ECLI:CZ:NSS:2017:5.AS.221.2017:22
sp. zn. 5 As 221/2017 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: L. V.,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 7. 2017,
č. j. 62 A 52/2017 - 68, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský
soud“) žalobu, kterou se domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který má
spočívat „v manipulaci se spisy OM 323/02“ a „v poskytnutí informací ze spisů neoprávněným osobám“.
Současně požádala o osvobození od soudních poplatků a navrhla, aby jí byl ustanoven zástupce
z řad advokátů.
[2] Krajský soud usnesením ze dne 12. 7. 2017, č. j. 62 A 52/2017 - 68, ve výroku I. žádost
stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zamítl, ve výroku II. stěžovatelku vyzval,
aby ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu
ve výši 2000 Kč a ve výroku III. zamítl návrh stěžovatelky na ustanovení zástupce.
[3] Výroky I. a III. usnesení krajského soudu napadla stěžovatelka kasační stížností, ve které
současně požádala o přiznání odkladného účinku.
[4] Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[5] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně §73 odst. 2 s. ř. s.,
podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může
vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle
§73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem
účinky napadeného rozhodnutí.
[6] Stěžovatelka v nyní projednávané věci kasační stížností napadá usnesení krajského soudu
v rozsahu jeho výroků I. a III., jimiž krajský soud zamítl její žádost o osvobození od soudních
poplatků a návrh na ustanovení zástupce. V této souvislosti ovšem stěžovatelka konkrétně
netvrdí a nedokládá, jakou újmu by pro ni mohly znamenat právní následky nyní napadeného
usnesení. Pouhé zcela obecné tvrzení stěžovatelky, že přiznání odkladného účinku je vhodné
„kvůli přednímu hledisku zájmu dítěte a ochraně zájmu potomků“, samo o sobě nemůže obstát, neboť
z něj není zřejmé, jak konkrétně by mělo být zasaženo do její právní sféry způsobem
předpokládaným v §73 odst. 2 s. ř. s. Podle názoru Nejvyššího správního soudu přitom
ani z obsahu spisu nevyplývá možný vznik jakékoli újmy, která by stěžovatelce mohla vzniknout
na základě napadeného usnesení o zamítnutí její žádosti o osvobození od soudních poplatků
a návrhu na ustanovení zástupce. V nyní projednávané věci totiž byla napadenými výroky
usnesení krajského soudu „pouze“ zamítnuta žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh
na ustanovení zástupce. Postavení stěžovatelky by se nezměnilo ani v případě, že by byl odkladný
účinek kasační stížnosti přiznán, neboť jeho přiznání má za následek dočasné navrácení
do právního stavu před vydáním usnesení krajského soudu; stěžovatelka by tedy nadále zůstala
neosvobozena od soudních poplatků a nevznikl by jí ani nárok na ustanovení zástupce.
[7] Nejvyšší správní soud uzavírá, že zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nejsou v daném případě splněny; proto Nejvyšší správní soud dle §107
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2017
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu