s. v Plzni nechával
postupně stornovat a vyplácet část předem uhrazené zálohy za stavební materiál v částce 338.377
Kč včetně DPH, ačkoliv se jednalo o finanční prostředky jeho zákazníka poškozeného P. Č.,
které byly určeny na dodávku plechové střechy, přičemž tímto jednáním podezřelý způsobil
škodu v celkové výši 223.242 Kč.
Tato věc byla ve stádiu prověřování vedena u okresního státního zastupitelství
pod sp. zn. 1 ZN 10780/2015. Poslední zaznamenanou listinou v tomto spise je informace
policejního komisaře ze dne 14. 7. 2015, č. j. KRPP-44584-71/TČ-2015-030572, v níž zdůvodnil
neskončení prověřování s tím, že předpokládá vydání usnesení o zahájení trestního stíhání
L. M. M. ve lhůtě do 30. 7. 2015. Toto sdělení obdrželo okresní státní zastupitelství dne 15.
7. 2015 a kárně obviněná na něho nereagovala.
Trestní stíhání L. M. M. pro pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3
trestního zákoníku, jehož se měl dopustit shora uvedeným skutkem, bylo zahájeno usnesením
policejního orgánu ze dne 29. 7. 2015, č. j. KRPP-44584-72/TČ-2015-030572. Kárně obviněná
měla v období od 7. 8. 2015 do 28. 10. 2015 dozorový spis u sebe bez pohybu. Během
této doby bylo do spisu státního zastupitelství založeno vyrozumění policejního orgánu o stavu
řízení ze dne 2. 10. 2015, ve kterém se uvádí, že se podezřelému nepodařilo doručit usnesení
o zahájení trestního stíhání a jelikož nebyla vypátrána adresa současného pobytu podezřelého, byl
tento kontaktován na polském telefonním čísle a vyzván, aby se dostavil k výslechu na policejní
útvar dne 16. 10. 2015. Pokud se podezřelý k tomuto výslechu nedostaví, podá policejní orgán
podnět na vydání příkazu k jeho zadržení. Podezřelý se k výslechu skutečně nedostavil,
a proto kárně obviněná po obdržení podnětu policejního orgánu podala dne 29. 10. 2015 návrh
na vydání příkazu k zadržení podle §76a odst. 1 trestního řádu, což soudkyně Okresního soudu
Plzeň - město učinila dne 4. 11. 2015.
Dne 17. 12. 2015 kárně obviněná vyhotovila úřední záznam, ve kterém shrnula obsah
telefonického hovoru s policejním komisařem. V úředním záznamu se uvádí, že se podezřelý
pravděpodobně zdržuje v místě svého trvalého bydliště v Polsku, je kontaktní na telefonu,
ale nemá v úmyslu přijet do České republiky. Bylo domluveno, že věc bude řešena formou právní
pomoci do Polska. Ve vztahu k úřednímu záznamu ze dne 17. 12. 2015 není žádný doklad
o jeho předložení kanceláři a o jeho založení do dozorového spisu.
Dne 3. 2. 2016 obdrželo okresní státní zastupitelství návrh policejního orgánu ze dne
2. 2. 2016, č. j. KRPP-44584-113/TČ-2015-030572, na podání žádosti o právní pomoc do Polské
republiky podle §39 a násl. zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech
trestních. Příslušné polské justiční orgány měly podezřelému M. procesně účinným způsobem
předat usnesení o zahájení trestního stíhání a následně provést jeho výslech v procesním
postavení obviněného ke všem dílčím útokům uvedeným v tomto usnesení.
Dne 6. 4. 2016 sepsala navrhovatelka záznam o kontrole spisu, ve kterém konstatovala,
že kárně obviněná na návrh policejního orgánu dva měsíce nereagovala a spis měla bez pohybu
u sebe. Proto kárně obviněné uložila, aby jí v termínu do 11. 4. 2016 písemně vyrozuměla
o důvodech nevyřízení tohoto návrhu a v termínu do 18. 4. 2016 jí vyhotovenou žádost
o mezinárodní právní pomoc předložila k podpisu.
Tuto žádost vypracovala kárně obviněná dne 6. 4. 2016, přepracovala ji s datem
14. 4. 2016 a k vypravení policejnímu orgánu předala dne 22. 4. 2016.
Následně kárně obviněná učinila do spisu dne 12. 4. 2016 ručně psaný záznam,
v němž se uvádí, že věc osobně konzultovala s navrhovatelkou.
Dne 2. 5. 2016 se pak kárně obviněná vyjádřila písemně k záznamu o kontrole spisu
ze dne 6. 4. 2016. V tomto vyjádření uvedla, že od obdržení návrhu policejního orgánu
byla žádost o mezinárodní justiční spolupráci průběžně zpracovávána, avšak s ohledem
na zatíženost intervencemi u hlavních líčení a veřejných zasedání, pracovními pohotovostmi,
konzultacemi policejních orgánů a zpracováváním spisů došlo k dokončení finální
verze této žádosti až dne 6. 4. 2016. Dále kárně obviněná poukázala na specifičnost její
specializace na hospodářské trestné činy a odchod čtyř zkušených státních zástupců v posledních
dvou letech (tři byli specialisté na uvedenou trestnou činnost), s nimiž bylo možné odborné
problémy konzultovat a kteří byli nahrazeni státními zástupci bez zkušeností s trestními věcmi
řešenými okresním státním zastupitelstvím.
Okresní státní zastupitelství obdrželo listiny získané při vyřizování uvedené žádosti
o mezinárodní justiční spolupráci dne 12. 7. 2016. Jejich součástí byl i doklad o vlastnoručním
převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání podezřelým M. dne 27. 6. 2016.
Ve spise se nenachází žádný záznam o tom, že by kárně obviněná dala pokyn k vyznačení
tohoto data vedoucí rejstříku nebo že by v tomto smyslu vyrozuměla policejní orgán. Dne
25. 8. 2016 vyhotovila opatření o přibrání tlumočnice k překladu výsledku mezinárodní právní
pomoci z polštiny do češtiny, v němž již obviněného M. označila jako podezřelého.
1 ZN 11646/2014
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství
policie Plzeň, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské
kriminality, na základě trestního oznámení Magistrátu města Plzně - Živnostenský úřad, zahájila
dne 19. 8. 2014 úkony trestního řízení ve věci neznámého pachatele pro přečin neoprávněného
podnikání podle §251 odst. 1 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měly v období
od května 2014 do současnosti dopouštět osoby maďarské národnosti vystupující pod jménem
společnosti EURO GROUP Sp. z o. o., registrované na území Polské republiky, tím, že nabízely
a nabízejí za úhradu registračních poplatků vytvoření „spotřebitelských skupin“, na základě čehož
měla být klientům poskytnuta pomoc při získání protislužeb formou splátkových plateb,
aniž by k této činnosti disponovaly platným českým živnostenským oprávněním. O zahájení
úkonů trestního řízení byl sepsán záznam pod č. j. KRPP-103394-12/TČ-2014-030581.
Záznamem ze dne 6. 1. 2016, č. j. KRPP-103394-287/TČ-2014-030581, došlo k rozšíření
zahájení úkonů trestního řízení o zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d)
trestního zákoníku, jehož se měli neznámí pachatelé vystupující jménem společnosti
EURO GROUP Sp. z o. o. dopustit tím, že žadatelům o finanční plnění při podpisu příkazních
smluv, smluvních podmínek a obecných informací zamlčeli podstatné skutečnosti, uvedli
je tak v omyl a obohatili se o částku v celkové výši minimálně 679.926 Kč.
V průběhu prověřování sepsala navrhovatelka záznam o kontrole spisu ze dne
15. 1. 2016, ve kterém uvedla, že ze strany kárně obviněné je nutné vůči policejnímu orgánu
zaujmout jednoznačný postoj, požádat o časový plán dalšího postupu a důsledně dbát
o jeho dodržování. S ohledem na zahájení úkonů trestního řízení již dne 19. 8. 2014 a páchání
trestné činnosti v krátkém rozmezí roku 2014 se přitom nelze spokojit s dosavadními výsledky
řízení. Z těchto důvodů navrhovatelka požádala kárně obviněnou, aby jí v termínu do 31. 1. 2016
formou osobní informace poskytla zprávy o dalším vývoji a úkonech učiněných v této trestné
věci.
Kárně obviněná na tento pokyn nereagovala. Dne 7. 3. 2016 věc osobně
konzultovala s policejním orgánem, jemuž stanovila lhůtu dvou měsíců pro dokončení výslechů
poškozených a lhůtu 14 dnů pro vypracování návrhu na podání žádosti o právní pomoc
se současným předložením spisového materiálu.
Na tuto skutečnost upozornila navrhovatelka v dalším záznamu o kontrole spisu
ze dne 6. 4. 2016, ve kterém taktéž konstatovala pokračující průtahy ve věci samé. Dále
navrhovatelka za účelem dokončení věci převedla spis na státního zástupce JUDr. Řeřichu
a kárně obviněné uložila, aby mu poskytla maximální součinnost a stanovisko k dalšímu postupu.
Navrhovatelka kárně obviněnou též vyzvala, aby v termínu do 11. 4. 2016 předložila písemné
stanovisko ke zjištěným průtahům, zejména k důvodům nečinnosti od 15. 1. 2016, a k nepodání
informace o stavu prověřování.
Následně kárně obviněná učinila do spisu dne 12. 4. 2016 ručně psaný záznam,
v němž se uvádí, že věc osobně konzultovala s navrhovatelkou.
Dne 19. 4. 2016 obdrželo okresní státní zastupitelství návrh policejního orgánu ze dne
18. 4. 2016, č. j. KRPP-103394-300/TČ-2014-030581, na podání žádosti o právní pomoc
do Maďarské republiky za účelem provedení výslechu osoby, která se měla na páchání uvedené
trestné činnosti podílet.
V době od 6. 4. 2016 do 8. 6. 2016 měla kárně obviněná spis bez pohybu u sebe, novému
dozorovému státnímu zástupci ho nepředala ani mu nepředložila uvedený návrh
policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní justiční spolupráci. Rovněž
nereagovala na dotaz vedoucí kanceláře ze dne 6. 6. 2016 o dalších úkonech ve spise.
Ve vyjádření ze dne 5. 5. 2016, které předložila navrhovatelce o pět dní později, kárně
obviněná odůvodnila průtahy, k nimž mělo docházet v dané trestní věci. Uvedla, že věc
je komplikovaná velmi vysokým počtem potencionálních poškozených zdržujících se na území
celé České republiky a pobytem osob vystupujících za společnost EURO GROUP Sp. z o. o.
v zahraničí. Dále kárně obviněná poukázala na to, že věc byla do 6. 3. 2015 dozorována jiným
státním zástupcem. Rovněž se zmínila o své zatíženosti vysokým počtem intervencí u hlavních
líčení a veřejných zasedání, specifičnosti její specializace na hospodářské trestné činy a odchodu
čtyř zkušených státních zástupců v posledních dvou letech (tři byli specialisté na uvedenou
trestnou činnost), s nimiž bylo možné odborné problémy konzultovat a kteří byli nahrazeni
státními zástupci bez zkušeností s trestními věcmi řešenými okresním státním zastupitelstvím.
V dalším záznamu o kontrole spisu ze dne 9. 6. 2016 navrhovatelka konstatovala,
že kárně obviněná nepředložila spis k výkonu dozoru JUDr. Řeřichovi a teprve dne 9. 6. 2016
založila koncept žádosti o právní pomoc, jehož vyhotovení se dožadoval policejní orgán
přípisem, který obdrželo státní zastupitelství dne 19. 4. 2016. Spis tedy navrhovatelka fyzicky
předává novému dozorovému státnímu zástupci a kárně obviněnou žádá v termínu
do 13. 6. 2016 o vysvětlení, proč nebyl respektován a splněn její předchozí pokyn
ze dne 6. 4. 2016. Na tuto žádost kárně obviněná písemně nereagovala.
1 ZT 617/2015
Kárně obviněná podala dne 15. 1. 2016 Okresnímu soudu Plzeň-město obžalobu
na obviněného P. S., nar. X, pro přečin zpronevěry podle §206 odst. 1,
odst. 3 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měl obviněný dopustit tím, že dne
14. 3. 2015 jako fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona vědomě neuhradil
prodávající společnosti DEKTRADE a. s. odebraný stavební materiál v hodnotě 77.021 Kč,
ačkoliv sjednal výhradu vlastnictví společnosti k tomuto materiálu do úplného zaplacení kupní
ceny, a bez oprávnění ho dále prodal investorce stavby, která mu poskytla finanční prostředky
k nákupu materiálu již před jeho objednávkou u poškozené, přičemž obviněný tyto poskytnuté
finanční prostředky vědomě a úmyslně neuhradil společnosti DEKTRADE a. s.,
nýbrž si je ponechal a použil pro svoji osobní potřebu, čímž poškozené způsobil škodu ve výši
77.021 Kč.
V záznamu o přípravě státního zástupce k hlavnímu líčení bylo obviněnému
navrhováno uložení podmíněného trestu odnětí svobody v trvání patnácti měsíců se zkušební
dobou tří roků a uložení povinnosti zaplatit na náhradě škody částku 77.021 Kč. Tento návrh byl
vedoucí státní zástupkyní aprobován.
V souvislosti s aprobací obžaloby navrhovatelka dne 14. 1. 2016 dále ověřovala rozsah
živnostenského oprávnění obviněného a v ručně psané poznámce uložila signalizovat
živnostenskému úřadu jednání obviněného, jehož se měl dopustit při podnikání. Dále bylo podle
navrhovatelky nutné se ve vztahu k obviněnému zabývat jeho možnými daňovými úniky
a nevedením řádného účetnictví.
Dne 19. 2. 2016 byl z datové schránky vytištěn trestní příkaz Okresního soudu
Plzeň - město ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 6 T 3/2016. Jím byl obviněný P. S. uznán vinným
skutkem uvedeným v obžalobě, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti
měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu třiceti měsíců. Současně
byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené společnosti DEKTRADE a. s.
na náhradě škody částku 77.021 Kč. Kárně obviněná učinila dne 23. 2. 2016 ručně psaný záznam,
ve kterém k obsahu trestního příkazu uvedla, že výrok o vině odpovídá obžalobě, uložený trest
je mírně nižší, ale nikoli nepřiměřeně nízký, a odpovídá i výrok o náhradě škody. S trestním
příkazem proto kárně obviněná souhlasila.
Přípisem ze dne 6. 4. 2016 kárně obviněná sdělila policejnímu orgánu, že po opětovném
přezkoumání věci vyšly najevo další důležité skutečnosti. Předně P. S. na výzvu policejního
orgánu předložil pouze desky s účtenkami a fakturami, a proto je zde předpoklad, že daňovou
evidenci nevedl řádně. Tento poznatek zakládající podezření ze spáchání přečinu zkreslování
údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 trestního zákoníku se proto sděluje
k provedení šetření podle §158 odst. 1 trestního řádu. Dále bylo zjištěno, že P. S. měl pro svoji
zákaznici mimo elektrikářské práce provádět i práce zednické, na které však neměl živnostenské
oprávnění. Proto kárně obviněná požádala policejní orgán o zaslání kopie vyšetřovacího spisu,
aby tento poznatek s relevantními listinami mohl být zaslán živnostenskému úřadu.
Navrhovatelka vyhotovila dne 7. 4. 2016 záznam o kontrole spisu. V něm uvedla, že jí ani
její náměstkyni nebyl trestní příkaz předložen k aprobaci a její pokyn ze dne 14. 1. 2016 byl
splněn až s téměř tříměsíčním odstupem. Proto navrhovatelka požádala kárně obviněnou,
aby se v termínu do 12. 4. 2016 vyjádřila k důvodům těchto nečinností.
Následně kárně obviněná učinila do spisu dne 12. 4. 2016 ručně psaný záznam,
v němž se uvádí, že věc osobně konzultovala s navrhovatelkou.
V písemném vyjádření ze dne 2. 5. 2016 pak kárně obviněná navrhovatelce sdělila,
že jí trestní příkaz nepředložila k aprobaci, neboť po uznání viny
obviněného bylo zamýšleno vyžádání spisu k jeho studiu a následnému zpracování poznatku
pro živnostenský úřad. Jelikož se jednalo o věc vyřízenou, byla při zpracovávání spisů
opomenuta, v důsledku čehož nebyl trestní příkaz předložen k aprobaci a k vyžádání spisu
došlo až dne 6. 4. 2016. Dále kárně obviněná v obecné rovině uvedla, že k pomalejšímu
zpracovávání některých spisů dochází zejména kvůli zatíženosti vysokým počtem intervencí
u hlavních líčení a veřejných zasedání, specifičnosti specializace na hospodářské trestné činy
a odchodu čtyř zkušených státních zástupců v posledních dvou letech (tři byli specialisté
na uvedenou trestnou činnost), s nimiž bylo možné odborné problémy konzultovat a kteří byli
nahrazeni státními zástupci bez zkušeností s trestními věcmi řešenými okresním státním
zastupitelstvím.
Jelikož se obviněnému nedařilo doručit obžalobu ani trestní příkaz, vydal samosoudce
Okresního soudu Plzeň-město dne 11. 4. 2016 pod sp. zn. 6 T 3/2016 příkaz k jeho zatčení, který
byl realizován dne 15. 4. 2016. Usnesením soudce Okresního soudu Plzeň-město ze dne
15. 4. 2016, sp. zn. 6 T 3/2016, však byl obviněný ze zatčení propuštěn, neboť si uvedený trestní
příkaz převzal a vzdal se vůči němu práva opravného prostředku.
1 ZK 192/2014
Kárně obviněná usnesením ze dne 14. 4. 2014 podle §179g odst. 1 trestního řádu
podmíněně odložila podání návrhu na potrestání podezřelého F. D., nar. X,
pro skutek spočívající v tom, že v Plzni ve dnech 17. 1. 2014 a 18. 1. 2014 si v půjčovně nářadí
na základě nájemní smlouvy uzavřené se společností N-servis Plzeň, s. r. o. pronajal
elektrocentrálu, dvě úhlové brusky a čtrnáct řezných kotoučů, přičemž toto nářadí měl poškozené
společnosti vrátit do 20. 1. 2014, což neučinil a způsobil jí tak škodu v celkové výši 7.600 Kč.
V tomto skutku byl spatřován přečin zpronevěry podle §206 odst. 1 trestního zákoníku.
Uvedeným usnesením byla podezřelému stanovena zkušební doba v trvání 18 měsíců a uložena
povinnost, aby v jejím průběhu nahradil poškozené škodu v celkové výši 10.500 Kč dle dohody
sjednané dne 31. 3. 2014.
Usnesením ze dne 22. 12. 2015 kárně obviněná podle §179h odst. 1 věty první
trestního řádu rozhodla o tom, že se podezřelý F. D. ve zkušební době podmíněného odložení
podání návrhu na potrestání neosvědčil a v trestním řízení se pokračuje. V odůvodnění
tohoto usnesení bylo uvedeno, že podezřelý nebyl ve zkušební době uznán vinným ze spáchání
trestného činu ani přestupku a v místě jeho bydliště ani jinde k němu nebyly zjištěny žádné
negativní skutečnosti. Ze sdělení poškozené společnosti však vyplývá, že s podezřelým byl dne
31. 3. 2014 dohodnut splátkový kalendář na zaplacení celé škody, která měla být
uhrazena ve třech plátkách do 15. 6. 2014. Poškozený žádnou ze splátek neuhradil a koncem
května 2014 vrátil poškozené elektrocentrálu. Zbývající část škody ve výši 1.820 Kč nicméně
neuhradil, i když poškozená se s ním několikrát neúspěšně pokoušela na zaplacení této částky
dohodnout. Podezřelý tedy sice ve zkušební době vedl řádný život, avšak nesplnil druhou
z podmínek pro rozhodnutí o osvědčení spočívající v nahrazení způsobené škody. Uvedené
usnesení nabylo právní moci dne 12. 1. 2016.
V době od 11. 1. 2016 do 6. 4. 2016 měla kárně obviněná spis u sebe a neučinila žádný
úkon směřující k pokračování v trestním řízení. Dne 7. 4. 2016 sepsala navrhovatelka záznam
o kontrole spisu, ve kterém uvedla, že podle ustálené judikatury faktická prodleva tří měsíců
od data právní moci usnesení o pokračování trestního řízení reálně způsobuje nemožnost
jeho ukončení podáním návrhu na potrestání, a proto kvůli tomuto průtahu bude nutné konat
vyšetřování. Ze spisu přitom není patrné, proč toliko po obstarání nových osobních výkazů
podezřelého nebyl podán návrh na jeho potrestání. Proto navrhovatelka požádala kárně
obviněnou, aby v termínu do 12. 4. 2016 k těmto zjištěním zpracovala a předložila vyjádření.
V tento den kárně obviněná učinila do spisu ručně psaný záznam, v němž se uvádí, že věc
osobně konzultovala s navrhovatelkou, která doporučila správný postup ve věci,
avšak v současné situaci bude věc předána do vyšetřování.
Toto vyjádření kárně obviněná podala dne 2. 5. 2016. V něm uvedla, že návrh
na potrestání nebyl podán kvůli tomu, že se v dané trestní věci jevilo vhodnějším provedení
vyšetřování z důvodu zajištění procesně použitelných důkazů pro řízení před soudem,
což je v současné době realizováno. Dále kárně obviněná v obecné rovině uvedla,
že k pomalejšímu zpracovávání některých spisů dochází zejména kvůli zatíženosti vysokým
počtem intervencí u hlavních líčení a veřejných zasedání, specifičnosti specializace
na hospodářské trestné činy a odchodu čtyř zkušených státních zástupců v posledních dvou
letech (tři byli specialisté na uvedenou trestnou činnost), s nimiž bylo možné odborné problémy
konzultovat a kteří byli nahrazeni státními zástupci bez zkušeností s trestními věcmi řešenými
okresním státním zastupitelstvím.
1 ZT 551/2015
Kárně obviněná podala dne 29. 2. 2016 Okresnímu soudu Plzeň-město obžalobu
na obviněného M. S., nar. X, pro pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b),
odst. 2 trestního zákoníku, pokračující přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1
trestního zákoníku a pokračující přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2
trestního zákoníku, spáchaných dílem samostatně a dílem ve formě spolupachatelství podle §23
trestního zákoníku, na obviněného Z. K., nar. X, pro pokračující přečin krádeže podle §205
odst. 1 písm. a), b), odst. 2 trestního zákoníku, spáchaného ve formě spolupachatelství podle §23
trestního zákoníku, a na obviněného P. Ž., nar. X, pro pokračující přečin krádeže podle §205
odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 3 trestního zákoníku, pokračující přečin poškození cizí věci
podle §228 odst. 1 trestního zákoníku a pokračující přečin porušování domovní svobody podle
§178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, spáchaných dílem samostatně a dílem ve formě
spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měli obvinění dopustit
jedenácti dílčími útoky, při nichž převážně vnikali do bytů a různých provozoven, kde odcizili
movité věci a finanční hotovosti.
Před podáním obžaloby obdrželo okresní státní zastupitelství dne 17. 2. 2016 usnesení
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie
Plzeň, územní odbor kriminální policie a vyšetřování ze dne 16. 2. 2016,
č. j. KRPP-18558-1/TČ-2016-030572. Jím byla podle §159a odst. 5 trestního řádu odložena
trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3
trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že po vniknutí do prodejny
Levné potraviny v Plzni, Bedřicha Smetany 2, v jejích prodejních prostorách odcizil velké
množství potravin v celkové hodnotě 66.986,70 Kč ke škodě společnosti BEST
OF FOOD s. r. o. a v kanceláři odcizil dioptrické brýle a pouzdra od brýlí a mobilního telefonu
v celkové hodnotě 3.260 Kč ke škodě P. L., neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující
zahájení trestního stíhání. V odůvodnění usnesení se uvádí, že rozsah odcizených věcí uvedený
poškozenou společností zcela neodpovídá možnostem podezřelého P. Ž. je všechny z místa činu
odnést vlastními silami. Vůči němu tak bylo zahájeno trestní stíhání jen pro jednání spočívající
v odcizení 8 kusů lahví alkoholických nápojů. Trestní věc vloupání do prodejny Levné potraviny
neznámým pachatelem byla podle §23 odst. 1 trestního řádu ze společného řízení vedeného pod
č. j. KRPP-88883/TČ-2015-030572 vyloučena k samostatnému projednání předchozím
usnesením policejního orgánu ze dne 28. 1. 2016. Proto na usnesení o odložení věci je ručně
psaná poznámka, že uvedená věc byla vyloučena z 1 ZT 551/2015. Dne 4. 3. 2016 předložil
policejní orgán okresnímu státnímu zastupitelství stížnosti obou poškozených proti uvedenému
usnesení o odložení věci.
Zmíněné písemnosti byly zažurnalizovány do dozorového spisu sp. zn. 1 ZT 551/2015.
Pokyn k vyloučení do samostatné věci v rejstříku 1 ZN, včetně vyznačení stížností, dala kárně
obviněná dne 4. 4. 2016 a kanceláři ho předložila dne 6. 4. 2016. V tomto pokynu rovněž
kanceláři uložila předložit spis k vypravení usnesení.
V záznamu o kontrole spisu ze dne 7. 4. 2016 navrhovatelka konstatovala, že vyloučení
věci bylo provedeno téměř po dvou měsících a stížnosti proti usnesení o odložení věci byly
vyznačeny po více než měsíci. Navíc o nich dosud nebylo rozhodnuto, ačkoliv tak kárně
obviněná měla učinit do jednoho měsíce od jejich předložení policejním orgánem. Navrhovatelka
proto kárně obviněnou požádala, aby se v termínu do 13. 4. 2016 vyjádřila ke zjištěnému průtahu
při rozhodování o stížnosti i k okolnostem vyloučení věci k samostatnému projednání. Současně
navrhovatelka dala pokyn k rozhodnutí o stížnostech nejpozději do jednoho týdne s tím,
že má být společně se spisem předloženo k aprobaci.
O stížnostech poškozených proti usnesení policejního orgánu o odložení věci, které byly
nově evidovány pod sp. zn. 1 ZN 3145/2016, rozhodla kárně obviněná usnesením ze dne
7. 4. 2016, jímž je jako nedůvodné zamítla.
Ve vyjádření ze dne 2. 5. 2016 kárně obviněná uvedla, že po doručení spisu na okresní
státní zastupitelství byla přednostně vyhotovena obžaloba a vyloučení věci a zpracování
rozhodnutí o stížnostech bylo řešeno až následně. Vyloučení věci a vyhodnocení stížnostních
námitek bylo přitom učiněno již dříve, avšak nedošlo k jejich zpracování s pokyny kanceláři
v předepsané lhůtě 30 dnů od obdržení stížnosti. Dále kárně obviněná v obecné rovině uvedla,
že k pomalejšímu zpracovávání některých spisů dochází zejména kvůli zatíženosti vysokým
počtem intervencí u hlavních líčení a veřejných zasedání, specifičnosti specializace
na hospodářské trestné činy a odchodu čtyř zkušených státních zástupců v posledních dvou
letech (tři byli specialisté na uvedenou trestnou činnost), s nimiž bylo možné odborné problémy
konzultovat a kteří byli nahrazeni státními zástupci bez zkušeností s trestními věcmi řešenými
okresním státním zastupitelstvím.
1 ZT 485/2015
Kárně obviněná usnesením ze dne 1. 10. 2015 podle §172 odst. 1 písm. e) trestního řádu
zastavila trestní stíhání obviněného M. Z., nar. X, pro přečin poškození cizí věci podle §228
odst. 1 trestního zákoníku a přečin výtržnictví podle §358 odst. 1 trestního zákoníku, kterých
se měl dopustit tím, že po předchozí slovní rozepři s poškozeným J. F. dne 16. 2. 2014 v 11.45
hodin v Plzni, T. ulice, před domem č. p. X kopal a mlátil rukou do zaparkovaného vozidla zn.
Ford Fiesta ve vlastnictví poškozeného a způsobil tak škodu ve výši 6.000 Kč, neboť v době činu
nebyl obviněný pro nepříčetnost trestně odpovědný. V odůvodnění usnesení kárně obviněná
odkázala na znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, podle něhož obviněný
trpí duševní chorobou, která se projevuje devastací jeho osobnosti. V důsledku této duševní
poruchy nebyl obviněný v době činu schopen chápat jeho právní důsledky a společenskou
nebezpečnost a rozpoznávací a ovládací schopnosti obviněného byly vymizelé.
Dne 13. 10. 2016 byla okresnímu státnímu zastupitelství doručena stížnost
poškozeného J. F. proti tomuto usnesení, ve které se uvádí, že obviněný nebyl v době činu
nepříčetný, nýbrž jen silně podnapilý. Ve spise jsou založeny ručně psané záznamy kárně
obviněné o obsahu jejích telefonických hovorů s poškozeným ve dnech 6. 10.,
9. 10. a 19. 10. 2015, jakož i doklady o nedoručení usnesení o zastavení trestního stíhání
obviněnému s tím, že písemnosti byly zaslány zpět okresnímu státnímu zastupitelství ve dnech
19. 10. a 23. 11. 2015.
S datem 29. 12. 2015 byl vyhotoven přípis, jímž byla stížnost poškozeného postoupena
k rozhodnutí Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni. Při podpisu tohoto přípisu navrhovatelka
uložila ověřit stav řízení ve věci návrhu na ochranné léčení obviněného a přiložila kopii rozsudku
Okresního soudu Plzeň - město ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. 99 PP 296/2013, jímž bylo
rozhodnuto o omezení svéprávnosti obviněného k datu 27. 4. 2015. Doklad o předložení spisu
krajskému státnímu zastupitelství k rozhodnutí o stížnosti není ve spise založen.
Následně si kárně obviněná opatřila výtisk kopie usnesení Okresního soudu Plzeň-
město ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 8 Nt 221/2011, kterým bylo obviněnému o dva roky
prodlouženo ochranné psychiatrické léčení uložené v ambulantní formě. Dále sepsala
s poškozeným J. F. protokol, v němž byla doplněna jeho stížnost proti usnesení o zastavení
trestního stíhání. Na konci tohoto protokolu se nachází ručně psaná zmínka o jeho vyhotovení
dne 17. 3. 2016.
Téhož dne byl znovu sepsán přípis podepsaný navrhovatelkou, kterým byla stížnost
poškozeného předložena k rozhodnutí krajskému státnímu zastupitelství. Uvedená písemnost
byla vypravena dne 21. 3. 2016.
Krajské státní zastupitelství však přípisem ze dne 12. 4. 2016, č. j. 3 KZT 29/2016 - 5,
vrátilo spisový materiál s tím, že usnesení o zastavení trestního stíhání nebylo doručeno všem
oprávněným osobám. Svéprávnost obviněného M. Z. totiž byla omezena, a proto bude nezbytné
usnesení o zastavení trestního stíhání doručit též jeho zákonnému zástupci a vyčkat, zda proti
němu podá stížnost. Teprve následně bude možné spisový materiál předložit k rozhodnutí
o stížnosti poškozeného J. F. Dále krajské státní zastupitelství upozornilo, že
ačkoliv bylo usnesení o zastavení trestního stíhání doručeno obviněnému, obhájkyni
a poškozenému již v měsíci říjnu a listopadu 2015, byl příslušný spisový materiál spolu
se stížností poškozeného předložen až dne 22. 3. 2016. V této souvislosti krajské státní
zastupitelství poukázalo na to, že podepsaný čistopis předkládací zprávy datovaný dnem
29. 12. 2015 nebyl vypraven. Ve vztahu ke kárně obviněné proto krajské státní zastupitelství
konstatovalo neodůvodněné průtahy.
Ve vyjádření ze dne 2. 5. 2016, které bylo vypracováno na základě žádosti navrhovatelky,
kárně obviněná uvedla, že po vypracování předkládacího přípisu v prosinci 2015 jí byl předložen
spis zpět s tím, že je nutné ve věci ověřit, zda byl podán návrh na uložení ochranného léčení
obviněného. Následně zjistila, že obviněnému bylo ochranné psychiatrické léčení uložené
v ambulantní formě prodlouženo o dva roky. Dále poškozený J. F. po zjištění, že stížnost dosud
nebyla předložena k rozhodnutí, stále trval na tom, že musí její důvody náležitě vysvětlit, což si
přál učinit osobně. K doplnění stížnosti tak byl stanoven jako nejzazší termín den 17. 3. 2016,
ve kterém tak poškozený skutečně učinil.
Po vypracování tohoto vyjádření a obdržení doručenky dokládající pokus doručit usnesení
o zastavení trestního stíhání zákonné zástupkyni obviněného, která byla vrácena dne 20. 5. 2016,
kárně obviněná vyhotovila přípis ze dne 6. 6. 2016, jímž byla stížnost poškozeného J. F. opětovně
předložena k rozhodnutí krajskému státnímu zastupitelství. Tento přípis byl vypraven dne
8. 6. 2016.
Státní zástupce krajského státního zastupitelství usnesením ze dne 29. 7. 2016,
č. j. 3 KZT 29/2016 - 8, podle §149 odst. 1 písm. b) trestního řádu usnesení o zastavení
trestního stíhání zrušil a státní zástupkyni okresního státního zastupitelství uložil, aby o věci
znovu jednala a rozhodla. V odůvodnění tohoto zrušujícího usnesení bylo poukázáno
na nedostatky znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ve kterém
se znalkyně nevyjádřila k tomu, zda nepříčetnost obviněného v době spáchání činu byla
způsobena výhradně jeho duševní poruchou, nebo zda na ni mohlo mít vliv požití návykové
či psychotropní látky. Tato otázka nebyla znalkyni položena a v tomto ohledu tak zůstalo
dokazování neúplné a musí být doplněno.
Následně kárně obviněná přípisem ze dne 22. 8. 2016 vrátila policejnímu orgánu věc
s pokynem na doplnění znaleckého posudku v intencích zrušujícího usnesení krajského státního
zastupitelství, přičemž lhůtu k doplnění vyšetřování stanovila do 10. 10. 2016.
1 ZM 54/2016
Dne 27. 4. 2016 byla Okresnímu státnímu zastupitelství Plzeň – město postoupena
Okresním státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem žádost vedoucího vrchního státního
zástupce Státního zastupitelství Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 7. 3. 2016,
sp. zn. 202 ARH 609/16, o převzetí trestního stíhání českých státních občanů E. V. a D. B. Podle
žádosti o převzetí trestního stíhání v České republice se tyto osoby měly prostřednictvím sociální
sítě Facebook a SMS zpráv na území dožadujícího státu dopustit trestných činů krádeže, navádění
k vydírání ve stádiu pokusu, navádění k vyhrožování a navádění k loupežnému vydírání ve stádiu
pokusu podle příslušných ustanovení německého trestního zákona. Postoupení žádosti o převzetí
trestního stíhání odůvodnil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem
tím, že údajný organizátor předmětné trestné činnosti E. V. má trvalé bydliště v P., přičemž
dalším šetřením bylo zjištěno, že je profesionálním fotbalistou a v současnosti je hráčem FC X.
Po doručení tohoto podání učinila navrhovatelka do jeho textu ručně psanou vsuvku, že E. V.
hrál v roce 2015 v Teplicích a od ledna hraje v Liberci a že je nutno co nejdříve vyvolat spor
o příslušnost.
Příslušný spis obdržela kárně obviněná dne 2. 5. 2016. Přípis, jímž byly spisové materiály
předloženy Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k rozhodnutí sporu o místní příslušnost,
kárně obviněná vyhotovila dne 27. 6. 2016. V něm uvedla, že trvalé bydliště jednoho z pachatelů
na území Města Plzně je ryze formální, neboť jeho adresa je ohlašovnou trvalého pobytu
na Úřadu Městské části Plzeň 1. Navíc v době, ve které mělo k trestné činnosti docházet,
se pachatel zdržoval v Ústí nad Labem a v Teplicích a v současné době se zdržuje v Liberci.
Z hlediska určení místní příslušnosti je však rozhodující, že k trestné činnosti mělo docházet
na území Města Ústí nad Labem, případně ve Spolkové republice Německo. Místo spáchání
trestného činu se tak nenalézá v obvodu Okresního soudu Plzeň-město, nýbrž v obvodu
Okresního soudu v Ústí nad Labem. Z těchto důvodů je pro dozor nad zachováváním
zákonnosti přípravného řízení věcně a místně příslušné Okresní státní zastupitelství v Ústí
nad Labem.
Ve sporu o příslušnost rozhodla státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství
v Praze usnesením ze dne 20. 7. 2016, č. j. 1 VZN 1746/2016-4, tak, že v dané trestní věci
je k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení příslušný státní zástupce
Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Podle odůvodnění tohoto usnesení
je podstatná skutečnost, že trestná činnost měla být páchána i na území České republiky
v obvodu působnosti Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Proto není rozhodující
místo pobytu pachatelů, jak by tomu bylo v případě, kdyby z dosavadních výsledků řízení
v Německu vyplývalo, že trestná činnost měla být páchána výlučně na území dožadujícího státu,
když toliko v takovém případě by se uplatnilo určení místní příslušnosti podle místa, kde pachatel
v České republice bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Tyto okolnosti podle závěru
uvedeného usnesení svědčí o místní příslušnosti Okresního státního zastupitelství v Ústí nad
Labem.
Všechna tato skutková zjištění vyplývají z kopií podstatných částí spisů okresního státního
zastupitelství sp. zn. 1 ZN 4798/2014, sp. zn. 1 ZN 10780/2015, sp. zn. 1 ZT 473/2015,
sp. zn. 1 ZN 11646/2014, sp. zn. 1 ZT 617/2015, sp. zn. 1 ZK 192/2014, sp. zn. 1 ZT 551/2015,
sp. zn. 1 ZN 3145/2016, sp. zn. 1 ZT 485/2015 a sp. zn. 1 ZM 54/2016.
Kárně obviněná ve stanovisku ke kárnému návrhu a při ústním jednání kárného senátu
nejprve uvedla, že z popisu skutků uvedených navrhovatelkou nevyplývá, zda byla zachována
šestiměsíční subjektivní lhůta pro podání návrhu na zahájení kárného řízení, která je uvedena
v §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů“). Navrhovatelka se totiž výslovně nezmínila, kdy se u každého
jednotlivého skutku dozvěděla o skutečnostech týkajících se tvrzeného kárného provinění.
Přitom lze důvodně předpokládat, že se o skutečnostech uvedených v kárném návrhu dozvěděla
již před vyhotovením záznamů o kontrole spisu ze dne 6. 4. 2016, k nimž vztahuje počátek
subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu. Kárně obviněná proto vznesla námitku
opožděného podání návrhu na zahájení kárného řízení a navrhla, aby kárný senát toto řízení
bez ústního jednání zastavil podle §14 písm. a) zákona o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů.
Dále kárně obviněná uvedla, že si je vědoma určitých pochybení uvedených v kárném
návrhu, uznává je, nezříká se za ně odpovědnosti a vzala si z nich ponaučení. V těchto případech
nepostupovala vždy zcela řádně a s náležitou rychlostí, podcenila nutnost vyhotovení písemných
záznamů do spisu a nedostatečně komunikovala s navrhovatelkou. Uvedená pochybení vyplývala
z její přehnané pečlivosti, ambice vykonávat práci samostatně s vlastní odpovědností za svá
rozhodnutí a ze snahy nezatěžovat vedoucí státní zástupkyni i ostatní státní zástupce úkoly,
které příslušely vyřešit jí jako dozorové státní zástupkyni. V tomto ohledu však zřejmě
přecenila své síly, a když jí neustále napadaly další trestní věci, nastavila si priority při jejich
vyřizování a určitým úkonům nepřikládala takový význam, který jim ve skutečnosti náležel.
Při nedostatku času tak nejprve volila splnění lhůt zákonných, následně lhůt vnitřních
a až na třetím místě se věnovala administrativním a pořádkovým záležitostem, kupříkladu
sdělením jinému státnímu orgánu nebo formálním vyjádřením k záznamu navrhovatelky
o kontrole spisu. Právě nedodržení interních pořádkových lhůt stanovených v těchto záznamech
pak představovalo převážnou část nedostatků popsaných v kárném návrhu. Tato pochybení
však neohrozila smysl a účel trestního řízení ani jiné právem chráněné zájmy, neboť
se jednotlivými trestními věcmi zabývala a upřednostnila jejich vyřízení před formálním
vyjádřením k záznamu navrhovatelky. S ní tyto věci projednala ústní formou, kterou
upřednostnila před písemnou odpovědí na vytýkané nedostatky. Dále žádným jednáním
nenarušila autoritu ani důvěryhodnost státního zastupitelství. Navíc v kárném návrhu uvedené
nečinnosti nedosahovaly doby tří měsíců, byly zjištěny jen v osmi věcech a týkaly se tak nepříliš
výrazného zlomku případů, které v předmětném období vyřizovala a zpracovávala.
Rovněž kárně obviněná uvedla, že se jednotlivých pochybení dopustila v době,
kdy byla začínající státní zástupkyní s praxí do tří let a učila se rozlišovat věci podstatné od méně
důležitých a skloubit práci s rodinou. V rámci systému organizace práce u okresního státního
zastupitelství jí byla přidělena specializace na hospodářskou trestnou činnost, která je velmi
specifická a náročná. V této agendě je totiž nejvíce úkonů v rámci činnosti státního zástupce
činěno ve fázi prověřování, proti rozhodnutím policejního orgánu jsou téměř vždy podávány
stížnosti, velmi časté jsou i žádosti o přezkum postupu policejního orgánu a trestní spisy jsou
obsáhlé. Studium spisového materiálu, vyhodnocení a zpracování obžaloby či odvolání vyžaduje
soustředěnost, pečlivost a delší časový prostor. V průběhu let 2014 až 2015 přitom
z okresního státního zastupitelství odešlo pět zkušených státních zástupců, z nichž tři
se specializovali právě na hospodářskou trestnou činnost. Tito zkušení státní zástupci, kteří
v případě potřeby předávali své zkušenosti a odborné rady mladším kolegům, přitom byli
nahrazeni začínajícími veřejnými žalobci. Počet státních zástupců okresního státního
zastupitelství sice odpovídal systematizaci, avšak jejich faktická zatíženost byla s ohledem
na zkrácené pracovní úvazky některých z nich značná. V průměru 2,5 dne v pracovním týdnu
intervenovala u hlavních líčení i veřejných zasedání a na zpracovávání vlastních spisů
jí tak zůstalo málo času. Navíc účasti při soudních jednáních byly rozdělovány tak,
že osoba intervenujícího státního zástupce byla v naprosté většině případů odlišná od osoby
dozorového státního zástupce. Časovou zátěž způsoboval i systém přidělování agendy státním
zástupcům v přípravném řízení, kdy ve fázi vyšetřování věci dozoroval jiný veřejný žalobce než
ve fázi prověřování. Každý desátý až jedenáctý týden jí byla ukládána pracovní pohotovost.
Na dodržování lhůt měly velký vliv též nedostatky v systému vedení spisů kanceláří, jejíž činnost
byla navíc negativně ovlivněna fluktuací a nedostatkem administrativních pracovnic.
Následně se kárně obviněná vyjádřila k jednotlivým skutkům uvedeným v kárném návrhu.
Na svou obhajobu uvedla následující skutečnosti vztahující se k dále uvedeným trestním věcem:
1 ZN 4798/2014
Ve vztahu k nečinnosti údajně spočívající v nesplnění pokynu vedoucí státní zástupkyně
uděleného v záznamu o kontrole spisu ze dne 14. 1. 2016 ve lhůtě jednoho měsíce je zřejmé,
že po uplynutí této lhůty, tedy již dne 15. 2. 2016, musela navrhovatelka vědět o skutečnostech
týkajících se skutku, který považuje za kárné provinění. V tomto směru proto subjektivní
lhůta pro podání návrhu na zahájení kárného řízení uplynula dne 15. 8. 2016 a kárný návrh byl
podán opožděně.
Za účelem ověření poznatků uvedených v záznamu o kontrole spisu ze dne 14. 1. 2016
o šest dnů později telefonicky kontaktovala policejní orgán s pokynem k předložení
spisového materiálu. Policejní orgán jí přitom oznámil, že v dané trestní věci jsou činěny
závěrečné úkony a pravděpodobně bude odložena. Za této situace vyčkávala na předložení spisu
s rozhodnutím policejního orgánu tak, aby jednak bylo možné ho přezkoumat a jednak byly
splněny pokyny vedoucí státní zástupkyně udělené v záznamu o kontrole spisu ze dne 14. 1. 2016.
Upřednostnila tak vyřízení věci samé s tím, že posouzení, zda není dáno podezření ze spáchání
správního deliktu a zda podezřelý J. Š. nebo společnost S-Group Oil s. r. o. disponovali
živnostenským oprávněním, učiní současně s vyhodnocením celého případu po vrácení
trestního spisu policejním orgánem. Tento postup vyplýval z její snahy mít všechno hotové
a v perfektním stavu tak, aby vedoucí státní zástupkyně viděla již konečný výsledek její práce.
Po doručení usnesení policejního orgánu o zastavení řízení vyžádala dne 23. 3. 2016
vyšetřovací spis telefonicky i formou písemného pokynu kanceláři, jíž současně uložila vyznačit
usnesení o odložení věci v rejstříku a předložit dozorový spis zpět, neboť byl očekáván
vyšetřovací spis k provedení shora uvedených úkonů. Dozorový spis s tímto pokynem
předložila nejpozději dne 24. 3. 2016 kanceláři, která jí dozorový spis obratem vrátila. Skutečnost,
že kancelář nesplnila její pokyn k vyznačení odložení věci v rejstříku, jí přitom nebyla sdělena.
Po vyhotovení záznamu o kontrole spisu ze dne 6. 4. 2016, v níž jí byl navrhovatelkou
udělen pokyn k zdůvodnění nesplnění předchozího pokynu ze dne 14. 1. 2016, ve dnech
6. 4. 2016 a 8. 4. 2016 intervenovala u soudu. S navrhovatelkou se domluvila, že se setkají
po skončení pracovní porady naplánované na den 12. 4. 2016 a věc spolu osobně projednají,
k čemuž také skutečně došlo, jak stručně poznamenala ve spise. Z tohoto osobního rozhovoru
učinila závěr, že věc s navrhovatelkou zcela probrala, a tímto považovala její požadavky
za splněné.
Po osobním vyřešení věci dne 3. 5. 2016 ještě učinila do spisu záznam, aby v něm
byla obsažena i formální písemná odezva na písemný záznam vedoucí státní zástupkyně.
1 ZT 473/2015
Ze zprávy policejního komisaře o důvodech neskončení prověřování, která byla doručena
okresnímu státnímu zastupitelství dne 15. 7. 2015, je zřejmé, že v něm byla předpokládaná lhůta
ukončení prověřování stanovena do 30. 7. 2015. Není proto správné tvrzení navrhovatelky,
že v této zprávě nebyl uveden termín skončení prověřování. Po převzetí věci k výkonu dozoru
od předchozího státního zástupce, k němuž došlo dne 4. 8. 2015, byly policejním orgánem činěny
pokusy o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání a prováděno šetření za účelem zjištění
pobytu podezřelého, které vyústily v návrh soudu na vydání příkazu k zadržení jí vypracovaného
dne 29. 10. 2015. Poté, co soud dne 5. 11. 2016 příkaz k zadržení vydal, bylo vyčkáváno
na jeho realizaci. Následně bylo zjištěno, že podezřelý se pravděpodobně zdržuje
na adrese svého bydliště v Polsku, a proto bylo policejnímu orgánu uloženo, aby zpracoval návrh
na podání žádosti o právní pomoc a předložil ho spolu se spisem.
Tento návrh policejního orgánu byl okresnímu státnímu zastupitelství doručen
dne 3. 2. 2016. Žádost o mezinárodní právní pomoc průběžně zpracovávala a dne 6. 4. 2016
ho v konečné podobě předložila navrhovatelce k podpisu. Přitom reálně měla na vypracování
této žádosti šestnáct pracovních dnů, které jí zbyly po odečtení doby, v níž byla plně vytížena
agendou spojenou s výkonem pracovní pohotovosti a intervencemi u soudů, jakož i účastí
na školeních a konferencích.
Dne 6. 4. 2016 navrhovatelka učinila záznam o kontrole spisu, ve kterém jí uložila pokyn
k vyrozumění o důvodech nevyřízení uvedeného návrhu na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc. Stejně jako v předchozím případě se s navrhovatelkou domluvila, že s ní věc zkonzultuje
po pracovní poradě dne 12. 4. 2016, k čemuž také došlo. Z tohoto osobního rozhovoru
učinila závěr, že věc s navrhovatelkou zcela probrala, čímž považovala její požadavky za splněné.
Po osobním vyřešení věci dne 2. 5. 2016 ještě učinila do spisu záznam, aby v něm
byla obsažena i formální písemná odezva na písemný záznam vedoucí státní zástupkyně.
Na základě právní pomoci došlo dne 27. 6. 2016 k doručení usnesení o zahájení
trestního stíhání L. M. M. a k jeho výslechu v procesním postavení obviněného.
Lhůta ke skončení vyšetřování s předpokladem předložení návrhu na podání
obžaloby byla dána do dne 15. 12. 2016.
1 ZN 11646/2014
Po vyhotovení záznamu o kontrole spisu ze dne 15. 1. 2016, v níž jí byl vedoucí státní
zástupkyní udělen pokyn k poskytnutí informace o stavu prověřování do 31. 1. 2016, věc dne
7. 3. 2016 s policejním orgánem podrobně konzultovala a poskytla mu lhůtu 14 dnů
pro dokončení zpracování návrhu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc. V návaznosti
na další záznam o kontrole spisu ze dne 6. 4. 2016 se s navrhovatelkou domluvila, že věc bude
konzultována po pracovní poradě dne 12. 4. 2016, k čemuž skutečně došlo. Vzhledem k tomu,
že policejní orgán avizoval předložení spisu s návrhem na podání žádosti o mezinárodní právní
pomoc v nejbližší době, bylo při této konzultaci s vedoucí státní zástupkyní domluveno, že spis
bude předán novému dozorovému státnímu zástupci JUDr. Řeřichovi až s touto avizovanou
písemností. Z tohoto osobního rozhovoru učinila závěr, že věc s navrhovatelkou zcela probrala,
čímž považovala její požadavky za splněné. Dne 5. 5. 2016 pak ještě navrhovatelce dodatečně
předložila písemné stanovisko ve věci.
Návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc byla i se spisem
doručena okresnímu státnímu zastupitelství dne 21. 4. 2016 a převzata dne 2. 5. 2016. Následně
dne 8. 6. 2016 vypracovala koncept žádosti o právní pomoc a v okamžiku, kdy ho zadala do tisku,
si pro spis přišla vedoucí kanceláře. Bezprostředně po vyhotovení záznamu o kontrole spisu
ze dne 9. 6. 2016 s navrhovatelkou o celé věci hovořila, čímž považovala pokyn v tomto záznamu
udělený za splněný a věc za uzavřenou, neboť spisový materiál byl dle požadavku vedoucí státní
zástupkyně předán novému dozorovému státnímu zástupci a od té doby ho už neviděla.
1 ZT 617/2015
Dne 23. 2. 206 provedla přezkum doručeného trestního příkazu, jímž soud rozhodl o vině
a trestu obviněného P. S. v intencích aprobované přípravy k hlavnímu líčení. Dozorový spis si
ponechala k dalšímu zpracování s tím, že ho předloží k aprobaci trestního příkazu spolu
s konceptem přípisu reagujícího na pokyn vedoucí státní zástupkyně k signalizaci jednání
obviněného živnostenskému úřadu, který jí byl udělen v souvislosti s aprobací návrhu trestu
při podání obžaloby dne 14. 1. 2016. Její povinností je překládat k aprobaci každý trestní příkaz.
Jelikož však v dané věci trestní příkaz odpovídal aprobované obžalobě i návrhu trestu,
bylo možné předpokládat, že navrhovatelka nebude mít proti tomuto rozhodnutí soudu výhrady.
Pro účely splnění jejího požadavku bylo nutné vyžádat vyšetřovací spis a po jeho prostudování
zpracovat poznatek pro živnostenský úřad. Tato věc byla již pravomocně skončena,
upřednostnila proto zpracování jiných, naléhavějších věcí a až dne 6. 4. 2016 vypracovala přípis,
kterým v reakci na pokyny navrhovatelky požádala policejní orgán o zaslání vyšetřovacího spisu
a zároveň mu po opětovném přezkoumání věci zaslala poznatek zakládající podezření ze spáchání
přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 trestního zákoníku.
Tyto informace bylo smysluplné zaslat živnostenskému úřadu až po právní moci trestního
příkazu, neboť do té doby se na obviněného hledělo jako na bezúhonného.
Před vypravením tohoto přípisu byl spis navrhovatelkou vyžádán ke kontrole, o které byl
sepsán záznam ze dne 7. 4. 2016 se žádostí o zdůvodnění nesplnění předchozího pokynu ze dne
14. 1. 2016, a to ve lhůtě do dne 12. 4. 2016. S navrhovatelkou se domluvila, že se setkají
po skončení pracovní porady naplánované na den 12. 4. 2016 a věc spolu osobně projednají,
k čemuž také skutečně došlo, jak stručně poznamenala ve spise. Z tohoto osobního rozhovoru
učinila závěr, že věc s navrhovatelkou zcela probrala, a tímto považovala její požadavky
za splněné.
Po osobním vyřešení věci dne 2. 5. 2016 ještě učinila do spisu záznam, aby v něm
byla obsažena i formální písemná odezva na písemný záznam vedoucí státní zástupkyně.
Pro úplnost je třeba dodat, že v týdnu, ve kterém v dané věci obdržela trestní příkaz,
od středy 24. 2. 2016 do pátku 26. 2. 2016 intervenovala u soudu a účastnila se konzultace
s policejním orgánem. V období od 29. 2. 2016 do 2. 3. 2016 se pak účastnila plánovaného
školení. Na zpracování vlastních spisů tak za období 14 dnů připadaly pouhé 4 dny. V době
od poloviny dubna do počátku května 2016 kromě obvyklé zatíženosti ošetřovala po dobu osmi
dnů svou nemocnou dceru a intervenovala u hlavního líčení.
1 ZK 192/2014
Po vydání usnesení ze dne 22. 12. 2015, kterým rozhodla, že se podezřelý F.
D. ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání neosvědčil,
měla spis nepřetržitě u sebe až v období od 9. 2. 2016 do 7. 4. 2016, a nikoliv již od 11. 1. 2016,
jak se nesprávně uvádí v kárném návrhu. V této době spis podrobně studovala, hodnotila důkazní
situaci a na základě získaných poznatků se rozhodla věc předat do vyšetřování za účelem dosažení
lepší důkazní situace pro řízení před soudem, neboť předmětný skutek měl být spáchán dne
17. 1. 2014, ve věci bylo konáno pouze zkrácené přípravné řízení a bylo tedy nutné důkazy
dokumentovat ve formě procesně použitelných svědeckých výpovědí, na nichž bylo dané trestní
řízení postaveno. Právě v důsledku tohoto podrobného studia věci nedala policejnímu orgánu
pokyn k zahájení trestního stíhání ihned po vydání rozhodnutí o neosvědčení se podezřelého
ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu na potrestání.
Před předáním věci do vyšetřování byl spis vyžádán navrhovatelkou, která dne 7. 4. 2016
sepsala záznam o jeho kontrole, v níž jí uložila se k věci vyjádřit v termínu do 12. 4. 2016.
Ve stejný den věc osobně s navrhovatelkou konzultovala a vysvětlila jí důvody pro předání věci
do vyšetřování. Navrhovatelkou byl pro příště doporučen podle jejího mínění správný postup
spočívající v podání návrhu na potrestání. O této konzultaci vypracovala stručný záznam
do spisu. Z osobního rozhovoru učinila závěr, že věc s navrhovatelkou zcela probrala, a tímto
považovala její požadavky za splněné.
Po osobním vyřešení věci dne 2. 5. 2016 ještě učinila do spisu záznam, aby v něm
byla obsažena i formální písemná odezva na písemný záznam vedoucí státní zástupkyně.
V dané trestní věci již bylo vyšetřování ukončeno a dne 19. 10. 2016 byla soudu
podána obžaloba.
Z těchto důvodů nemělo podání písemného vyjádření po lhůtě stanovené navrhovatelkou
žádný negativní následek pro zákonem chráněné zájmy. Nelze přitom souhlasit s názorem
navrhovatelky, že v důsledku neukončení věci podáním návrhu na potrestání vznikly zvýšené
náklady trestního řízení. Jádrem problému je v tomto případě spíše odlišný pohled na vhodnost
zvoleného procesního postupu v rámci trestního řízení, kdy stála před rozhodnutím nadále vést
věc v režimu zkráceného přípravného řízení nebo ji předat do vyšetřování. Jednalo se přitom
o její první případ, kdy se podezřelý ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu
na potrestání neosvědčil.
1 ZT 551/2015
Dne 17. 2. 2016 byl okresními státnímu zastupitelství doručen obsáhlý trestní
spis s návrhem na podání obžaloby a s usnesením o odložení věci, která byla policejním orgánem
vyloučena do samostatného spisového materiálu. V této situaci upřednostnila zpracování
obžaloby, která byla soudu podána dne 25. 2. 2016, před pouhým administrativním vytvořením
zcela nového spisu ZN, který by byl toliko obratem založen do spisovny. Následně dne 4. 3. 2016
obdrželo okresní státní zastupitelství od policejního orgánu stížnosti poškozených proti usnesení
o odložení věci. O nich rozhodla dne 4. 4. 2016, tedy v měsíční lhůtě stanovené u okresního
státního zastupitelství pro vyřizování stížností, jak je zřejmé z pokynu k vypravení usnesení
založeného na čl. 89 dozorového spisu. V něm dala kanceláři pokyn též k vytvoření
nového spisu ZN. Ten jí byl pod sp. zn. 1 ZN 3145/2016 předložen dne 7. 4. 2016 a téhož dne
uložila kanceláři vypravit připravené rozhodnutí s aktuálním datem. Měsíční lhůta pro rozhodnutí
o uvedených stížnostech od jejich obdržení okresním státním zastupitelstvím vyplývala
z vnitřního pokynu navrhovatelky, který byl zopakován na pracovních poradách.
Stejného dne si nechala spisový materiál předložit navrhovatelka, která jí v záznamu
o kontrole spisu ze dne 7. 4. 2016 uložila, aby se ve stanoveném termínu k věci vyjádřila
a aby rozhodla o stížnostech poškozených.
V této souvislosti znovu zdůrazňuje, že o stížnostech proti usnesení policejního orgánu
o odložení věci rozhodla již dne 7. 4. 2016 ještě před samotným záznamem navrhovatelky.
Se stížnostmi, s napadeným usnesením i se spisovým materiálem se v základních obrysech
seznámila ihned po jejich předložení policejním orgánem. Jelikož stížnostní námitky byly zjevně
nedůvodné a rozhodnutí o stížnosti tak nemohlo mít vliv na meritum věci, nepovažovala
za potřebné rozhodovat o stížnostech neprodleně. Větší prioritu přiradila jiným úkolům v rámci
své profesní činnosti, které v danou chvíli vyhodnotila jako urgentnější. Reálně bylo o stížnostech
rozhodnuto v devíti pracovních dnech, které jí zbyly po odečtení doby, ve které byla vytížena
agendou spojenou s pracovní pohotovostí či intervencemi u soudů.
Stejně jako v předchozích případech byla s navrhovatelkou domluvena konzultace věci
po pracovní poradě dne 12. 4. 2016, k čemuž skutečně došlo, jak vyplývá ze stručného záznamu
založeného ve spise. V rámci ústního vyjádření k věci vysvětlila navrhovatelce důvody zvoleného
postupu a předložila jí i usnesení o stížnostech ve vyloučené věci zapsané v rejstříku ZN.
Z tohoto osobního rozhovoru učinila závěr, že věc s navrhovatelkou zcela probrala,
a tímto považovala její požadavky za splněné.
Po osobním vyřešení věci dne 2. 5. 2016 ještě učinila do spisu záznam, aby v něm
byla obsažena i formální písemná odezva na písemný záznam vedoucí státní zástupkyně.
1 ZT 485/2015
Dne 13. 10. 2016 byla okresnímu státnímu zastupitelství předložena stížnost
poškozeného J. F. proti usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného M. Z. Poškozený ji
ve dnech 9. 10. 2015, 19. 10. 2015 a 6. 11. 2015 telefonicky kontaktoval s tím, že si přeje svou
písemně podanou stížnost doplnit přímo na okresním státním zastupitelství do protokolu, kde
současně žádá věc vyjasnit a upřesnit. S poškozeným telefonicky hovořila ještě několikrát
a domlouvala s ním termín pro doplnění stížnosti s ohledem na jeho zaměstnání řidiče, kvůli
němuž nebývá v Plzni přítomen. Následně však poškozeného upozornila, že na doplnění
stížnosti již nemůže vyčkávat a dne 22. 12. 2015 předložila navrhovatelce k podpisu předkládací
zprávu pro Krajské státní zastupitelství v Plzni. Navrhovatelka však dne 29. 12. 2016 v době její
nepřítomnosti z důvodu čerpání dovolené spis vrátila s pokynem na ověření stavu řízení ve věci
návrhu na ochranné léčení obviněného, k němuž přiložila občanskoprávní rozsudek, jímž byla
omezena jeho svéprávnost.
Následně podle pokynu navrhovatelky dne 18. 1. 2016 ověřila, že obviněnému
bylo ochranné psychiatrické léčení prodlouženo o dva roky. Zpočátku však nevěděla o tom,
že v době její nepřítomnosti nebyla stížnost poškozeného předložena nadřízenému státnímu
zastupitelství k rozhodnutí a měla naopak za to, že tento její pokyn byl kanceláří splněn. Poté jej
poškozený opět několikrát telefonicky kontaktoval s dotazem, jak byla jeho stížnost vyřízena.
Teprve v důsledku této skutečnosti zjistila, že stížnost nebyla krajskému státnímu zastupitelství
vůbec předložena. Poškozený po tomto sdělení trval na doplnění své stížnosti osobně
do protokolu. Jelikož chtěla spis předat nadřízenému státnímu zastupitelství se všemi podklady,
poskytla pro doplnění stížnosti poškozenému dodatečný termín do dne 17. 3. 2016. Poškozený
v tento den stížnost ústně do protokolu skutečně doplnil. Ve stejný den navrhovatelce společně
s dozorovým a trestním spisem předložila k podpisu nový předkládací přípis krajskému státnímu
zastupitelství.
Po vrácení spisového materiálu s pokynem na doručení usnesení o zastavení
trestního stíhání obviněného jeho zákonné zástupkyni vyhotovila dne 6. 6. 2016 nový předkládací
přípis krajskému státnímu zastupitelství. V návaznosti na jeho zrušovací usnesení bylo vyžádáno
doplnění znaleckého posudku, které potvrdilo správnost závěru o nepříčetnosti obviněného
v době spáchání činu a na jehož základě tak bylo znovu rozhodnuto o zastavení trestního stíhání
obviněného.
1 ZM 54/2016
Spis týkající se postoupení žádosti Státního zastupitelství v Drážďanech o převzetí
trestního stíhání českých státních příslušníků jí byl předložen dne 2. 5. 2016. Přípis o předložení
spisu Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti vypracovala
dne 27. 6. 2016, což byl reálně sedmnáctý pracovní den, kdy mohla spisy zpracovávat po odečtení
doby, v níž musela intervenovat u soudu nebo měla pracovní pohotovost. V této zbývající době
se dále věnovala agendě mající větší prioritu. Navíc se u ní jednalo o zcela první vyvolání sporu
o místní příslušnost, s nímž se ve své praxi státní zástupkyně setkala. Proto spisu a zpracování
přípisu o předložení věci k rozhodnutí o místní příslušnosti věnovala až přílišnou pozornost,
což mělo vliv na dobu, v níž byl spisový materiál předložen navrhovatelce k podpisu
předkládacího přípisu Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. To se ztotožnilo se její pečlivě
připravenou argumentací a rozhodlo, že k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti
v přípravném řízení je v dané věci místně příslušné Okresní státní zastupitelství v Ústí
nad Labem.
Kárně obviněná ze všech těchto důvodů uvedla, že skutky uvedené v kárném návrhu
nedosahují intenzity kárného provinění. V této souvislosti poukázala na princip subsidiarity
kárného postihu, podle něhož by se měla kárná odpovědnost uplatnit až v situaci, kdy selhávají
běžně uplatňované metody řídící a dohledové praxe, případně kdy se jedná o naprostý exces.
Proto navrhla pro případ, že by se kárný senát neztotožnil s jejím názorem o opožděnosti
kárného návrhu, aby byla podle §19 odst. 2 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů návrhu na zahájení kárného řízení zproštěna.
Při ústním jednání dále kárný senát vyslechl svědka Mgr. P. R., který se rozhodl vypovídat
za účelem objektivního posouzení skutkového stavu věci, neboť s kárně obviněnou pracuje
na stejném státním zastupitelství, má s ní srovnatelnou délkou praxe státního zástupce a stejnou
specializaci na hospodářskou trestnou činnost. Svědek poukázal na značné pracovní zatížení
státních zástupců Okresního státního zastupitelství Plzeň - město, které bylo zapříčiněno
specifičností a náročností zmíněné specializace, odchodem zkušených kolegů v roce 2014 a 2015,
převažující praxí přidělování trestní věci ve fázi vyšetřování jinému státnímu zástupci, než který
ji dozoroval ve fázi prověřování, a časovou náročností intervencí při soudních jednáních. Věci
dozorované kárně obviněnou, ve kterých se účastnil hlavního líčení, považuje svědek za pečlivěji
zpracované než u jiných kolegů. Svědkovi je známo, že lhůta pro vyřízení stížnosti proti usnesení
policejního orgánu o odložení věci je jednoměsíční, avšak neví, z jakého organizačního opatření
vedoucí státní zástupkyně tato povinnost vyplývá.
Náměstkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město Mgr. I. H. ve své svědecké
výpovědi uvedla, že považuje kárně obviněnou za chytrou a schopnou státní zástupkyni, která
o jednotlivých trestních věcech správně uvažuje a obžaloby zpracovává v běžné kvalitě. O to více
jí překvapuje způsob práce kárně obviněné, při němž také jednou zjistila nesplnění pokynu
vedoucí státní zástupkyně. Taková negativní zjištění jsou pro svědkyni v rozporu s tím, co si
o kárně obviněné myslí. Dále svědkyně potvrdila nedostatečné personální obsazení státního
zastupitelství, u něhož působí, jakož i existenci třicetidenní lhůty pro rozhodnutí o stížnosti proti
usnesení o odložení věci, byť nevěděla, jako formou byla tato povinnost státním zástupcům
uložena.
Svědkyně Z. K., která je vedoucí správy Okresního státního zastupitelství Plzeň-
město a odpovídá i za chod jeho kanceláře uvedla, že kárně obviněná někdy odevzdala spis
s časovým odstupem od data vyhotovení příslušného úkonu. Kancelář měla na splnění pokynů
státních zástupců tři dny a tuto lhůtu podle svědkyně rozhodně nepřekračovala.
Kárný senát se nejprve zabýval námitkou opožděného podání návrhu na zahájení kárného
řízení. Podle obhajoby kárně obviněné se navrhovatelka nejspíše dozvěděla o skutečnostech
uvedených v kárném návrhu již před vyhotovením záznamů o kontrole spisu ze dne 6. 4. 2016,
k němuž vztahuje počátek šestiměsíční subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu.
K tomuto tvrzení uvedenému ve stanovisku k návrhu na zahájení kárného řízení
se vyjádřila navrhovatelka přípisem ze dne 28. 11. 2016, ve kterém uvedla,
že ve věcech sp. zn. 1 ZN 4798/2014, sp. zn. 1 ZT 473/2015, sp. zn. 1 ZN 11646/2014,
sp. zn. 1 ZT 617/2015 a sp. zn. 1 ZK 192/2014 se o rozhodných skutečnostech dozvěděla právě
dne 6. 4. 2016, v němž vyhotovila záznam o kontrole spisu, přičemž ve věci
sp. zn. 1 ZN 11646/2014 učinila další zjištění při následné kontrole provedené dne 9. 6. 2016.
Ve věci sp. zn. 1 ZT 551/2015 zjistila rozhodnou skutečnost dne 7. 4. 2016 v souvislosti
s kontrolou nerozhodnutých stížností proti usnesením policejních orgánů ve lhůtě přesahující
jeden měsíc. Za rozhodnou skutečnost ve věci sp. zn. 1 ZT 485/2015 považuje
přípis Krajského státního zastupitelství v Plzni předložený dne 15. 4. 2016. Ve věci
sp. zn. 1 ZM 54/2016 je pak rozhodující skutečností datum podpisu předkládajícího přípisu
Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k rozhodnutí sporu o příslušnost, který obdržela dne
27. 6. 2016.
S tímto hodnocením navrhovatelky ve vztahu k úkonům rozhodným pro započetí běhu
subjektivní lhůty pro podání návrhu na zahájení kárného řízení se kárný senát ztotožňuje. Z výše
uvedeného obsahu spisů okresního státního zastupitelství, které jsou předmětem
tohoto kárného řízení, totiž nikterak nevyplývá, že by se navrhovatelka mohla o skutečnostech
uvedených v návrhu na zahájení kárného řízení dozvědět dříve, než dne 6. 4. 2016, kdy ve věcech
sp. zn. 1 ZN 4798/2014, sp. zn. 1 ZT 473/2015 a sp. zn. 1 ZN 11646/2014 vypracovala
záznamy o kontrole spisu, v nichž byly tvrzené nedostatky v činnosti státní zástupkyně poprvé
zjištěny a popsány. Teprve až dne 6. 4. 2016 se navrhovatelka ve věci sp. zn. 1 ZN 4798/2014
dozvěděla i o tom, že kárně obviněná ve stanoveném termínu do 14. 2. 2016 nesplnila její
předchozí pokyn k vyrozumění o využití poznatků uvedených v předchozím záznamu o kontrole
spisu ze dne 14. 1. 2016, neboť tuto nečinnost nemohla vedoucí státní zástupkyně jiným
způsobem zjistit dříve. Údajné nedostatky v pracovní činnosti kárně obviněné ve věcech
sp. zn. 1 ZT 617/2015, sp. zn. 1 ZK 192/2014 a sp. zn. 1 ZT 551/2015 měla navrhovatelka
reálnou možnost zjistit až při kontrolách těchto spisů, o kterých sepsala záznam ze dne 7. 4. 2016.
Ve věcech sp. zn. 1 ZT 485/2015 a sp. zn. 1 ZM 54/2016 mohla navrhovatelka relevantní zjištění
učinit ještě později na základě podkladů, o nichž se zmínila.
Z těchto důvodů se navrhovatelka dozvěděla o skutečnostech týkajících se kárného
provinění, které jsou rozhodné pro podání kárného návrhu, nejdříve dne 6. 4. 2016. Návrh
na zahájení kárného řízení přitom kárný soud obdržel dne 23. 9. 2016, tedy ještě před uplynutím
šestiměsíční subjektivní lhůty stanovené v §9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů. Kárný senát proto námitku opožděného podání kárného návrhu
neshledal důvodnou a kárné řízení nezastavil postupem podle §14 písm. a) téhož zákona.
Při meritorním posouzení návrhu na zahájení kárného řízení kárný senát vycházel
z definice kárného provinění obsažené v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), jakož i z povahy
a významu institutu kárné odpovědnosti státního zástupce, které z tohoto zákona vyplývají. Podle
§28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení povinností
státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru
v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce. Zákon o státním zastupitelství však v ustanoveních §12c
a násl. upravuje mechanismus dohledu, v jehož rámci mohou být zjištěny, projednány
a napraveny jednotlivé nedostatky v postupu státních zástupců. Dále podle §30 odst. 3
zákona o státním zastupitelství může vedoucí státní zástupce drobné nedostatky a poklesky
státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. V kárném
řízení ve věcech státních zástupců se tedy aplikují principy subsidiarity kárného postihu a kárnou
odpovědnost lze dovozovat pouze v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění
mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství (srov. rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 16. 9. 2010, č. j. 12 Ksz 3/2010 - 83).
Porušení povinností při výkonu funkce státního zástupce proto naplňuje znaky skutkové podstaty
kárného provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství, jen je-li zaviněné a dosahuje-li větší
intenzity.
Myšlenka, že kárné právo představuje prostředek ultima ratio, který lze použít až za situace,
kdy jsou ostatní prostředky neúčinné nebo nedostatečné, byla rozvinuta v dalších rozhodnutích
kárného senátu ve věcech státních zástupců.
Ten nejprve v již zmíněném rozhodnutí ze dne 16. 9. 2010, č. j. 12 Ksz 3/2010 - 83,
dovodil, že střet názorů vedoucího státního zástupce s jemu podřízeným státním zástupcem
o odbornou správnost a pečlivost se pravidelně bude vymykat materiálnímu dosahu
kárného provinění a v rámci kárného řízení bude možné posuzovat jen opravdu výjimečné
excesy, neboť v opačném případě by celá soustava státních zastupitelství se všemi řídícími
pracovníky a jejich nástroji k řídící a dohledové činnosti mohla jednoduše přenášet nedostatky
vnitřní komunikace na kárný soud, což není smyslem kárného řízení.
S ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu dále kárný senát v minulosti považoval
za kárné provinění pouze delší nečinnost, při které státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli
tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. V souladu
s tímto principem dovodil, že průtah dosahující intenzity kárného provinění zpravidla nastává
v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech od obdržení příslušného podání neučiní žádný
relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí
zapsaných v rejstříku ZN (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu
kárného ze dne 9. 3. 2015, č. j. 12 Ksz 13/2014, ze dne 13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014 - 107,
a ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 2/2015 - 78). V dalším rozhodnutí ze dne 15. 12. 2015,
č. j. 12 Ksz 9/2015 - 50, kárný senát shledal nečinnosti dosahují intenzity kárného provinění
ve věcech zapsaných v rejstříku ZM, které přesáhly dobu tří měsíců.
Z materiálního hlediska je nutné posuzovat kárnou odpovědnost státního zástupce také
v případech nesplnění pokynu vedoucího státního zástupce. Je sice nepochybné, že podle §12e
zákona o státním zastupitelství je vedoucí státní zástupce v rámci výkonu vnitřního dohledu
oprávněn dávat pokyny k postupu při vyřizování věcí státním zástupcům, kteří jsou povinni
se jimi řídit, vyjma pokynu nezákonného. Nicméně jestliže nesplnění
takového závazného pokynu nemá žádný nežádoucí vliv na průběh trestního řízení nebo danou
trestní věc negativně ovlivňuje pouze nepatrně, neohrožuje vážnost a důvěryhodnost soustavy
státních zastupitelství a není výrazem znevažování řídící role a autority nadřízeného státního
zástupce, pak se jedná pouze o formální porušení povinností státního zástupce, které nedosahuje
větší intenzity a závažnosti nutné pro naplnění znaků skutkové podstaty kárného provinění.
Při opačném přístupu vedoucího ke kárnému postihu za jakékoliv nesplnění pokynu vedoucího
státního zástupce by se postupně státní zastupitelství stalo souborem anonymních,
nesamostatných a neodpovědných úředníků, kteří by jen vyčkávali na instrukce svých
nadřízených a jejichž jedinou snahou by bylo tyto úkoly svědomitě plnit. Proto i při vědomí
skutečnosti, že vztahy uvnitř každého článku soustavy státních zastupitelství nutně vyžadují prvky
hierarchie a subordinace, je nutné považovat za kárné provinění jen takové nesplnění pokynu
vedoucího státního zástupce, které má povahu excesu při plnění povinností státního zástupce.
Pouze v takovém případě by se jednalo o natolik závažné a hrubé porušení povinnosti státního
zástupce, že by nepostačovala náprava vnitřními mechanismy státního zastupitelství a muselo
by se přistoupit k jeho postihu v kárném řízení.
Kárný návrh obsahuje popis zjištění učiněných v jednotlivých trestních spisech a lze jen
obtížně seznat, co je v něm kárně obviněné konkrétně kladeno za vinu. Na celkovou nejasnost
a nepřehlednost návrhu na zahájení kárného řízení ostatně poukázal i nejvyšší státní zástupce
ve vyjádření ze dne 28. 11. 2016. Nicméně, i když je kárný návrh na samé hranici srozumitelnosti,
kárný senát jeho podrobným rozborem identifikoval skutečnosti, v nichž navrhovatelka spatřuje
pochybení kárně obviněné v dále uvedených trestních věcech Okresního státního zastupitelství
Plzeň-město. V žádné ze skutečností uvedených v kárném návrhu však kárný senát neshledal
naplnění znaků kárného provinění, a to na základě následujících úvah:
1 ZN 4798/2014
Kárně obviněná ve stanoveném termínu do 14. 2. 2016 skutečně nesplnila pokyn vedoucí
státní zástupkyně k vyrozumění o využití poznatků uvedených v záznamu o kontrole spisu ze dne
14. 1. 2016, který jí byl udělen v tomto záznamu. V průběhu uvedené doby se však dne
29. 1. 2016 dozvěděla o úmyslu policejního orgánu věc odložit a toto rozhodnutí doručit
se spisem. Proto podle obhajoby vyčkávala na předložení spisového materiálu tak, aby bylo
možné současně se splněním pokynu navrhovatelky ze dne 14. 1. 2016 přezkoumat usnesení
policejního orgánu o odložení věci a tím upřednostnit vyřízení věci samé. Takový postup nemohl
mít žádný negativní vliv na průběh trestního řízení, které bylo navíc vedeno pro přečin zkrácení
daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1 trestního zákoníku a pro jehož
účely tak nebylo rozhodné posouzení podezření ze spáchání správního deliktu a zjištění,
zda podezřelý J. Š. nebo společnost S-Group Oil s. r. o. disponovali živnostenským oprávněním,
což měla kárně obviněná učinit podle pokynu navrhovatelky ze dne 14. 1. 2016.
Dále podle návrhu na zahájení kárného řízení kárně obviněná v období od 23. 3. 2016
do 5. 4. 2016 nepředložila dozorový spis kanceláři za účelem splnění jejího pokynu k vyznačení
odložení věci v rejstříku, k sepsání žádosti o předložení vyšetřovacího spisu policejnímu orgánu
a k následnému vrácení dozorového spisu zpět, který udělila po obdržení usnesení o odložení
věci. V referátu kárně obviněné ze dne 23. 3. 2016 však není uveden doklad o jeho doručení
kanceláři, přičemž podle obhajoby byl dozorový spis kanceláři předložen následující den, obratem
byl státní zástupkyni vrácen a kanceláří nebyl splněn pokyn k vyznačení odložení věci v rejstříku.
Především však navrhovatelkou tvrzený průtah spočívající v nepředložení dozorového spisu
kanceláři trval jen dva týdny a nemohl tak neúměrně prodloužit ověřování poznatků uvedených
v záznamu o kontrole spisu ze dne 14. 1. 2016. Za této situace se jedná o nečinnost malé stupně
intenzity.
Dále kárně obviněná ve stanoveném termínu do 11. 4. 2016 skutečně nesplnila pokyn
vedoucí státní zástupkyně udělený v záznamu o kontrole spisu ze dne 6. 4. 2016, aby zdůvodnila,
proč nereagovala na předchozí pokyn obsažený v záznamu o kontrole spisu ze dne 14. 1. 2016.
Nicméně danou věc řešila při osobní konzultaci s navrhovatelkou dne 12. 4. 2016, která podle
obhajoby byla domluvena dříve, a následně se k věci písemně vyjádřila dne 3. 5. 2016. Nesplnění
uvedeného pokynu tedy představuje jen formální porušení povinnosti státního zástupce.
1 ZT 473/2015
Kárně obviněné je vytýkáno, že v období od 15. 7. 2015 do 28. 7. 2015 nereagovala
na skutečnost, že v informaci o důvodech neskončení prověřování, kterou vyhotovil policejní
komisař Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství
policie Plzeň, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, dne 14. 7. 2015 pod
č. j. KRPP-44584-71/TČ-2015-030572, a která byla ve stádiu prověřování založena do spisu
Okresního státního zastupitelství Plzeň-město sp. zn. 1 ZN 10780/2015, nebyl uveden termín
dokončení prověřování. Toto tvrzení však neodpovídá skutečnosti, neboť v uvedené informaci
policejního orgánu se výslovně uvádí, že vydání usnesení o zahájení trestního stíhání
L. M. M. se předpokládá ve lhůtě do 30. 7. 2015.
Dále podle navrhovatelky měla kárně obviněná v období od 7. 8. 2015 do 28. 10. 2015
spis u sebe bez pohybu, což však bylo pochopitelné za situace, kdy se podezřelému v této době
nedařilo doručit usnesení o zahájení trestního stíhání a bylo prováděno šetření za účelem zjištění
jeho pobytu, jak se státní zástupkyně dozvěděla ve vyrozumění policejního orgánu ze dne
2. 10. 2015.
Následně kárně obviněná měla podle kárného návrhu úřední záznam ze dne 17. 12. 2015,
ve kterém shrnula obsah svého telefonického hovoru s policejním komisařem, předložit kanceláři
až dne 6. 1. 2016, jež ho proto údajně zažurnalizovala až dodatečně. Tato tvrzená nečinnost
však trvala přibližně tři týdny a neměla žádný vliv na vypracování návrhu policejního orgánu
na podání žádosti o právní pomoc do Polska, jenž byl ve zmíněném telefonickém hovoru
signalizován.
Skutečnost, že kárně obviněná měla v období od 3. 2. 2016 do 5. 4. 2016 spis u sebe bez
pohybu, nelze klást k její tíži za situace, kdy je jí současně vytýkáno, že ve stejné době
nepodala žádost o mezinárodní justiční spolupráci.
Podle návrhu na zahájení kárného řízení totiž kárně obviněná v období od 3. 2. 2016
do 22. 4. 2016 na základě návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie
Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie Plzeň, územní odbor služby kriminální policie
a vyšetřování ze dne 2. 2. 2016, č. j. KRPP-44584-113/TČ-2015-030572, nepředala k vypravení
žádost o právní pomoc do Polské republiky. Podle již zmíněné judikatury však ve věcech
zapsaných v rejstříku ZT se za kárné provinění považuje alespoň tříměsíční nečinnost. Navíc
kárně obviněná žádost o mezinárodní právní pomoc vypracovala již dne 6. 4. 2016.
Kárně obviněná skutečně ve stanoveném termínu do 11. 4. 2016 nesplnila pokyn vedoucí
státní zástupkyně k písemnému vyrozumění o důvodech nevyřízení návrhu policejního orgánu
na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc, který jí byl udělen v záznamu o kontrole spisu
ze dne 6. 4. 2016. Nicméně danou věc řešila při osobní konzultaci s navrhovatelkou dne
12. 4. 2016, která podle obhajoby byla domluvena dříve, a následně se k věci písemně
vyjádřila dne 2. 5. 2016. Nesplnění uvedeného pokynu tedy představuje jen formální porušení
povinnosti státního zástupce.
Na další průběh trestního řízení pak nemohla mít vliv ani skutečnost, že kárně obviněná
nedala vedoucí rejstříku pokyn k vyznačení data 27. 6. 2016, v němž L. M. M. v rámci realizace
mezinárodní právní pomoci převzal usnesení o zahájení trestního stíhání, ani že v tomto smyslu
nevyrozuměla policejní orgán.
Další skutečnost popsanou v kárném návrhu, podle níž vyřízená žádost o právní pomoc
byla z Polska vrácena dne 12. 7. 2016, kárně obviněná vyhotovila opatření k přibrání tlumočnice
za účelem překladu písemnosti polského justičního orgánu až dne 25. 8. 2016, zásilka obsahující
toto opatření byla tlumočnici vložena do domovní schránky až dne 12. 9. 2016 a k vyhotovení
překladu byl stanoven termín do 3. 10. 2016, nelze považovat za nečinnost větší intenzity, neboť
doba mezi obdržením výsledku dožádání a učiněním úkonu směřujícího k opatření jeho překladu
výrazně nepřesahovala obvyklou praxi. Rovněž tak nebyla neúměrně dlouhá ani doba, ve kterém
měl být tlumočnický úkon proveden.
Nesprávné označení procesního postavení L. M. M. jako podezřelého, které
obsahovalo opatření o přibrání tlumočnice ze dne 25. 8. 2016, nemělo pro další průběh
trestního stíhání této osoby vůbec žádný význam.
Podle kárného návrhu v důsledku všech uvedených pochybení kárně obviněné
nebyla respektována délka vyšetřování uvedená v §167 trestního řádu. S tímto tvrzením
však nelze souhlasit, neboť s ohledem na doručení usnesení o zahájení trestního stíhání L. M. M.
až dne 27. 6. 2016 nemohl postup kárně obviněné mít vliv na délku vyšetřování, nýbrž na délku
prověřování. Ani ve fázi předcházející zahájení trestního stíhání však kárný senát ze zmíněných
důvodů neshledal žádnou nečinnost dosahující intenzity kárného provinění.
1 ZN 11646/2014
Kárně obviněná ve stanoveném termínu do 31. 1. 2016 nesplnila pokyn vedoucí státní
zástupkyně k poskytnutí informace o stavu prověřování, který jí byl udělen v záznamu o kontrole
spisu ze dne 15. 1. 2016. Samotné nesplnění tohoto pokynu však nemohlo mít bezprostřední
vliv na délku trestního řízení. Navíc kárně obviněná dne 7. 3. 2016 danou trestní věc, která
byla komplikovaná vysokým počtem potencionálních poškozených a osob s pobytem v zahraničí,
s policejním orgánem konzultovala a uložila mu úkoly směřující ke skončení prověřování.
Dále kárně obviněná ve stanoveném termínu do 11. 4. 2016 skutečně nesplnila pokyn
vedoucí státní zástupkyně k předložení písemného stanoviska ke zjištěným průtahům v trestní
věci a k nepodání informace o stavu prověřování, který jí byl udělen v záznamu o kontrole spisu
ze dne 6. 4. 2016. Nicméně danou věc řešila při osobní konzultaci s navrhovatelkou dne
12. 4. 2016, která podle obhajoby byla domluvena dříve, a následně se k věci písemně
vyjádřila dne 5. 5. 2016. Nesplnění uvedeného pokynu tedy představuje jen formální porušení
povinnosti státního zástupce.
Skutečnost, že v období od 6. 4. 2016 do 8. 6. 2016 měla kárně obviněná spis u sebe bez
pohybu, s výjimkou vyjádření ke zjištěným průtahům, které sepsala dne 5. 5. 2016, přičemž
nereagovala ani na dotaz vedoucí kanceláře ze dne 6. 6. 2016 o dalších úkonech ve spise,
nelze dávat státní zástupkyni k tíži za situace, kdy je jí zároveň kladeno za vinu, že v uvedené
době byla nečinná při předání spisu novému dozorovému státnímu zástupci a předložení návrhu
policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc.
Podle kárného návrhu totiž kárně obviněná v období od 6. 4. 2016 do 8. 6. 2016
nepředala spis dle pokynu vedoucí státní zástupkyně novému dozorovému státnímu zástupci, ani
mu nepředložila návrh Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje,
Městské ředitelství policie Plzeň, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení
hospodářské kriminality, ze dne 18. 4. 2016, č. j. KRPP-103394-300/TČ-2014-030581, na podání
žádosti o právní pomoc do Maďarské republiky. Tento návrh policejního orgánu
však obdrželo okresní státní zastupitelství až dne 19. 4. 2016, takže se nejednalo o dvouměsíční
průtah, který by podle dosavadní judikatury dosahoval intenzity kárného provinění. Podle
obhajoby přitom bylo s navrhovatelkou domluveno, že spis bude předán novému dozorovému
státnímu zástupci až po obdržení návrhu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc. Jestliže
tedy kárně obviněná koncept této žádosti vyhotovila dne 9. 6. 2016 a poté došlo k předání
spisového materiálu jejímu kolegovi, nemohla mít tato skutečnost zásadní vliv na délku
trestního řízení.
Dále je zřejmé, že kárně obviněná ve stanoveném termínu do 13. 6. 2016 nesplnila pokyn
vedoucí státní zástupkyně udělený v záznamu o kontrole spisu ze dne 9. 6. 2016, aby zdůvodnila,
proč nesplnila povinnosti obsažené v předchozím pokynu ze dne 6. 4. 2016. Podle
obhajoby však bezprostředně po vyhotovení záznamu o kontrole spisu ze dne 9. 6. 2016 kárně
obviněná s navrhovatelkou o věci hovořila a tím považovala věc za pro ni uzavřenou, neboť
spisový materiál byl předán novému dozorovému státnímu zástupci a dále ho již neviděla. I
kdyby se taková osobní konzultace s navrhovatelkou neuskutečnila, je zřejmé, že nesplnění
tohoto pokynu nemělo pro danou věc žádný význam, neboť ji již vyřizoval jiný dozorový státní
zástupce.
1 ZT 617/2015
Kárně obviněná v období od 14. 1. 2016 do 5. 4. 2016 skutečně nesplnila pokyn vedoucí
státní zástupkyně k vyrozumění živnostenského úřadu o jednání obviněného P S týkající
se jeho podnikání, který jí byl udělen dne 14. 1. 2016 v souvislosti s aprobací návrhu trestu
při podání obžaloby. Nejedná se však o tříměsíční průtah ve věci vedené v rejstříku ZT,
který by podle uvedené judikatury naplňoval znaky kárného provinění. Navíc tato nečinnost
neměla žádný vliv na délku trestní věci, neboť ta byla skončena vydáním trestního příkazu
Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. 6 T 3/2016, kterým byl obviněný P. S.
uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku
a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jehož výkon byl podmíněně
odložen na zkušební dobu třiceti měsíců.
Nepředložení tohoto trestního příkazu k aprobaci vedoucí státní zástupkyni ani její
náměstkyni v období od 23. 2. 2016 do 6. 4. 2016 bylo kárně obviněné v návrhu na zahájení
kárného řízení taktéž vytýkáno. Uvedené rozhodnutí však v podstatě odpovídalo aprobované
obžalobě, včetně návrhu trestu, a proto bylo možné předpokládat, že navrhovatelka nebude mít
vůči němu výhrady. Nepředložení trestního příkazu k aprobaci nadřízené státní zástupkyni
ve lhůtě pro podání odporu tak nemělo žádný vliv na výsledek trestního stíhání obviněného.
Kárně obviněná dále podle kárného návrhu ve stanoveném termínu do 12. 4. 2016
nesplnila pokyn vedoucí státní zástupkyně udělený v záznamu o kontrole spisu ze dne 7. 4. 2016,
aby zdůvodnila, proč nepředložila trestní příkaz k aprobaci a proč povinnost vyrozumět
živnostenský úřad uloženou v pokynu ze dne 14. 1. 2016 splnila až dne 6. 4. 2016. Státní
zástupkyně však trestní věc řešila při osobní konzultaci s navrhovatelkou dne 12. 4. 2016, která
podle obhajoby byla domluvena dříve, a následně se k věci písemně vyjádřila dne 2. 5. 2016.
Nesplnění uvedeného pokynu tedy nepředstavuje ani formální porušení povinnosti
státního zástupce.
1 ZK 192/2014
Podle kárného návrhu kárně obviněná po vydání usnesení ze dne 22. 12. 2015, kterým
rozhodla, že se podezřelý F. D. ve zkušební době podmíněného odložení podání návrhu
na potrestání neosvědčil a v trestním řízení se pokračuje, v období od 12. 1. 2016 do 6. 4. 2016
měla spis u sebe a neučinila žádný úkon směřující k pokračování v trestním řízení, což
mělo za následek, že podle ustálené judikatury nebylo možné trestní věc ukončit podáním návrhu
na potrestání, bylo nutné v ní konat vyšetřování a tak v ní vznikly neodůvodněné průtahy
a zvýšené náklady. Kárně obviněná však ve své obhajobě, která nebyla ničím vyvrácena, uvedla,
že v dané trestní věci nepodala návrh na potrestání, neboť považovala za vhodnější provedení
vyšetřování z důvodu zajištění procesně použitelných důkazů pro řízení před soudem, přičemž
pro vyhodnocení správnosti takového postupu potřebovala delší dobu. S ohledem na zmíněnou
judikaturu, podle níž se odborný střet názorů vedoucího státního zástupce a jemu
podřízeného státního zástupce až na výjimečné excesy vymyká materiálnímu dosahu kárné
odpovědnosti státního zástupce, nelze uvedený procesní postup kárně obviněné považovat
za kárné provinění.
Podle navrhovatelky dále kárně obviněná ve stanoveném termínu do 12. 4. 2016
nesplnila pokyn vedoucí státní zástupkyně obsažený v záznamu o kontrole spisu ze dne
7. 4. 2016, aby se vyjádřila, proč v období od 11. 1. 2016 měla spis u sebe a neučinila žádný úkon
směřující k pokračování v trestním řízení. Státní zástupkyně však věc řešila při osobní konzultaci
s navrhovatelkou právě dne 12. 4. 2016, která podle obhajoby byla domluvena dříve, a následně
se k věci písemně vyjádřila dne 2. 5. 2016. Nesplnění uvedeného pokynu tedy nepředstavuje ani
formální porušení povinnosti státního zástupce.
1 ZT 551/2015
Kárně obviněné je vytýkáno, že po obdržení usnesení Policie České republiky, Krajské
ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie Plzeň, územní odbor kriminální
policie a vyšetřování ze dne 16. 2. 2016, č. j. KRPP-18558-1/TČ-2016-030572, kterým
byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3
trestního zákoníku odložena s tím, že již dříve byla vyloučena k samostatnému projednání,
v období od 17. 2. 2016 do 3. 4. 2016 nedala kanceláři pokyn k zapsání této již nové věci
do rejstříku ZN ani k vyznačení stížností poškozených proti tomuto usnesení. Ta však podle
obhajoby po obdržení spisového materiálu upřednostnila zpracování obžaloby před
administrativním vytvořením nového spisu ZN, který by byl jen obratem založen do spisovny.
Pozdější pokyn kárně obviněné k vyloučení věci do samostatného spisu tedy neměl vliv na délku
trestního řízení.
Dále kárně obviněná podle kárného návrhu v období od 4. 3. 2016 do 6. 4. 2016
nerozhodla o stížnostech poškozených proti usnesení o odložení věci ze dne 16. 2. 2016, které
pod č. j. KRPP-18558-1/TČ-2016-030572 vydala Policie České republiky, Krajské ředitelství
policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie Plzeň, územní odbor kriminální policie
a vyšetřování. Nicméně podle obhajoby i obsahu ručně psaného pokynu ze dne 4. 4. 2016 kárně
obviněná vyhotovila usnesení o zamítnutí stížností poškozených již tento den, tedy v měsíční
lhůtě od obdržení stížností okresním státním zastupitelstvím. I když usnesení o odložení věci
v nově vytvořeném spisu ZN označila až s aktuálním datem 7. 4. 2016, nemohlo překročení
uvedené lhůty stanovené v pokynu navrhovatelky o pouhé tři dny dosáhnout intenzity
kárného provinění, a to zvláště za situace, kdy se organizační formu tohoto pokynu
nepodařilo v kárném řízení náležitě objasnit.
Rovněž bylo kárně obviněné vytýkáno, že ve stanoveném termínu do 13. 4. 2016
nesplnila pokyn vedoucí státní zástupkyně obsažený v záznamu o kontrole spisu ze dne
7. 4. 2016, aby se vyjádřila k průtahu při rozhodování o stížnostech proti usnesení
policejního orgánu o odložení věci a k okolnostem vyloučení věci k samostatnému projednání.
Státní zástupkyně však věc řešila při osobní konzultaci s navrhovatelkou právě dne 12. 4. 2016,
která podle obhajoby byla domluvena dříve, a následně se k věci písemně vyjádřila dne 2. 5. 2016.
Nesplnění uvedeného pokynu tedy nepředstavuje ani formální porušení povinnosti
státního zástupce.
1 ZT 485/2015
Kárně obviněná skutečně v období od 29. 12. 2015 do 16. 3. 2016 nepředložila
Krajskému státnímu zastupitelství v Plzni k rozhodnutí stížnost poškozeného proti usnesení
o zastavení trestní stíhání obviněného M. Z., neboť ten nebyl v době činu pro nepříčetnost
trestně odpovědný. V tomto případě se však nejedná aspoň o tříměsíční průtah ve věci vedené
v rejstříku ZT, ve kterém dosavadní judikatura spatřuje kárné provinění. Navíc podle
obhajoby kárně obviněná v uvedené době na základě pokynu navrhovatelky ověřovala, zda byl
podán návrh na uložení ochranného léčení obviněného, zpočátku nevěděla, že předkládací
přípis vyhotovený dne 29. 12. 2015 nebyl nadřízenému státnímu zastupitelství odeslán,
a tuto skutečnost se dozvěděla až od poškozeného, který navíc trval na doplnění své stížnosti
osobně do protokolu, k čemuž také skutečně došlo. Uvedené skutečnosti tedy představovaly
objektivní překážky, jež kárně obviněné neumožnily předložit stížnost poškozeného nadřízenému
státnímu zastupitelství dříve.
Kárně obviněné je rovněž vytýkáno, že po vrácení spisového materiálu Krajským státním
zastupitelstvím v Plzni s pokynem na doručení usnesení o zastavení trestního stíhání také
zákonné zástupkyni obviněného a poté, co dne 20. 5. 2016 obdržela příslušnou doručenku,
předložila nadřízenému státnímu zastupitelství stížnost k rozhodnutí až dne 8. 6. 2016. V tomto
případě se však jedná o nečinnost trvající pouhé tři týdny, která nemůže dosahovat intenzity
kárného provinění.
1 ZM 54/2016
Kárně obviněná skutečně v období od 27. 4. 2016 do 27. 6. 2016 podle pokynu vedoucí
státní zástupkyně nevyhotovila přípis o předložení spisových materiálů Vrchnímu státnímu
zastupitelství v Praze k rozhodnutí sporu o místní příslušnost týkajícího se vyřízení žádosti
vedoucího vrchního státního zástupce Státního zastupitelství Drážďany ze dne 7. 3. 2016,
sp. zn. 202 ARH 609/16, o převzetí trestního stíhání v České republice. Kárně obviněná
však obdržela spisový materiál až dne 2. 5. 2016, uvedená nečinnost ve věci zapsané do rejstříku
ZM nedosáhla ani dobu dvou měsíců a podle dosavadní judikatury se tak nejedná o kárné
provinění.
Jednotlivé skutečnosti uvedené v kárném návrhu pak ani ve svém vzájemném souhrnu
nemohou vést k závěru o naplnění znaků skutkové podstaty kárného provinění. Takový postup
by byl totiž v rozporu se zmíněnou judikaturou kárného senátu ve věcech státních zástupců, který
z hlediska kárné odpovědnosti vždy posuzoval zvlášť každou nečinnost státního zástupce při
vyřizování věcí, jež mu byly přiděleny ke zpracování, a podle §12 odst. 12 trestního řádu
za použití §25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
ji považoval za dílčí útok pokračujícího kárného provinění a za samostatný skutek z hlediska
kárného práva procesního. Proto pokud kárný senát shledal, že jednotlivý průtah nedosahuje
intenzity kárného provinění, pak v této části kárně obviněné návrhu na zahájení kárného řízení
zprostil, i když za ostatní průtahy je uznal vinným a uložil jim často i přísná kárné opatření.
Navíc v žádné z osmi trestních věcí, které jsou předmětem tohoto kárného návrhu, kárně
obviněná z uvedených důvodů neporušovala své povinnosti státní zástupkyně natolik závažným
a hrubým způsobem, aby na základě kumulace jejích jednotlivých pochybení musel být učiněn
závěr o naplnění znaků kárného obvinění. V každé z těchto věcí se totiž kárně obviněná
dopustila pochybení majících alespoň nějakou relevanci nejvýše dvakrát.
Rovněž není rozhodné, že vedoucí státní zástupkyně vytvořila kontrolní mechanismus,
který kárně obviněné ani reálně neumožňoval dopustit se průtahu přesahujícího tři měsíce,
jak uvedla navrhovatelka při jednání kárného senátu ve své závěrečné řeči. Smyslem vnitřního
dohledu je právě dosažení stavu, při kterém se státní zástupci se sklony k průtahům dosahujícím
intenzity kárného provinění takových nečinností ani dopouštět nemohou, aniž by přitom byli
neúměrně svázáni nadbytečnými pokyny. Pokud se vedoucímu státnímu zástupci podaří tento cíl
splnit, není to s ohledem na princip subsidiarity kárného postihu žádný důvod pro přísnější
posuzování případných neplnění povinností státního zástupce z hlediska jeho kárné
odpovědnosti, jehož výsledkem by oproti současnému stavu judikatury byl kárný postih
i těch státních zástupců, kteří se nedopouštějí neúměrně dlouhých nečinností a toliko nevyřizují
svou agendu tak rychle, jako jejich kolegové.
Z těchto důvodů je pro posouzení dané kárné věci toliko rozhodné, že nečinnost
při vyřizování věcí kárně obviněnou nikdy nepřekročila dobu tří či dvou měsíců, při níž se státní
zástupce podle již ustálené judikatury kárného senátu dopouští kárného provinění. Této kritické
hranici se však kárně obviněná v některých případech dosti přiblížila a v jejím postupu
se tak vyskytly zbytečné delší prodlevy. Další nedostatky v její práci představovalo neplnění
pokynů vedoucí státní zástupkyně, ve kterém je nutné spatřovat porušení povinností státní
zástupkyně. Nelze tedy tvrdit, že by kárně obviněná postupovala v osmi trestních věcech, jež jsou
předmětem kárného návrhu, správně a bezproblémově. Její jednotlivá pochybení však s ohledem
na shora uvedené skutečnosti nedosáhla ani v jednom případě intenzity kárného provinění
a mohla tak být maximálně kvalifikována jen jako drobné nedostatky v práci státní zástupkyně,
které jí bylo možné písemně vytknout podle §30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství.
S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle §19 odst. 2
zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů kárně obviněnou
zprostil návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce, neboť skutek v něm
uvedený není kárným proviněním.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. února 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců