ECLI:CZ:NSS:2017:3.AFS.179.2017:22
sp. zn. 3 Afs 179/2017 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně Mgr. D K,
proti žalovanému Ministerstvu financí, se sídlem Praha 1, Letenská 15, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2017, č. j. 6 A
227/2015 – 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností brojí proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2017, č. j. 6 A 227/2015 – 28, jímž městský soud
zamítl její žádost o osvobození od soudních poplatků (výrok I.) i žádost o ustanovení
zástupce (výrok II.) a zároveň odmítl i její žalobu proti sdělení žalovaného ze dne 11. 1. 2015,
č. j. MF-43463/2015/4802-7 (výrok III.) a rozhodl o nákladech soudního řízení (výrok IV.).
Současně stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve konstatuje, že stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání
kasační stížnosti, neboť byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí městského soudu
vzešlo [(§102 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Kasační stížnost však nepodala včas
(§106 odst. 2 s. ř. s.), ačkoliv byla v napadeném usnesení náležitě poučena o délce lhůty k podání
kasační stížnosti i o počátku jejího běhu.
[3] Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání
lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Z obsahu spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení bylo
stěžovatelce doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v pátek 26. 5. 2017
(doručenka na čl. 27 spisu městského soudu). Dne 18. 6. 2017 zaslala stěžovatelka předmětnou
kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu
(čl. 9 spisu zdejšího soudu). Poté, v souladu s §37 odst. 2 s. ř. s., zaslala dne 19. 6. 2017
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (viz razítko provozovatele poštovních služeb
na obálce na čl. 15 spisu zdejšího soudu) Nejvyššímu správnímu soudu originál předmětného
podání, který byl doručen dne 20. 6. 2017 (čl. 11 spisu zdejšího soudu).
[5] Ze shora popsaného skutkového stavu věci je zřejmé, že dnem, kdy nastala skutečnost
určující počátek lhůty pro podání kasační stížnosti (§40 odst. 1 s. ř. s.), byl pátek 26. 5. 2017.
Dnem následujícím počala běžet dvoutýdenní lhůta (§106 odst. 2 s. ř. s.) pro podání kasační
stížnosti. Konec této dvoutýdenní lhůty pak podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. připadl na den,
který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na pátek
9. 6. 2017. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. Nejpozději
tohoto dne by tedy musela být kasační stížnost podána u soudu, nebo alespoň předána k poštovní
přepravě (§40 odst. 4 s. ř. s.). Kasační stížnost však byla stěžovatelkou zaslána na elektronickou
podatelnu zdejšího soudu až dne 18. 6. 2017; byla tedy podána opožděně.
[6] Pozdního podání kasační stížnosti si byla ostatně vědoma i stěžovatelka, když současně
s podáním kasační stížnosti požádala o prominutí zmeškání lhůty. Nejvyšší správní soud
však zdůrazňuje, že pozdní podání kasační stížnosti jde nejen výlučně k tíži stěžovatelky, ale toto
pochybení nelze ani nikterak zhojit, neboť podle ustanovení §106 odst. 2 in fine s. ř. s. zmeškání
lhůty k podání kasační stížnosti není možné prominout; toto ustanovení představuje zvláštní
ustanovení vůči §40 odst. 5 s. ř. s., umožňujícímu prominutí zmeškání lhůt k provedení
procesních úkonů. Lhůta pro podání kasační stížnosti je zákonnou procesní lhůtou s propadnými
účinky, jejíž nedodržení má za následek ztrátu možnosti účinně provést tento procesní úkon.
Kasační soud proto nemůže přihlédnout k žádosti stěžovatelky o prominutí zmeškání
lhůty obsažené v opožděně podané kasační stížnosti (viz například usnesení zdejšího soudu
ze dne 27. 8. 2003, čj. 4 Azs 9/2003 – 37, č. 68/2004 Sb. NSS, ze dne 18. 5. 2005,
č. j. 1 Azs 127/2004 – 43, nebo ze dne 31. 8. 2011, č. j. 6 Azs 26/2011 – 77). Prominout lze
za určitých podmínek pouze zmeškání lhůty stanovené soudem k dodatečnému odstranění vad
včas podané kasační stížnosti podle §106 odst. 3 věty první s. ř. s. (viz například rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2012, č. j. 8 As 13/2012 – 38, všechna citovaná
rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Konečně, v případě stěžovatelky
nelze uvažovat ani o prodloužení lhůty k podání kasační stížnosti (postupem vyplývajícím
z ustanovení §35 odst. 8, věty třetí s. ř. s.), neboť prodloužit by z povahy věci bylo možné pouze
lhůtu, která dosud neuplynula (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2008,
č. j. 5 Afs 124/2006 – 68).
[7] Nejvyšší správní soud tedy z uvedených důvodů kasační stížnost proti napadenému
usnesení městského soudu odmítl podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s .,
jako opožděně podanou.
[8] S ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud již nezabýval
žádostí stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Takový postup
by byl ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.
[9] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., a to tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. července 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu