ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.13.2016:82
sp. zn. 3 As 13/2016 - 82
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci nezletilé žalobkyně: M. Š.,
zastoupená matkou M. D., zákonnou zástupkyní, bytem tamtéž, právně zastoupená Mgr. Jiřím
Švejnohou, advokátem se sídlem Praha 10 – Vinohrady, Korunní 2569/108a, proti žalovanému:
Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Plzeň, Škroupova 18, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 4. 3. 2015, č. j. ŠMS/2767/15, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2015, č. j. 57 A 60/2015 - 49,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2015, č. j. 57 A 60/2015 – 49 se ruší
a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 3. 2015, č. j. ŠMS/2767/15, bylo zamítnuto odvolání
stěžovatelky a potvrzeno rozhodnutí 16. základní školy a mateřské školy Plzeň ze dne 11. 2. 2015,
č. j. 16ZS/0161/2015, jímž stěžovatelka podle §34 odst. 3 a §165 odst. 2 písm. b) zákona
č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon) nebyla přijata ve školním roce 2014/2015 k předškolnímu vzdělávání
pro nesplnění podmínek stanovených v §50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
[2] Žaloba podaná proti rozhodnutí žalovaného byla v záhlaví uvedeným rozsudkem
Krajského soudu v Plzni zamítnuta.
[3] Kasační stížnost proti tomuto rozsudku zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne
8. 2. 2017, č. j. 3 As 13/2016 – 49.
[4] Nálezem ze dne 31. 7. 2017, sp. zn. III. ÚS 1167/17 byl výše uvedený rozsudek
Nejvyššího správního soudu zrušen. Ústavní soud upozornil, že stěžovatelka v doplnění žaloby
ze dne 27. 5. 2015 pod bodem II. poukázala na jiný, dle jejího názoru obdobný případ, v němž
žalovaný svým rozhodnutím ze dne 29. 5. 2014, sp. zn. ZN/878/ŠMS/14 odvolání žadatelky
vyhověl a dítě do mateřské školky přijal. S tímto žalobním bodem se krajský soud nijak
nevypořádal, a to ani procesně (např. poukazem na jeho opožděné uplatnění), ani věcně. Postup
krajského soudu, který nijak nereagoval na žalobní námitku, nemůže být zhojen tím, že by tuto
námitku vypořádal Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti, ten to ostatně ani neučinil.
[5] Postupem Nejvyššího správního soudu, který neshledal rozsudek krajského soudu
nepřezkoumatelným, tak podle Ústavního soudu došlo k porušení práva stěžovatelky na soudní
ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
[6] Výše uvedený nález je podle čl. 95 odst. 2 Ústavy závazný pro všechny orgány
i osoby. Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni podle
§110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V novém rozsudku
se krajský soud opětovně vypořádá s žalobními body uplatněnými stěžovatelkou v žalobě a nově
se též vyjádří k námitce obsažené v doplňku žaloby ze dne 27. 5. 2015.
[7] V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne též o nákladech řízení o této kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 11. září 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu