ECLI:CZ:NSS:2017:4.AZS.115.2017:15
sp. zn. 4 Azs 115/2017 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: M. M., zast. Mgr. Martinou
Šamlotovou, advokátkou, se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2017, č. j. OAM-
787/ZA-ZA11-VL16-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 29. 5. 2017, č. j 33 Az 5/2017 – 19,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 5. 2017, č. j. 33 Az 5/2017 – 19, odmítl podle
§46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), pro opožděnost žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví
uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo o žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany
rozhodnuto tak, že žalobkyni se neuděluje mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a
a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud
dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) dne 12. 6. 2017
blanketní kasační stížnost, v níž pouze uvedla, že kasační stížnost odůvodní ve lhůtě poskytnuté
soudem.
[3] Nejvyšší správní soud stěžovatelku usnesením ze dne 14. 6. 2017, č. j. 4 Azs 115/2017 - 9,
vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost
tak, že uvede, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů napadá usnesení krajského
soudu a poučil stěžovatelku, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, Nejvyšší
správní soud ji odmítne podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. Toto usnesení Nejvyššího správního
soudu bylo dle údajů na doručence doručeno zástupkyni stěžovatelky do její datové schránky
dne 20. 6. 2017. Lhůta k doplnění kasační stížnosti v délce jednoho měsíce tak počala běžet
dne 21. 6. 2017 a uplynula ve čtvrtek dne 20. 7. 2017. Zástupkyně stěžovatelky však na výzvu
k doplnění kasační stížnosti žádným způsobem nereagovala. Kasační stížnost tudíž stále
nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s.
[4] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně“. Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může
stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc“.
[5] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen“.
[6] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje
(§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení
pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, č. 6/2003 Sb. NSS). Stejně tak je tomu i v nyní
posuzované věci. Stěžovatelka neuvedla nic konkrétního proti postupu či usnesení krajského
soudu, neuvádí, jakých pochybení se krajský soud dopustil (ať již ve smyslu vad řízení,
či v právním závěru) a přes výzvu Nejvyššího správního soudu kasační stížnost v zákonné lhůtě
nedoplnila. Takto formulovanou kasační stížnost proto považuje zdejší soud za nedostačující
ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s.
[7] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv stěžovatelku řádně vyzval k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně ji poučil o následcích nerespektování této výzvy,
vytýkané vady stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila. Vzhledem k tomu, že potřebné
důvody stěžovatelka nedoplnila, nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s.
pro projednání kasační stížnosti. Za této procesní situace Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl, neboť nebyla
ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení není možno pro tento nedostatek pokračovat.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §60 odst. 3 věta první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. července 2017
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu