ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.7.2017:19
sp. zn. 3 As 7/2017 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Pavlíny Vrkočové v právní věci žalobce: Ing. V.
K., zastoupeného JUDr. Jiřím Svozilem, advokátem, se sídlem třída Tomáše Bati 180, 760 01
Zlín, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90
Zlín, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 4. 2015, č. j. KUZL-23107/2015, sp. zn.
KUSP-23107/2015/DOP/Ti, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 8. 12. 2016, č. j. 22 A 36/2015 - 59, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Magistrát města Zlín, odbor občansko – správních agend rozhodnutím ze dne 20. 3. 2015,
č. j. MMZL 034584/2015, sp. zn. MMZL-94838/2014-FS-PŘ-OOSA-4356/14 uznal žalobce
vinným ze spáchání 4 přestupků. Za toto protiprávní jednání mu uložil pokutu ve výši 30.000 Kč
a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců od právní
moci rozhodnutí. Žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 4. 2015, č. j. KUZL-23107/2015,
sp. zn. KUSP-23107/2015/DOP/Ti odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu
I. stupně potvrdil.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 12. 2016, č. j. 22 A 36/2015 – 59 žalobu proti
napadenému rozhodnutí zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost,
v níž uplatnil důvody podle §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“).
Současně s tím požádal, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný
účinek. K tomu uvedl, že je po transplantaci srdce a dále podstoupil výměnu kyčelního kloubu
obou nohou. Zákaz řízení by mu znemožnil fungovat v běžném životě, neboť s ohledem na jeho
zdravotní potíže mu delší chůze způsobuje bolesti. Vozidlo mu výrazně ulehčuje obstarávání
běžných i pracovních záležitostí.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele může
přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Možnost přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním
dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
Důvody existence nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně
individuální a jsou také závislé na osobě a situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik
újmy má proto stěžovatel zpravidla poukazem na konkrétní skutkové okolnosti případu. Pokud
jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu
s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci, z obsahu spisového materiálu, případně
z vyjádření účastníků řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatel hrozící újmu dovozuje z toho, že by mu okamžitým zákazem činnosti řízení
vozidel byla ztížena schopnost obstarávat si své každodenní potřeby. V situaci, kdy předmětem
kasační stížnosti má být mj. zodpovězení otázky, zda správní orgán dostatečně prokázal vinu
stěžovatele za protiprávní jednání, by pro stěžovatele proto výkon zákazu činnosti znamenal
nepochybně větší újmu, než která hrozí veřejnému zájmu při odložení výkonu tohoto trestu
na dobu řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud rovněž nepřehlédl, že taktéž Krajský
soud v Brně shledal usnesením ze dne 14. 8. 2015, č. j. 22 A 36/2015-29 přiznal žalobě odkladný
účinek.
Za uvedených okolností proto dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že újma
pro stěžovatele by v důsledku nepřiznání odkladného účinku byla nepoměrně větší, než možná
újma hrozící jiným osobám v důsledku jeho přiznání. Nejvyšší správní soud rovněž neshledal jiné
skutečnosti, na základě kterých by bylo možno mít za to, že by přiznání odkladného účinku bylo
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Kasační stížnosti proto přiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný
(§53 odst. 3 s. ř. s.)
V Brně 1. února 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu