Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12.01.2017, sp. zn. 4 As 235/2016 - 23 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.235.2016:23

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.235.2016:23
sp. zn. 4 As 235/2016 - 23 ROZSUDEK Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petra Šuránka a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) B. N., b) nezl. K. B., a c) nezl. B. T., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2016, č. j. 1 Az 51/2016 - 26, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2016, č. j. 1 Az 51/2016 - 26, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 8. 2016, č. j. OAM-412/ZA-ZA11-ZA08-2016, neudělil žalobkyni a) a jejím nezletilým dětem [žalobcům b) a c)] mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 318/2015 Sb. (dále jen „zákon o azylu“). [2] Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci společnou žalobu. V řízení před Městským soudem v Praze požádali o ustanovení zástupce. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 11. 2016, č. j. 1 Az 51/2016 - 26, tento návrh zamítl. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že žalobci nesplňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Soud upozornil, že žalobkyně [zjevně míněna žalobkyně a)] v „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ uvedla, že nemá žádné příjmy ze zaměstnání či dohod konaných mimo pracovní poměr, stejně jako příjmy nemá její manžel, který s ní žije ve společné domácnosti. Žalobkyně dále uvedla, že žije v Praze na soukromé adrese, kde nájem činí 8.000 Kč měsíčně, s tím, že rodinu finančně podporuje jejich známý V. F. Soud si k upřesnění informací vyžádal od žalobkyně potvrzení o výši příjmů pana F. Žalobkyně soudu sdělila, že V. F. odmítá své příjmy prokázat a vylučuje v této věci jakoukoliv pomoc. [3] Podle soudu žalobkyně věrohodným způsobem nedoložila své majetkové poměry. Žalobkyně totiž soudu sdělila, že žije s rodinou v bytě, kde nájem činí 8.000 Kč měsíčně, její manžel nemá žádné příjmy a je podporována svým známým. Příjmy svého známého V. F. k prokázání svých tvrzení však žalobkyně nedoložila. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně a věrohodně nedoložila, že je celá její rodina podporována panem F. a že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Z těchto důvodů soud návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě nevyhověl. [4] Proti uvedenému usnesení podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) včasnou kasační stížnost. V ní namítli, že nesouhlasí se skutkovými a právními závěry soudu. Stěžovatelé podotkli, že stěžovatelka a) ani její manžel nejsou v současnosti zaměstnáni, neboť si po uplynutí šestiměsíční lhůty, kdy jako žadatelé o mezinárodní ochranu nemohli pracovat, prozatím nenašli práci. Společně dostávají od ministerstva příspěvek na bydlení ve výši 2 x 9.600 Kč a podporu od V. F. ve výši 2 x 8.000 Kč. Jiné příjmy nemají. Stěžovatelé zdůraznili, že podpora V. F. je nenároková a byla jim poskytnuta jako přátelská půjčka. Stěžovatelé tyto prostředky budou povinni vrátit, až si najdou práci. Prokazování příjmů třetí osoby, která stěžovatele na základě vlastního uvážení podporuje, považují stěžovatelé za nesprávný a nezákonný postup soudu. Podle stěžovatelů, i pokud by třetí osoba teoreticky disponovala velkým majetkem a příjmy, oni vůči ní nemají žádný právní nebo jiný nárok a výše podpory byla čistě na jejím rozhodnutí, tudíž výše majetku či příjmů pana F. je ve vztahu ke stěžovatelům irelevantní. Stěžovatelé též připomněli, že navíc nemají žádné právní prostředky, jak se domáhat zjištění výše příjmů pana F. Proto Nejvyššímu správnímu soudu navrhli, aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že její posouzení ponechává na úvaze Nejvyššího správního soudu. [6] Stěžovatelé v kasační stížnosti označili jako důvody podání kasační stížnosti §103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“). Nejvyšší správní však v kasační stížnosti shledal konkrétní námitky toliko ve vztahu k §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [7] Kasační stížnost je důvodná. [8] Nejvyšší správní soud se totiž ztotožnil s názorem stěžovatelů, že soud pochybil při posuzování příjmů stěžovatelů získaných od pana F. v souvislosti s posouzením návrhu stěžovatelů na ustanovení právního zástupce. Soud v této souvislosti uvedl, že žádost stěžovatelů o ustanovení právního zástupce je nedůvěryhodná, neboť z jejího obsahu není zřejmé, jaké příjmy má pan F., který finančně podporuje stěžovatele. Nejvyšší správní soud se s tímto závěrem neztotožnil. Pro posouzení návrhu na ustanovení zástupce stěžovatelů totiž není jakkoliv relevantní celková výše příjmů pana F. Soudu v žalobním řízení při posuzování předmětného návrhu příslušelo posoudit jen výši příjmů a výdajů stěžovatelů, respektive dalších členů jejich rodiny [manžela stěžovatelky a)]. Proto se měl soud zaměřit ohledně vztahu stěžovatelů a pana F. výlučně na příjmy, které stěžovatelé od něho získali, respektive získávají, a tyto příjmy v souvislosti s návrhem stěžovatelů posoudit. [9] Jelikož Městský soud v Praze v tomto směru nesprávně posoudil návrh stěžovatelů na ustanovení právního zástupce v řízení o žalobě, Nejvyšší správní soud podle §110 odst. 1 věty první s. ř. s. napadené usnesení zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm bude Městský soud v Praze podle §110 odst. 4 s. ř. s. vázán právním názorem vysloveným v tomto zrušovacím rozsudku. V dalším řízení bude tedy soud povinen zjistit, jaké finanční prostředky stěžovatelé od V. F. získali, či případně získávají, a následně poté vyhodnotit celkové majetkové poměry stěžovatelů v souvislosti s jejich návrhem na ustanovení zástupce v řízení o žalobě. [10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud připomíná, že o kasační stížnosti manžela stěžovatelky a) ve skutkově a právně zcela srovnatelné věci rozhodl Nejvyšší správní soud shodně již rozsudkem ze dne 22. 12. 2016, č. j. 4 As 234/2016 - 20. [11] V dalším řízení Městský soud v Praze podle §110 odst. 3 věty první s. ř. s. rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 12. ledna 2017 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:12.01.2017
Číslo jednací:4 As 235/2016 - 23
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozsudek
zrušeno a vráceno
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:4 Ans 3/2005
1 As 23/2009 - 95
Kategorie rozhodnutí:C
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2017:4.AS.235.2016:23
Staženo pro jurilogie.cz:18.05.2024