ECLI:CZ:NSS:2017:4.AZS.209.2017:26
sp. zn. 4 Azs 209/2017 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: I. S., zast. JUDr. Denisem
Kašicynem, advokátem, se sídlem Kolínská 1722/16, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2015, č. j.
OAM-403/ZA-ZA05-LE23-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 4. 10. 2017, č. j. 4 Az 5/2016 - 35,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem zamítl žalobu proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 17. 12. 2015, č. j. OAM-403/ZA-ZA05-LE23-2015, v němž bylo rozhodnuto
tak, že žalobci se neuděluje mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností.
Namítá, že důvodem podání jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany je především existence
ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a branná povinnost. Stěžovateli měla být již dvakrát doručena
výzva k nastoupení vojenské služby. Stěžovatel je praktikující křesťan a účast ve válce je proti
jeho svědomí, víře a přesvědčení. Městský soud při posouzení věci pochybil, jelikož vycházel
z paušálních zpráv o zemi původu, aniž by posuzoval individuální postavení stěžovatele.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost,
popřípadě ji zamítnout.
[4] Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal podmínky pro řízení o kasační stížnosti
a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti
němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(„s. ř. s.“), přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.).
[5] Před zahájením meritorního přezkumu věci se však Nejvyšší správní soud musel zabývat
otázkou přijatelnosti kasační stížnosti. Podle §104a odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud odmítne
kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany pro nepřijatelnost, pokud tato stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
[6] Vymezením institutu nepřijatelnosti a výkladem konceptu přesahu vlastních zájmů
stěžovatele se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006,
č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS. O přijatelnou kasační stížnost se podle tohoto
usnesení může jednat v následujících typových případech: 1) kasační stížnost se dotýká právních
otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu,
2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně,
3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon, tj. Nejvyšší správní soud
ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité právní
otázky, řešené dosud správními soudy jednotně, 4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu
bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně-právního postavení
stěžovatele. O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy,
pokud: a) krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu
a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, b) krajský
soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva.
[7] V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud shledal, že žádná z těchto podmínek
nebyla naplněna, a kasační stížnost je proto ve smyslu §104a s. ř. s. nepřijatelná.
[8] Předně je třeba konstatovat, že námitka týkající se ozbrojeného konfliktu na Ukrajině
a povolání k nástupu vojenské služby je nepřípustná ve smyslu §104 odst. 4 s. ř. s., jelikož
stěžovatel tuto námitku neuplatnil v řízení před městským soudem, ač tak učinit mohl.
Z odůvodnění rozsudku městského soudu je potom patrné, že se soud zabýval individuální
situací stěžovatele v rozsahu uplatněných žalobních námitek. Rozsudek městského soudu
tedy v tomto ohledu nevykazuje žádné zásadní pochybení.
[9] Delší doba pobytu stěžovatele v České republice ani nekonkrétně tvrzené „potíže
s policií“ v zemi původu či korupce existující tamtéž nepředstavují azylově relevantní důvody.
[10] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým
významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto
nepřistoupil k meritornímu přezkumu kasační stížnosti a ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s.
ji odmítl pro nepřijatelnost.
[11] Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2017
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu