ECLI:CZ:NSS:2017:3.ADS.107.2017:42
sp. zn. 3 Ads 107/2017 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: M. K., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha
2, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2014, č. j. MPSV-UM/15572/14/4S-
MSK, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
16. 3. 2017, č. j. 18 Ad 78/2014 - 93,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 4. 2017 kasační stížnost, kterou napadla žalobkyně
(dále jen „stěžovatelka“) shora označený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jímž byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného, vydanému ve věci státní sociální podpory
(příspěvek na bydlení).
[2] Stěžovatelka v ní požádala též o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud její návrh usnesením ze dne 27. 4. 2017, č. j. 3 Ads 107/2017 – 28, zamítl
a současně stěžovatelku vyzval k doložení splnění podmínky povinného zastoupení advokátem
v řízení o kasační stížnosti, k čemuž jí stanovil lhůtu dvou týdnů od doručení usnesení. Součástí
usnesení bylo též řádné poučení o tom, že pokud stěžovatelka uvedené výzvě nevyhoví, bude její
kasační stížnost odmítnuta.
[3] Usnesení bylo stěžovatelce z důvodů na straně držitele poštovní licence (opakované
ztracení zásilky) prokazatelně doručeno až dne 9. 8. 2017 (viz doručenka připojená k usnesení).
Lhůta dvou týdnů určená stěžovatelce k předložení plné moci udělené advokátovi tak počala
běžet dne 10. 8. 2017 a uplynula dne 23. 8. 2017 [srov. pravidla o počítání lhůt obsažená
v §40 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Stěžovatelka
nicméně na výzvu soudu nikterak nereagovala a splnění podmínky povinného zastoupení
advokátem v řízení o kasační stížnosti ani do dnešního dne nedoložila.
[4] Podle §105 odst. 2 s. ř. s., v řízení o kasační stížnosti „[s]těžovatel musí být zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.“
[5] Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh,
jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení
pokračovat.“
[6] Stěžovatelka byla řádně vyzvána k doložení plné moci udělené advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti a poučena o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní.
Navzdory této výzvě a náležitému poučení však splnění podmínky povinného
zastoupení ve stanovené lhůtě nedoložila. S ohledem na uvedené, Nejvyšší správní soud
konstatuje, že i přes výzvu stěžovatelka neodstranila nedostatek podmínek řízení o kasační
stížnosti; soud proto její kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona odmítl.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož
zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 7. září 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu