ECLI:CZ:NSS:2017:6.AS.198.2017:9
sp. zn. 6 As 198/2017 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému:
Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, týkající se žaloby proti usnesení
žalovaného ze dne 25. 1. 2017, č. j. 62 A 80/2016 - 27, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2017, č. j. 31 A 85/2017 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou domáhal zrušení v návětí označeného usnesení Krajského soudu
v Brně, kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti jinému soudnímu rozhodnutí vydanému
stejným soudem. Krajský soud v Brně nyní napadeným usnesením žalobu odmítl podle §46
odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s“), neboť v posuzované věci nejde o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu,
nýbrž o žalobu proti rozhodnutí soudu vydanému v rámci řízení podle s. ř. s., a tento návrh
je návrhem nepřípustným.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení Krajského soudu v Brně kasační stížností.
[3] Nejvyšší správní soud opakovaně vyhodnotil okolnosti, za nichž stěžovatel podává
u soudů návrhy na zahájení řízení, jako projev svévolného a účelového uplatňování práva
(srov. k tomu obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2012,
č. j. 2 As 45/2012 - 11, všechna citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Stěžovatel svá „práva“ uplatňuje zjevně šikanózním způsobem a výsměšnou formou a nesoudí
se veden snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž pro samotné vedení sporu
(srov. k tomu obdobně rozsudek ze dne 7. 6. 2012, č. j. 2 As 82/2012 - 13). Z evidence zdejšího
soudu je dále patrné, že množství žalobcem vedených sporů se v průběhu času zvyšuje. Pouhá
skutečnost, že stěžovatel vede takové množství sporů, přirozeně sama o sobě neznamená,
že by jeho žádostem nemělo být vyhověno. Rozhodující je sériovost a stereotypnost stěžovatelem
vedených sporů, spojená s opakováním obdobných či zcela identických argumentů.
[4] Nejvyšší správní soud nevyzval stěžovatele k odstranění vad kasační stížnosti,
protože při předběžném posouzení zjistil, že v posuzovaném případě je stěžovatel opět veden
snahou vést „spor pro spor“. Vznesené námitky prima facie nemohou být důvodné – stěžovatel
užívá institutu správní žaloby jako náhrady za kasační stížnost, tedy aby napadl u krajského soudu
rozhodnutí krajského soudu, případně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které ani žalobou
napadeno být logicky nemůže, přičemž tyto své úkony dále řetězí – a kasační stížnost
proti odmítavému usnesení Krajského soudu v Brně je tak zcela zjevně bez naděje na úspěch.
Nejvyšší správní soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nepřistoupil k provedení
standardních procesních úkonů, tj. nevyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za řízení
o kasační stížnosti a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti. Zdejšímu soudu je totiž z úřední činnosti známo (srov. např. věci vedené
pod sp. zn. 7 As 176/2012 či sp. zn. 2 As 245/2015), že shora uvedené výzvy vůči stěžovateli
neplní svůj účel a nevedou k řádné procesní přípravě řízení. Tyto výzvy naopak rozehrávají
písemný „ping pong“ mezi stěžovatelem a zdejším soudem, který prodlužuje řízení o kasační
stížnosti o několik týdnů až měsíců. Stěžovatel zpravidla požádá o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud
však tyto žádosti zamítne, neboť shledá kasační stížnost zjevně bezúspěšnou. Výsledkem řízení
pak obvykle bývá jeho zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz např. usnesení ze dne
4. 11. 2015, č. j. 2 As 223/2015 – 43, či ze dne 8. 10. 2015, č. j. 3 As 185/2015 - 40, která byla
stěžovateli doručena a jejich obsah je mu proto znám).
[5] Nejvyšší správní soud nepochyboval, že tento bezúčelný a zcela neefektivní postup
by se opakoval i v posuzované věci. Jako v jiných obdobných věcech (srov. např. usnesení ze dne
30. 11. 2015, č. j. 6 As 262/2015 – 7) proto i tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud a limine
odmítá pro vady podle §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s., s odkazem na odůvodnění,
jehož se stěžovateli bezpočtukrát již dostalo, např. právě v posledně citovaném usnesení
č. j. 6 As 262/2015 - 7.
[6] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. července 2017
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu