ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.190.2017:21
sp. zn. 3 As 190/2017 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: City TAXI OSTRAVA,
občanské sdružení, se sídlem Tyršova 6, Ostrava, zast. JUDr. Filipem Jirouskem, advokátem
se sídlem Preslova 9, Ostrava, proti žalovanému: Statutární město Ostrava, se sídlem
Prokešovo nám. 8, Ostrava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2014,
č. j. SMO/415052/14/ÚHAaSŘ/St, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 25. 5. 2017, č. j. 22 A 4/2015 – 27, o návrhu žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 27. 6. 2017 se žalobce
(dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu
v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2014,
č. j. SMO/415052/14/ÚHAaSŘ/St. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání stěžovatele
proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava ze dne 28. 7. 2014, kterým bylo
nařízeno odstranění stavby „Dispečink CITY TAXI (nám. Dr. E. Beneše) na pozemku
parc. č. 405/8 v katastrálním území Moravská Ostrava“, jejímž vlastníkem je stěžovatel, dále
byly stanoveny podmínky pro odstranění této stavby a uložena povinnosti nahradit náklady řízení
ve výši 1.000 Kč.
[2] Součástí kasační stížnosti je i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který
stěžovatel odůvodnil zejména tvrzením o dlouhodobé podnikatelské závislosti na předmětné
stavbě (budově dispečinku). Jejím odstraněním by mu též vznikly nepřiměřené náklady
a současně by tím zanikl i předmět sporu, čímž by odpadl důvod podání žaloby. Tato skutečnost
by znamenala zásadní zásah do stěžovatelova práva na spravedlivý proces. V případě,
že by následně došlo ke konstatování nezákonnosti tohoto zásahu, stěžovatelovi by nezbývalo,
než se domáhat toliko náhrady vzniklé újmy, přičemž dle jeho názoru by nemohlo dojít k reparaci
v plném rozsahu.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 7. 2017 uvedl, že dle jeho názoru nejsou
pro přiznání odkladního účinku kasační stížnosti splněny zákonné předpoklady. Navrhl proto,
aby Nejvyšší správní soud stěžovatelův návrh zamítl.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
„[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[5] Podle §73 odst. 2 téhož zákona „[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže
to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Smyslem institutu odkladného účinku ve správním soudnictví je docílení toho,
aby v řízeních o žalobách či kasačních stížnostech výjimečně nebylo po dobu přezkumu
napadené správní či soudní rozhodnutí vykonatelné či nezakládalo jiné právní následky.
V určitých výjimečných situacích, jejichž materiální podmínky definuje soudní řád správní právě
v ustanovení §73 odst. 2 in fine s. ř. s. (tj. hrozba nenahraditelné újmy v případě okamžitého
účinku rozhodnutí za současného zásadního nedotčení práv třetích osob a neexistence rozporu
s veřejným zájmem v případě opoždění účinku rozhodnutí), je totiž nutno „zmrazit“ stav věcí
v době „před“ napadeným správním rozhodnutím, protože pokud by mělo být provedeno
(vykonáno) a následně bylo v rámci soudního přezkumu shledáno nezákonným a zrušeno či byla
vyslovena jeho nicotnost, vrátit stav věcí do podoby „před“ tímto nezákonným či nicotným
rozhodnutím by bylo nemožné nebo neúměrně obtížné. Proto je nutné v těchto výjimečných
situacích po dobu trvání přezkumného soudního řízení výkon či případně jiné právní následky
napadeného správního (resp. soudního) rozhodnutí pozastavit, protože v opačném případě
by samotné přezkumné řízení soudní ztratilo podstatnou část svého základního smyslu,
jímž je nepochybně bránit tomu, aby právní poměry osob byly upraveny či ovlivněny
nezákonnými rozhodnutími veřejné správy; za těchto výjimečných situací je nutno dát přednost
riziku opožděného účinku napadeného správního rozhodnutí (až po pro žalobce neúspěšně
skončivším přezkumném soudním řízení) před rizikem spojeným s eventualitou účinků
rozhodnutí, které může být následně zrušeno. Smyslem přiznání odkladného účinku je tedy
vytvoření takového prozatímního stavu, aby vůbec bylo účelné „dále se soudit“.
[7] Nejvyšší správní soud shledal, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předmětem řízení je přezkum rozsudku
Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti rozhodnutí
žalovaného, jímž mu bylo jako vlastníkovi předmětné stavby pravomocně nařízeno její
odstranění. Soud dospěl k závěru, že výkon tohoto rozhodnutí by pro stěžovatele i vzhledem
k finančním nákladům s tímto spojeným mohl znamenat závažnou újmu. Její následky by pak
v případě zrušení napadeného rozsudku a následného eventuálního zrušení rozhodnutí správního
orgánu prvního stupně nemohly být navráceny v předešlý stav, resp. by mohly být zhojeny pouze
při vynaložení značných finančních nákladů.
[8] Současně se jeví vhodné poznamenat, že ze správního spisu nevyplynulo,
že by předmětná stavba měla představovat akutní nebezpečí, které by odůvodňovalo její okamžité
odstranění. Nejvyšší správní soud má dále za to, že výrazný zásah do vlastnického práva
stěžovatele, který by byl výkonem rozhodnutí o odstranění stavby způsoben, by znamenal
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám
(zejména vlastníkovi pozemku, na němž předmětná stavba stojí). Nejvyšší správní soud zároveň
neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným zájmem.
[9] S ohledem na shora popsané důvody dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinky kasační stížnosti jsou v projednávané věci naplněny, a v souladu
s §107 odst. 1 s. ř. s. proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. července 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu