ECLI:CZ:NSS:2017:3.AZS.112.2017:45
sp. zn. 3 Azs 112/2017 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Jana Vyklického a Mgr. Radovana Havelce, v právní věci žalobce: V. T. T., státní
příslušnost Vietnamská socialistická republika, zastoupen Mgr. Janem Lipavským, advokátem se
sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se
sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Hradci Králové ze dne 13. 3. 2017, č. j. 29 Az 14/2016 – 62,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Janu Lipavskému se p ř i z n á v á odměna
za zastupování a náhrada hotových výdajů v celkové výši 4114 Kč. Tato částka bude
jmenovanému vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce
od právní moci tohoto usnesení. Náklady zastoupení žalobce platí stát.
Odůvodnění:
Žalobce se u Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) domáhal
zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2016, čj. OAM-207/ZA-ZA11-HA08-2016,
kterým žalovaný zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobci, a to s odkazem
na §25 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“). Krajský soud rozsudkem ze dne 13. 3. 2017, č. j. 29 Az 14/2016 – 62, žalobu zamítl.
Dne 13. 4. 2017 podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) prostřednictvím svého právního zástupce
kasační stížnost.
Podle kasační stížnosti se stěžovatel nacházel v Pobytovém středisku MV ČR (dále jen
„Pobytové středisko“). Nejvyšší správní soud proto přípisem ze dne 2. 5. 2017 oslovil Pobytové
středisko, aby zjistil, zda se stěžovatel na daném místě stále nachází. Současně kontaktoval též
Mgr. Jana Lipavského s žádostí o bezodkladné sdělení místa stěžovatelova pobytu. Nejvyšší
správní soud obdržel dne 26. 4. 2017 přípis, ve kterém Mgr. Lipavský sdělil, že aktuální místo
pobytu stěžovatele mu není známo. Dne 3. 5. 2017 pak byla zdejšímu soudu doručena též
odpověď Pobytového střediska. Z ní vyplynulo, že stěžovatel se zdržoval ve zmíněném středisku
do 12. 5. 2016, kdy byl vyřazen z evidence ubytovaných. Pobytové středisko dále zdejšímu soudu
sdělilo adresu, kterou stěžovatel uvedl dne 7. 4. 2016 jako poslední místo pobytu v souvislosti
s dovoleným dlouhodobým opuštěním Pobytového střediska. Pobytové středisko nemá od data
odchodu stěžovatele (12. 5. 2016) o místu jeho pobytu žádné informace. Nejvyšší správní soud
proto dále kontaktoval Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen „Ředitelství“)
a Ministerstvo vnitra s žádostí o sdělení současného místa pobytu stěžovatele. Ministerstvo vnitra
dne 4. 5. 2017 zdejšímu soudu potvrdilo, že stěžovatel odešel z Pobytového střediska
dne 12. 5. 2016. Podle cizineckého informačního systému pobýval v době od 1. 12. 2014
do 14. 10. 2015 na adrese X, u ubytovatele P. H. M.. Jiné místo jeho pobytu nebylo Ministerstvu
vnitra známo.
Ředitelství dne 12. 5. 2017 sdělilo zdejšímu soudu, že naposledy nahlášenou adresou
pobytu stěžovatele byla adresa Pobytového střediska, které však dne 12. 5. 2016 opustil. Aktuální
místo jeho pobytu není Ředitelství známo; v dalším odkázalo a Ministerstvo vnitra. Na základě
výše uvedených skutečností se Nejvyšší správní soud pokusil kontaktovat samotného stěžovatele
na adresách sdělených v přípisech Pobytového střediska a Ministerstva vnitra s výzvou, aby
zdejšímu soudu ve lhůtě 1 týdne od doručení tohoto přípisu sdělil aktuální místo svého pobytu.
V obou případech byl přípis vložen dne 10. 5. 2017 do domovních schránek, avšak do dne vydání
tohoto usnesení nebyla zdejšímu soudu doručena žádná odpověď. Přípisem ze dne 17. 5. 2017 se
Nejvyšší správní soud obrátil opětovně na právního zástupce stěžovatele s informací, že aktuální
místo pobytu stěžovatele, po upuštění Pobytového střediska, nebylo zjištěno. Zároveň právního
zástupce vyzval, aby místo pobytu stěžovatele sdělil, pokud je mu známé. Do dne vydání tohoto
usnesení se tak nestalo.
Podle §47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon o azylu, jehož
§33 písm. b) stanoví, že soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní
ochrany (žalobce).
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatel je neznámého pobytu od 12. 5. 2016,
kdy opustil Pobytové středisko. Současné místo jeho pobytu se Nejvyššímu správnímu soudu
nepodařilo zjistit žádným z řady pokusů, a stěžovatel nebyl kontaktní ani na adresách, k jejichž
identifikaci částečně sám přispěl.
Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti
zastavil podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §33 písm. b) zákona o azylu a §120 s. ř. s., neboť
nelze zjistit místo pobytu stěžovatele jako žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle
§60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ze dne 12. 4. 2016, č. j. 29 Az 14/2016 – 11,
ustanoven zástupce advokát Mgr. Jan Lipavský. Ten vyčíslil svou odměnu za řízení o kasační
stížnosti částkou 4114 Kč, a to za jeden úkon právní služby spočívající v sepisu kasační stížnosti.
Za něj mu náleží odměna podle §9 odst. 4 písm. d) ve spojení s §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále „advokátní
tarif“), ve výši 3100 Kč. K tomu náleží náhrada hotových výdajů podle §13 odst. 3 advokátního
tarifu ve výši 300 Kč. Zástupce stěžovatele prokázal, že je plátcem DPH, proto soud zvýšil
náhradu nákladů řízení o DPH ve výši 21 % (714 Kč). Celková částka 4114 Kč
bude jmenovanému vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení. Náklady zastoupení stěžovatele platí stát (§60 odst. 4 s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. června 2017
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu