ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.83.2017:39
sp. zn. 3 As 83/2017 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně Z. Š., zastoupené Mgr.
et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem Frýdek Místek, 8. pěšího pluku 2380, proti
žalovanému Městskému úřadu Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem Frýdlant nad Ostravicí,
Náměstí 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze
dne 21. 2. 2017, č. j. 22 A 91/2016-34, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě výše nadepsaným rozsudkem vyslovil, že nevydání vyrozumění
žalovaného na podnět žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) ze dne 17. 3. 2016 ve lhůtě 30 dnů
od předání věci žalovanému k dalšímu postupu bylo nezákonným zásahem; výrokem druhým
ve zbytku žalobu zamítl. Proti výroku II. a navazujícímu výroku III. (o nákladech řízení) podala
stěžovatelka kasační stížnost a v tomto rozsahu současně žádá o odklad účinků napadeného
rozsudku.
[2] Svůj návrh odůvodňuje tím, že právní následky napadeného (soudního) rozhodnutí
pro ni znamenají citelnou újmu, zatímco přiznáním odkladného účinku žádná újma jiným
osobám nevzniká. Toto přiznání není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem a naopak
je v souladu s veřejným zájmem na řádném a spravedlivém průběhu výše jmenovaných řízení.
[3] Podle §107 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost
odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se zde užije přiměřeně.
[4] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí (§73 odst. 3 s. ř. s.).
[5] Z citovaného §73 s. ř s. gramatickým výkladem vyplývá, že možnost přiznání
odkladného účinku soudem je vázána výlučně na řízení o žalobách proti rozhodnutím
správních orgánů, tj. na žaloby, o nichž se vede řízení v režimu §65 a násl. s. ř. s. (část třetí, hlava
druhá – zvláštní ustanovení o řízení, díl první s. ř. s.). Výše nastíněnému gramatickému výkladu plně
koresponduje i výklad systematický, neboť institut odkladného účinku není (oproti institutu
předběžného opatření) upraven v obecných ustanoveních s. ř. s., o řízení ve správním soudnictví
(část třetí, hlava první – obecná ustanovení o řízení), nýbrž výlučně ve zvláštních ustanoveních
pro řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů (rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu ve svém usnesení ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015 – 18, pouze připustil
možnost přiznání odkladného účinku též v řízení o zrušení opatření obecné povahy podle
§101a an. s. ř. s., a to s ohledem na podobnost obou řízení a zejména jejich předmětu).
V ostatních typech řízení však není žádné správní rozhodnutí či obdobný akt, jehož účinky
by bylo možné sistovat. Platí tedy, že zatímco institut předběžného opatření je principiálně
využitelný pro všechny typy žalob a návrhů ve správním soudnictví, které jsou předvídány
v §4 s. ř. s., institut odkladného účinku může nalézat uplatnění jen v rámci řízení o žalobách proti
rozhodnutím správních orgánů a v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části.
[6] Z uvedeného je zřejmé, že přiznání odkladného účinku žalobě stěžovatelky bylo v řízení
před krajským soudem pojmově vyloučeno. Za této situace nelze uvažovat ani o možnosti
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť jeho důsledkem by byla pouze sistace účinků
rozsudku krajského soudu, aniž by tato skutečnost mohla mít vliv na předmět řízení (ochrana
před tvrzeným nezákonným zásahem).
[7] S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Nejvyšší správní soud uzavírá, že návrhu
stěžovatelky na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti nemohlo být s ohledem
na předmět řízení vyhověno. Proto zdejšímu soudu nezbylo, než tento návrh zamítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. srpna 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu