ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.158.2016:37
sp. zn. 6 As 158/2016 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Mgr. M. Š., proti
žalované: Generální inspekce bezpečnostních sborů, se sídlem Skokanská 2311/3, 169 00
Praha 6 - Břevnov, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 1. 2016, č. j. GI-IF-19-
24/2015, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2016,
č. j. 3 A 46/2016 - 33,
takto:
I. V řízení se p o k raču j e.
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2016, č. j. 3 A 46/2016 - 33,
se z r ušuj e a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 17. 5. 2016,
č. j. 3 A 46/2016 – 33 (dále jen „napadené rozhodnutí“), byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí
žalované ze dne 5. 1. 2016, č. j. GI-IF-19-24/2015, o částečném odmítnutí žádosti podle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce
podal blanketní žalobu, spolu s žádostí o osvobození od soudního poplatku, den před uplynutím
lhůty pro podání žaloby, proto soud dospěl k závěru, že výzva dle §37 odst. 5 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), by již nemohla zajistit doplnění žalobních
bodů v zákonem stanovené lhůtě a žalobu odmítl z důvodu neodstranitelného nedostatku
podmínek řízení podle §46 odst. 1) písm. a). s. ř. s. Městský soud dále uvedl, že žádostí
o osvobození od soudních poplatků se nezabýval, neboť žalobu odmítl.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl v záhlaví označené usnesení městského soudu
kasační stížností, kterou opírá o důvod uvedený v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., a navrhuje
zdejšímu soudu, aby napadené usnesení zrušil.
[3] Stěžovatel nesouhlasí s postupem městského soudu, neboť zároveň s podáním žaloby
požádal o osvobození od soudního poplatku, přičemž z ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. (ve znění
účinném od 15. 8. 2017 odst. 9) plyne, že po dobu od podání žádosti o osvobození od soudních
poplatků nebo o ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená
pro podání návrhu na zahájení řízení. Lhůta pro podání žaloby proto žalobci neběžela ode dne
17. 3. 2016 a žalobce měl dostatečný prostor (i bez výzvy soudu) žalobu doplnit. Městský soud
žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků ignoroval a vůbec o ní nerozhodl.
[4] Žalovaná se k obsahu kasační stížnosti nikterak nevyjádřila.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[5] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla
podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích
jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[6] Kasační stížnost je důvodná.
[7] Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti přerušil podle ustanovení §48
odst. 3 písm. d) ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. usnesením ze dne 6. 4. 2017,
č. j. 6 As 158/2016 – 34, na dobu do rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ve věci vedené pod sp. zn. 5 As 154/2016. V tomto řízení byla totiž nastolena totožná otázka,
která je předmětem sporu i v nyní posuzovaném případě. Jedná se o otázku, zda se podle §35
odst. 8 (nyní odst. 9) věty třetí s. ř. s. staví běh lhůty pro podání žaloby podáním samotné žádosti
o osvobození od soudních poplatků (bez návrhu na ustanovení zástupce). Vzhledem
k tomu, že rozšířený senát rozhodl ve shora uvedené věci rozsudkem ze dne 29. 8. 2017,
č. j. 5 As 154/2016 - 62, odpadl důvod, pro který bylo řízení přerušeno. Proto soud rozhodl
podle §48 odst. 5 s. ř. s., že v řízení se pokračuje.
[8] V citovaném rozsudku se rozšířený senát zabýval totožným postupem městského soudu
za stejných podmínek, jako v nyní souzeném případě. Za situace, kdy stěžovatel spolu s včasnou
žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků, shledal postup městského soudu
nezákonným a zrušil usnesení o odmítnutí žaloby pro neodstranitelnou vadu (absence žalobních
bodů). Dospěl totiž k závěru, že podle §35 odst. 8 (resp. 9) věty třetí s. ř. s. se staví běh lhůty
pro podání návrhu i v případě, že účastník požádá pouze o osvobození od soudních poplatků,
a to i po podání návrhu na zahájení řízení. „Z textu vykládaného ustanovení bezesporu vyplývá, že stejný
účinek zákon spojuje (i) s podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků a (ii) se žádostí o ustanovení
zástupce. Navrhovatel může požádat o (i) nebo o (ii) alternativu anebo může požádat o obojí. Naplnění kterékoli
z těchto hypotéz vede k aktivaci dispozice, tj. že od podání takové žádosti do právní moci rozhodnutí o ní neběží
lhůta stanovená zákonem pro podání návrhu na zahájení řízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu běh
lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení pokračuje a lhůta skončí uběhnutím jejího zbytku (tj. zbývající části
lhůty po odečtení části lhůty, která uplynula před podáním žádosti).“
[9] Stěžovatel podal dne 17. 3. 2016 žalobu proti napadenému rozhodnutí žalované,
které mu bylo doručeno dne 18. 1. 2016. V žalobě pouze uvedl, že navrhuje, aby soud zrušil
napadené rozhodnutí jako nezákonné a uložil žalované povinnost poskytnout stěžovateli
požadované informace. Dále ve stejném podání navrhl, aby jej městský soud osvobodil
od soudních poplatků, a tento návrh podepřel další argumentací. Městský soud žalobu odmítl
napadeným usnesením, neboť neobsahovala žalobní body a byla podána na samotném konci
lhůty pro podání žaloby (den před jejím uplynutím), takže již nebyl časový prostor pro výzvu
stěžovateli, aby tuto vadu žaloby odstranil. O stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních
poplatků nerozhodl a ustanovení §35 odst. 8 (nyní 9) věty třetí s. ř. s. zcela pominul.
[10] Při respektování závěrů rozšířeného senátu vyslovených ve shora citovaném rozsudku,
na nějž Nejvyšší správní soud v podrobnostech odkazuje, je třeba považovat postup městského
soudu, který bez ohledu na žádost o osvobození od soudních poplatků odmítl stěžovatelovu
blanketní žalobu, aniž by jej vyzval k odstranění vad podle §37 odst. 5 s. ř. s., za nezákonný. Dne
17. 3. 2016 došlo ke stavění lhůty pro podání žaloby, přičemž poslední den této lhůty měl
původně připadnout na 18. 3. 2016. Za této situace měl městský soud rozhodnout
o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a vyzvat jej k odstranění vad žaloby.
Poté, co městský soud pravomocně rozhodne o stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních
poplatků, bude mít stěžovatel ještě den na to, aby žalobní body doplnil. Výzvě k jejich doplnění
dle §37 odst. 5 s. ř. s. proto nic nebránilo.
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud usnesení městského soudu zrušil
a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 věta první, část věty před středníkem s. ř. s.);
v něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího správního
soudu (§110 odst. 4 s. ř. s.). Městský soud rozhodne o stěžovatelově žádosti o osvobození
od soudních poplatků a vyzve jej k odstranění vad žaloby.
[12] Městský soud posléze v rozhodnutí o návrhu ve věci samé rozhodne také o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. září 2017
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu