Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14.12.2017, sp. zn. 2 As 396/2017 - 28 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2017:2.AS.396.2017:28

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2017:2.AS.396.2017:28
sp. zn. 2 As 396/2017 - 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) M. N., a b) Ing. J. N., oba zastoupeni Mgr. Janem Soukupem, advokátem se sídlem Konviktská 12, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) I. Z., a II) B. Z., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. SZ 082943/2015/KUSK REG/Vo, č. j. 118818/2015/KUSK, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2017, č. j. 45 A 64/2015 – 113, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek. II. Soud u k l á d á žalobkyni a) a žalobci b), aby každý z nich samostatně, ve lhůtě 3 (tří) dnů od právní moci tohoto usnesení, zaplatil soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který činí podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků částku 1000 Kč. III. Soud vyzývá žalobkyni a) a žalobce b), aby každý z nich samostatně, ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení tohoto usnesení, zaplatil soudní poplatek za podanou kasační stížnost, který činí podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků částku 5000 Kč. Odůvodnění: [1] Včasně podanou kasační stížností brojí žalobci, jakožto stěžovatelé, proti shora označenému rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“). Krajský soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu stěžovatelů směřující proti shora označenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“) a rozhodl o nákladech řízení. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobců proti rozhodnutí Městského úřadu Beroun, odboru výstavby (dále jen „stavební úřad“) ze dne 24. 3. 2015, č. j. MBE/18376/2015/VÝST-Sal (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobcům nařízeno odstranění přístavby a stavební úpravy zahrádkářské chaty ev. č. X v k. ú. X (dále též „přístavba“). [2] Současně s podáním kasační stížnosti žalobci navrhli, aby jí byl přiznán odkladný účinek. K tomuto uvedli, že by pro ně napadený rozsudek představoval nepřiměřený dopad a způsobil by jim újmu nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Žalobci dále poukazují na hospodárnost a logiku věci v případě odstranění stavby, která může být dodatečně povolena. [3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil. [4] Osoby zúčastněné na řízení I) a II) k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedly, že žalobci svým dosavadním procesním postupem sledují toliko oddálení samotného odstranění přístavby, ačkoli jsou si vědomi, že v meritu věci nemohou být úspěšní. Stěžovatelé dlouhodobě a opakovaně nerespektují právní předpisy stavebního práva, vedeni snahou o legalizaci svých „černých“ staveb. Ten, kdo provádí stavbu bez stavebního povolení, v rozporu se zákonem, a v této stavbě pokračuje i přes písemný zákaz stavebního úřadu, musí také počítat s tím, že za svou stavební nekázeň může být potrestán i majetkovou újmou související s eventuálním odstraněním stavby. Spaliny z větracího komínku, jímž je přístavba opatřena, obtěžují osoby zúčastněné na řízení v případě nepříznivých klimatických podmínek imisemi, neboť plynový kotel zajišťuje krom vytápění objektu i ohřev teplé užitkové vody. Přetékající voda v zimních měsících způsobuje náledí na chodníku, což s ohledem na jejich věk může vést k vážnému zranění, případně i ohrožení na životě. Osoba zúčastněná na řízení I) je osobou zvlášť těžce postiženou a osoba zúčastněná na řízení II) prodělala operaci kolene. Jejich újma z další existence přístavby a jejích vlivů na okolí proto může být nevyčíslitelná. Osoby zúčastněné na řízení konečně uvádějí, že přiznání odkladného účinku by bylo v rozporu s veřejným zájmem, neboť by představovalo precedent pro obdobné případy znevažování stavebních předpisů. [5] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), platí, že „[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“ Dle §73 odst. 2 téhož zákona „[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“ Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze (tj. uložené právní povinnosti nelze vynucovat, přiznaná oprávnění nelze uplatňovat, odejmutá oprávnění zůstávají zachována atd.). Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze v něm předjímat rozhodnutí o věci samé (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS 1506/11). Účelem institutu odkladného účinku je totiž (obdobně jako u předběžného opatření) dočasně upravit právní postavení účastníků řízení. U pravomocných rozhodnutí orgánů veřejné moci (ať už se jedná o rozhodnutí správního orgánu nebo soudu) platí presumpce správnosti, a nic by tedy zpravidla nemělo stát v cestě jejich výkonu či faktickému naplňování. [6] Nejvyšší správní soud připomíná, že odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění výše uvedených zákonných předpokladů, tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Hrozící újma přitom musí být závažná a skutečná. Zároveň musí být postaveno najisto, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Na podporu svých tvrzení musí stěžovatel navrhnout také dostatečně přesvědčivé důkazy. [7] Nejvyšší správní soud přisvědčuje stěžovatelům v tom, že újma spojená s odstraněním předmětné přístavby je nepoměrně větší, než újma, jež může vzniknout jiným osobám v souvislosti s ponecháním přístavby v současném stavu po dobu řízení o kasační stížnosti. Především jde v prvním případě o újmu bezprostřední, na rozdíl od hypotetických obtíží, jež předvídají ve svém vyjádření osoby zúčastněné na řízení. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude zřejmě ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, který nelze spatřovat v univerzálně daném zájmu na dodržování právních předpisů (takový „veřejný“ zájem je totiž dán v každém případě a prakticky by tak činil institut odkladného účinku nepoužitelným). Nejvyšší správní soud podotýká, že to byl zejména žalovaný, kdo mohl nabídnout případné argumenty pro nepřiznání odkladného účinku s ohledem na rozpor s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný však k návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl ničeho. Nejvyšší správní soud tudíž dospěl k závěru, že jsou naplněny zákonné podmínky pro vyhovění návrhu na přiznání odkladného účinku, o čemž rozhodl výrokem I. tohoto usnesení. [8] Stěžovatelé dosud nezaplatili soudní poplatek spojený s podáním kasační stížnosti, soud je proto výrokem III. tohoto usnesení vyzývá ke splnění poplatkové povinnosti a stanovuje jim k tomu zákonem předvídanou lhůtu. [9] Soudní poplatek lze zaplatit: - vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1020439617. Závazný specifický symbol pro žalobkyni a) je: 1, závazný specifický symbol pro žalobce b) je: 2. [10] Podle položky č. 20 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1000 Kč. Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, dospěl k závěru, že „povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit.“ Nejvyšší správní soud proto výrokem II. tohoto usnesení uložil každému ze stěžovatelů povinnost zaplatit příslušný soudní poplatek. Analogicky dle §4 odst. 1 písm. h) záko na o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost i v případě návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uložením takové povinnosti v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o tomto návrhu. Podle §7 odst. 1 věty druhé téhož zákona je předmětný poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, jímž byla povinnost zaplacení tohoto soudního poplatku uložena. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku lze zaplatit způsoby uvedenými v odst. [9] tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. Nebude-li soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti (výrok III.) ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví, aniž by přihlédl k případnému pozdnímu zaplacení soudního poplatku [§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního]. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by Vám mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělíte soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doložíte, že bez své viny jste nemohla poplatek dosud zaplatit. Máte-li za to, že jsou u Vás splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, můžete ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního). V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte. V Brně dne 14. prosince 2017 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:14.12.2017
Číslo jednací:2 As 396/2017 - 28
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Krajský úřad Středočeského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2017:2.AS.396.2017:28
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024