ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.158.2017:29
sp. zn. 4 As 158/2017 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Š. Š., zastoupeného Mgr.
Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 5 2016, č. j. KUKHK-19262/DS/2016/Er,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
28. 6. 2017, č. j. 30 A 81/2016 – 34,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč.
Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu na bankovní účet žalobce
do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 28. 6. 2017, č. j. 30 A 81/2016 – 34, Krajský soud v Hradci Králové
zamítl žalobu proti rozhodnutí ze dne 31. 5 2016, č. j. KUKHK-19262/DS/2016/Er. Tímto
rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Trutnov
(dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 25. 1. 2016, sp. zn. 2015/2497/SPR-SR SCHZ,
č. j. 11851/2016, a toto rozhodnutí potvrdil. Naposledy uvedeným rozhodnutím správní orgán
prvního stupně uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu podle §125f odst. 1 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon
o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a uložil mu pokutu ve výši 2.500 Kč, jakož
i náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) blanketní kasační
stížnost, ve které toliko označil rozsudek krajského soudu, který napadá, a čeho se kasační
stížností domáhá. Usnesením ze dne 2. 8. 2017, č. j. 4 As 158/2017 – 8, vyzval Nejvyšší správní
soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení, a to prostřednictvím
svého zástupce, kasační stížnost doplnil. Stěžovatel byl vyzván, aby uvedl, v jakém rozsahu
a z jakých konkrétních důvodů rozsudek krajského soudu napadá. Soud stěžovatele poučil,
že kasační stížnost odmítne, pokud nebudou její vady ve stanovené lhůtě odstraněny. Předmětné
usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 3. 8. 2017; stanovená lhůta tak v souladu
s §40 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), uplynula v pondělí dne 4. 9. 2017, aniž by stěžovatel kasační stížnost
o chybějící náležitosti doplnil.
[3] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně.“
[4] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad
podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
[5] Dle názoru Nejvyššího správního soudu není přípustné, aby za stěžovatele domýšlel,
které skutečnosti a z jakých konkrétních pohnutek měl pro potřeby kasační stížnosti na mysli.
Na podporu tohoto závěru Nejvyšší správní soud odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze
ze dne 19 1. 1993, č. j. 6 A 85/92 – 5, podle kterého „[s]oud není povinen ani oprávněn sám vyhledávat
možné nezákonnosti správního aktu. Nepostačí proto, vytýká-li žaloba obecně, že zákon byl porušen, anebo
to, že řízení bylo vadné, aniž by poukazovala na konkrétní skutečnosti, z nichž je takové tvrzení dovozováno.“
[6] Nejvyšší správní soud stěžovatele řádně vyzval k odstranění vytýkaných vad kasační
stížnosti a poučil jej o následcích nerespektování takového požadavku. Stěžovatel však vytýkané
vady ve stanovené lhůtě neodstranil. Vzhledem k tomu, že nedoplnil důvody, z jakých napadá
rozsudek krajského soudu, nebyly splněny podmínky §106 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost odmítl podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona, neboť
nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení pro tento nedostatek není možno pokračovat.
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
[8] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), „[b]yl-li návrh na zahájení řízení
před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“ Podle odstavce 5 téhož
ustanovení „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud
nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“
[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci jsou naplněny zákonné
podmínky pro vrácení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Stěžovatel uhradil
soudní poplatek převodem na účet ke dni 10. 8. 2017. Vzhledem k tomu, že soud kasační stížnost
odmítl, aniž rozhodl o věci samé, byly naplněny podmínky pro vrácení soudního poplatku
zaplaceného stěžovatelem, jak jsou vymezeny v §10 odst. 3 věta třetí zákona o soudních
poplatcích ve spojení s §10 odst. 5 téhož zákona. Na základě výše uvedených důvodů rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, že se stěžovateli vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost
ve výši 5.000 Kč. Uvedená částka bude v souladu s §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích
vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení
na bankovní účet, ze kterého stěžovatel soudní poplatek zaplatil.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. září 2017
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu