ECLI:CZ:NSS:2017:7.AS.26.2017:19
sp. zn. 7 As 26/2017 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Ing. J. P., zastoupený
Mgr. Ivanem Courtonem, advokátem se sídlem Moskevská 450/38, Praha 10, proti žalovanému:
Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení:
VOD Jetřichovec, družstvo, se sídlem Jetřichovec 62, Pacov, zastoupená JUDr. Jakubem
Vozábem, Ph.D., advokátem se sídlem Pod vilami 747/10, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 12. 2016,
č. j. 10 A 101/2015 - 74,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se podanou kasační stížností domáhal zrušení rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 12. 2016, č. j. 10 A 101/2015 - 74, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2015,
č. j. KUJI 23344/2015 ODSH 307/2015 - Ma/RODV, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání
a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Pacov ze dne 14. 1. 2015, č. j. MP/00452/2015/OD/Pa.
Tímto rozhodnutím byla zamítnuta stěžovatelova žádost o odstranění pevné překážky za účelem
zpřístupnění veřejných komunikací.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána v zákonné
lhůtě.
Krajský soud doručoval stěžovateli napadený rozsudek do vlastních rukou prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb. Protože stěžovatel nebyl na adrese uvedené v žalobě zastižen,
byla zásilka dne 27. 12. 2016, v souladu s ust. §49 odst. 2 a 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s., uložena
u provozovatele poštovních služeb a stěžovateli byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Podle
§49 odst. 4 věta prvá o. s. ř. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne,
kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou,
i když se adresát o uložení nedozvěděl (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 24. 2. 2004, č. j. 5 Azs 15/2004 - 34). Předmětná desetidenní lhůta uplynula dne 6. 1. 2017
a stěžovatel si v jejím průběhu zásilku nevyzvedl. Nutno doplnit, že uloženou zásilku si stěžovatel
vyzvedl dne 9. 1. 2017, což stvrdil svým podpisem na doručence.
Podle ust. §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí, přičemž zmeškání této lhůty nelze prominout. V souladu s ust. §40 odst. 2 a 3 s. ř. s.
končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je v této souvislosti rozhodující
uplynutí lhůty deseti dnů ode dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí. Případné
vyzvednutí zásilky po uplynutí zákonné desetidenní lhůty dle §49 odst. 4 věta prvá o. s. ř. nemá
na doručení vliv (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 12. 2005,
č. j. 1 Afs 138/2005 - 47, ze dne 31. 8. 2007, č. j. 5 Azs 66/2007 - 95, či ze dne 18. 6. 2008,
č. j. 5 Afs 63/2008 - 68)
V daném případě je tedy třeba vycházet z toho, že napadený rozsudek krajského soudu byl
stěžovateli doručen desátým dnem od uložení této písemnosti u provozovatele poštovních služeb,
tedy dnem 6. 1. 2017.
Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, byl
pátek 6. 1. 2017, byl posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti pátek 20. 1. 2017. Kasační
stížnost však zástupce žalobce Nejvyššímu správnímu soudu (a stejně tak i krajskému soudu)
datovou schránkou doručil až dne 24. 1. 2017, tj. po uplynutí zákonné lhůty, jejíž zmeškání nelze
prominout.
Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ust. §46 odst. 1 písm. b) ve spojení
s §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.
O nákladech řízení soud rozhodl dle §120 s. ř. s. ve spojení s §60 odst. 3 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků řízení nemá v případě odmítnutí kasační stížnosti právo na náhradu
nákladů řízení. Výrok ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení vychází z §120 s. ř. s. ve spojení
s §60 odst. 5 s. ř. s., podle něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů,
které ji vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou ji soud uložil a z důvodů hodných
zvláštního zřetele ji může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V daném
řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádnou povinnost, kterou by ji soud uložil, a nebyly
ani shledány žádné důvody hodné zvláštního zřetele pro přiznání náhrady nákladů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. února 2017
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu