ECLI:CZ:NSS:2017:7.AS.159.2017:17
sp. zn. 7 As 159/2017 - 17
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Ing. J. P.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376,
Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Kr ajského soudu v Brně
ze dne 31. 3. 2017, č. j. 33 A 14/2017 - 3,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. 1. 2017 ,
č. j. MPSV 2016/245982 - 421/1, bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí
Úřadu práce České republiky – krajské pobočky ve Zlíně ze dne 11. 10. 2016,
č. j. VSC 1716/2016 - MB, kterým byla žalobkyně vyřazena z evidence uchazečů o zaměstnání
z důvodu maření součinnosti s úřadem práce.
II.
[2] Uvedená rozhodnutí napadla žalobkyně správní žalobou doručenou Krajskému soudu
v Brně dne 21. 3. 2017. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31. 3. 2017, č. j. 33 A 14/2017 - 3,
věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění uvedl,
že ve věcech zaměstnanosti je podle §7 odst. 3 s. ř. s. místně příslušný soud, v jehož obvodu má
navrhovatel bydliště nebo sídlo, popř. v jeho obvodu se zdržuje. Žalobkyně přitom bydlí
v obvodu Krajského soudu v Ostravě. Místně příslušným je proto Krajský soud v Ostravě,
kterému byla proto věc podle §7 odst. 5 s. ř. s. postoupena.
III.
[3] Žalobkyně napadla usnesení krajského soudu kasační stížností. Namítla, že místně
příslušným je Krajský soud v Brně a nikoliv Krajský soud v Ostravě. Místní příslušnost se určuje
podle sídla správního orgánu I. stupně, přičemž rozhodnutí v prvním stupni vydal Úřad
práce - krajská pobočka ve Zlíně. Navrhla zrušení usnesení Krajského soudu v Brně a vrácení mu
věci k dalšímu řízení.
IV.
[4] Nejvyšší správní soud připustil kasační stížnost k věcnému projednání i přesto,
že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek a není zastoupena advokátem. Z konstantní judikatury
zdejšího soudu totiž vyplývá, že podáním kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu
o procesní otázce nevzniká stěžovateli poplatková povinnost za kasační stížnost. V řízení
o kasační stížnosti proti procesnímu usnesení krajského soudu se neuplatní ani ustanovení
§105 odst. 1 a 2 s. ř. s., stěžovatel tedy nemusí být v řízení o takovéto kasační stížnosti zastoupen
advokátem. K tomu srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu
ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, či rozsudky téhož soudu ze dne 3. 12. 2015,
č. j. 9 As 266/2015 - 61, ze dne 22. 9. 2016, č. j. 6 As 200/2016 - 18 atp.
V.
[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[6] Kasační stížnost není důvodná.
[7] Místní příslušnost správních soudů je upravena v §7 odst. 1 až 5 s. ř. s., kde se uvádí,
že „(1) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud. (2) Nestanoví-li
tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který
ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má -li
tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obv odu své působnosti. (3) Ve věcech
důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti,
ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské
péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči
a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel b ydliště
nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. (4) Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který
není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému. Byla -li
věc nesprávně postoupena Nejvyššímu správnímu soudu, vrátí ji Nejvyšší správní soud krajskému soudu, který ji
postoupil, nebo ji postoupí krajskému soudu věcně a místně příslušnému. (5) Není- li soud, u něhož byl návrh
podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušn ému. Nesouhlasí-li tento soud
s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím
Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. “
[8] Z §7 odst. 2 s. ř. s. tedy vyplývá, že nestanoví-li zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Jinak však zákon stanoví
právě ve věcech zaměstnanosti, ve kterých je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu
má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popř. v jehož obvodu se zdržuje (§7 odst. 3 s. ř. s.).
[9] V §7 odst. 3 s ř. s. je tedy obsaženo speciální pravidlo pro určení místní příslušnosti
krajských soudů v případě některých věcí, mezi které patří i věci zaměstnanosti. Jde o zákonnou
výjimku z obecného pravidla pro určení místní příslušnosti podle odstavce 2 (srov. formulaci
„nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak“). Jak přitom konstatoval Nejvyšší správní soud
např. v usnesení ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013 - 43, místní příslušnost správních soudů
„ve věcech zaměstnanosti“ pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí
a jemu podřízených správních úřadů ve věcech upravených zákonem o zaměstnanosti , tj. i věci
vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
[10] I z odborné literatury vyplývá, že ve věcech zaměstnanosti se místní příslušnost určuje
podle bydliště účastníka řízení. Srov. např. POTĚŠIL, L., ŠIMÍČEK, V. a kol. Soudní řád správní,
Komentář. Praha: Leges, 2014, s. 61 a násl., kde se uvádí, že §7 odst. 3 s. ř. s. „ obsahuje speciální
pravidlo pro určení místní příslušnosti krajských soudů v případě věcí důchodového pojištění a dávek podle
zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody. Jde o výjimku z obecného pravidla pro určení místní příslušnosti
podle odstavce 2, se kterou ovšem předmětný odstavec 2 přímo počítá (…). S účinnosti od 26. 11. 2012 byla
(srov. zákon č. 396/2012 Sb.) působnost tohoto ustanovení se speciálním pravidlem pro určení místn í příslušnosti
rozšířena na věci, v nichž přísluší rozhodovat Úřadu práce České republiky, a to za účelem pokud možno
rovnoměrného rozprostření dané agendy mezi jednotlivé krajské soudy (...). Jde o věci zaměstnanosti, ochrany
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby
se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné
nouzi. (…) V těchto všech věcech je k vedení řízení místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobce
bydliště, sídlo, případně, v jehož obvodu se zdržuje.“
[11] Stěžovatelka přitom v žalobě uvedla bydliště, které spadá do obvodu Krajského soudu
v Ostravě. Ani v kasační stížnosti netvrdila, že nebydlí (nezdržuje se) v obvodu uvedeného soudu.
Místně příslušným je proto podle §7 odst. 3 s. ř. s. Krajský soud v Ostravě. Krajský soud v Brně
tedy nepochybil, pokud věc podle §7 odst. 5 věta první s. ř. s. postoupil místně příslušnému
Krajskému soudu v Ostravě.
[12] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost
není důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[13] Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti úspěšná, proto nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému soud náhradu nákladů řízení nepřiznal,
protože mu v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2017
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu