ECLI:CZ:NSS:2017:3.AFS.251.2017:30
sp. zn. 3 Afs 251/2017 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: Krkonošská
Poradenská a Informační, o. p. s., se sídlem náměstí Osvobození 247, Trutnov,
zast. JUDr. Michalem Hruškou, advokátem se sídlem Svatojanské náměstí 47, Trutnov,
proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2015, č. j. 88528/2014-MZE-14112, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2017, č. j. 6 A 57/2015 – 47,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 30. 8. 2017 se žalobkyně
(dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze.
Součástí kasační stížnosti je i návrh stěžovatelky na prominutí zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti, eventuálně též její návrh na vyslovení neúčinnosti doručení napadeného rozsudku
městského soudu.
[2] K návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti stěžovatelka blíže
uvedla, že se svým bývalým právním zástupcem uzavřeli dne 26. 6. 2017 dohodu o skončení
zastoupení. Stěžovatelka se domnívala, že její bývalý zástupce bude o skončení zastoupení soud
informovat (jak ostatně později učinil). Bývalý zástupce stěžovatelky jí nicméně následně sdělil,
že mu soud doručil rozsudek, s nímž se stěžovatelka, resp. její ředitel Mgr. Petr Sobotka seznámil
z důvodu letních dovolených až dne 16. 8. 2017. Stěžovatelka zastává názor, že městský soud měl
opětovně doručovat přímo jí. Jelikož tak soud neučinil, podala stěžovatelka kasační stížnost;
pro případ, že bude považována za opožděnou, stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud
prominul zmeškání lhůty k jejímu podání. Za omluvitelný důvod (kterým je dle stěžovatelky
taková překážka či jiná okolnost, která může s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost,
závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů ospravedlnit zmeškání lhůty) stěžovatelka označila
skutečnost, že nezavinila, že se s písemností seznámila až po jejím zaslání ze strany bývalého
zástupce.
[3] Pokud jde o návrh na vyslovení neúčinnosti doručení napadeného rozsudku, stěžovatelka
konstatovala, že písemnost je potřebné doručit účastníku řízení. Má-li účastník zástupce, doručuje
se pouze zástupci. Zastoupení přitom zaniká okamžikem, kdy se strany na jeho skončení dohodli.
Stěžovatelka si ověřila, že městskému soudu byla doručena, ač se zpožděním
vyvolaným dovolenou jejího předchozího zástupce, dohoda o skončení zastoupení. Domnívá
se proto, že rozsudek měl být následně doručován přímo stěžovatelce. Je pochopitelné, že soud
do doby obdržení informace o skončení zastoupení nemá možnost vycházet z jiné skutečnosti,
než že účastník je zastoupen. Stěžovatelka je však názoru, že se s rozsudkem z omluvitelného
důvodu neseznámila, její bývalý zástupce informoval městský soud o skončení zastoupení
až po 37 dnech, když toto prodlení je omluvitelné jeho třítýdenní dovolenou, která se doplňovala
s dovolenou jeho asistentky.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 11. 10. 2017, č. j. 3 Afs 251/2017 – 24, postoupil
návrh na vyslovení neúčinnosti doručení napadeného rozsudku k vyřízení Městskému
soudu v Praze, jakožto soudu věcně a místně příslušnému o tomto návrhu rozhodnout
[§50d odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)]. Městský soud
poté usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 6 A 57/2015 – 90, předmětný návrh zamítl.
[5] Na tomto místě je vhodné upozornit, že Nejvyšší správní soud není výše uvedeným
usnesením městského soudu, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelky na vyslovení neúčinnosti
doručení napadeného rozsudku, vázán, ale otázku včasnosti podání kasační stížnosti
posuzuje samostatně (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2010,
č. j. 3 Ans 12/2010 – 105, a č. j. 3 Ans 13/2010 – 109; všechna rozhodnutí citována v tomto
usnesení jsou dostupná na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud proto přistoupil k posouzení
předmětné otázky (resp. též návrhu stěžovatelky na prominutí zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti), přičemž dospěl k následujícím závěrům.
[6] Ze spisu městského soudu plyne, že stěžovatelka byla v řízení o žalobě zastoupena
na základě plné moci ze dne 13. 2. 2014 JUDr. Lukášem Havlem, advokátem. Ve věci byl dne
11. 7. 2017 vydán napadený rozsudek, který byl jmenovanému advokátovi doručen
přihlášením oprávněné osoby do datové schránky (tzn. nikoliv fikcí doručení) dne 12. 7. 2017.
JUDr. Havel následně dne 2. 8. 2017 sdělil městskému soudu, že jeho zastoupení stěžovatelky
skončilo ke dni 26. 6. 2017. Dne 30. 8. 2017 pak stěžovatelka podala proti napadenému rozsudku
prostřednictvím nového zástupce kasační stížnost.
[7] Podle §40 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
„[n]estanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty
k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit
zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit“ [rozhodující senát
upřesňuje, že se zde neuplatní stěžovatelkou odkazované ustanovení §58 odst. 1 o. s. ř., neboť
soudní řád správní obsahuje pro tyto případy vlastní úpravu; srov. též §64 s. ř. s. – „Použití
občanského soudního řádu“].
[8] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě,
která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby
zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode
dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že se při posouzení otázky účinků doručení napadeného
rozsudku plně ztotožňuje s městským soudem; v podrobnostech proto lze odkázat na usnesení
městského soudu, kterým byl zamítnut stěžovatelčin návrh na vyslovení neúčinnosti doručení
napadeného rozsudku. Změna právního zastoupení stěžovatelky byla městskému soudu
oznámena až tři týdny po doručení napadeného rozsudku. Městský soud tak postupoval zcela
správně, doručoval-li rozsudek původnímu zástupci stěžovatelky JUDr. Havlovi. Podle
§28 odst. 2 o. s. ř., jenž se ve správním soudnictví použije na základě §64 s. ř. s., totiž platí,
že odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile
mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny (v projednávané věci tedy ode dne 2. 8. 2017;
srov. přiměřeně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 8. 2016,
č. j. 3 Azs 99/2016 – 28).
[10] S ohledem na uvedené nutno uzavřít, že napadený rozsudek byl stěžovatelce řádně
doručen dne 12. 7. 2017. Lhůta k podání kasační stížnosti proto uplynula dne 26. 7. 2017
(srov. pravidla o plynutí lhůt obsažená v §40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Jelikož zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti nelze prominout (srov. výše citovaný §106 odst. 2 větu poslední s. ř. s.), nelze
uplatnit ani §40 odst. 5 s. ř. s., a soud proto ani nezkoumal otázku vážnosti a omluvitelnosti
stěžovatelkou tvrzených důvodů zmeškání lhůty pro její podání (srov. též usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 15. 10. 2003, č. j. 5 Azs 8/2003 – 34).
[11] Na základě shora popsaných úvah dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost byla podána po marném uplynutí zákonné lhůty, a proto ji v souladu
s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona jako opožděnou odmítl.
[12] O nákladech řízení bylo rozhodnuto na základě §60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení
s §120 téhož zákona, dle něhož přiměřeně platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 14. prosince 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu