ECLI:CZ:NSS:2017:5.AZS.144.2017:21
sp. zn. 5 Azs 144/2017 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: A. U., zast.
Mgr. Filipem Schmidtem, advokátem se sídlem Praha, Ovenecká 78/33, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 5. 2017, č. j. 61 Az 21/2016 - 60,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení rozsudku
Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2016, č. j. OAM-1042/ZA-ZA04-HA08-2015, kterým
žalovaný rozhodl o žádosti stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany tak, že tato žádost
je nepřípustná podle §10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů,
(dále jen „zákon o azylu“). Zároveň žalovaný řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle
§25 písm. i) téhož zákona.
Usnesením ze dne 29. 5. 2017, č. j. 5 Azs 144/2017 - 6, vyzval Nejvyšší správní soud
stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení doplnila kasační stížnost
o uvedení důvodů, z jakých uvedený rozsudek napadá.
Zástupci stěžovatelky bylo usnesení obsahující výzvu k doplnění doručeno dne
31. 5. 2017. Lhůta stanovená pro doplnění kasační stížnosti uplynula v pondělí dne 3. 7. 2017.
Stěžovatelka i přes určitou a srozumitelnou výzvu nedoplnila kasační stížnost o důvody,
pro které rozsudek krajského soudu napadá.
Nejvyšší správní soud nemohl kasační stížnost věcně projednat a odmítl ji z následujících
důvodů:
Kasační stížnost je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému
rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto
rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí.
Jelikož se jí zpochybňuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu, stanoví zákon poměrně
přísně její obsahové náležitosti. Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (ustanovení
§106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského
soudu – tzv. stížných bodů. Stížný bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody,
pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v ustanovení
§103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel
v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním
vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže
určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné
posouzení právní otázky soudem apod. Důvody uvedenými v kasační stížnosti je pak Nejvyšší
správní soud vázán (ustanovení §109 odst. 3 s. ř. s.)
Požadavek na uplatnění některého z důvodů taxativně vypočtených v ustanovení §103
odst. 1 s. ř. s. je přitom třeba vykládat v souladu se zásadou, že procesní právní úkon účastníka
řízení (zde: kasační stížnost) se posuzuje podle jeho obsahu. Na jedné straně tedy sice postačí,
že ze znění kasační stížnosti jsou seznatelné důvody, které zákonným kasačním důvodům
odpovídají, a není rozhodující, že sám stěžovatel tyto důvody jednotlivým ustanovením
nepodřadil (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, č. j. 2 Afs 7/2003 - 50,
publikované pod č. 161/2004 Sb. NSS). Na straně druhé ale nepostačí, jestliže stěžovatel
v kasační stížnosti pouze ocituje některé z písmen §103 odst. 1 s. ř. s., ale nekonkretizuje vady
v řízení či vady v právním úsudku, jichž se soud podle stěžovatele dopustil.
Kasační stížnost, která neobsahuje obecné náležitosti podání, či náležitosti uvedené
v §106 odst. 1 s. ř. s., není způsobilá meritorního projednání a představuje vadu řízení. Tato vada
je nicméně postupem dle ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s. odstranitelná.
V projednávané věci podaná kasační stížnost nesplňovala zákonem stanovené podmínky,
což brání meritornímu přezkoumání napadeného rozsudku kasačním soudem. Nejvyšší správní
soud zákonem předepsaným způsobem proto stěžovatelku na nedostatky jejího podání
upozornil, poučil ji, v jakém směru má být doplněno a stanovil jí k tomu odpovídající lhůtu.
Stěžovatelka přes tuto výzvu podanou kasační stížnost řádně neodůvodnila (přestože byla
poučena o následcích s tím spojených) a kasační stížnost tedy i nadále vykazuje vady bránící
dalšímu postupu v řízení.
Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo
nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu
soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že v řízení o kasační stížnosti
není splněna jedna z podmínek řízení (řádný návrh na jeho zahájení), přičemž tato vada nebyla
ani přes výzvu soudu odstraněna. Jelikož pro tuto vadu nelze v řízení pokračovat, nezbylo
Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost usnesením odmítnout, za podmínek
vyplývajících z §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.;
v případě odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. července 2017
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu