ECLI:CZ:NSS:2017:7.AS.321.2017:19
sp. zn. 7 As 321/2017 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: K. P., zastoupena
Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem Opatovická 4, Praha 1, proti žalovanému: Krajský
úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2017, č. j. 30 A 150/2016 – 28,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2016, č. j. OD/922/16/JK, Městský úřad Žďár nad Sázavou,
odbor dopravy, zamítl námitky žalobkyně proti provedení záznamu bodů v její evidenční kartě
řidiče, přičemž provedený záznam 12 bodů potvrdil.
[2] Rozhodnutím ze dne 24. 8. 2016, č. j. KUJI 65458/2016, sp. zn. ODSH 1027/2016 Pe,
Krajský úřad Kraje Vysočina (dále jen „žalovaný“) zamítl odvolání žalobkyně proti shora
uvedenému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil.
[3] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Brně,
který žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího
správního soudu, je k dispozici na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost
odkazuje.
[4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační
stížnost a navrhla, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť jí
hrozí velká újma.
[5] Tuto velkou újmu spatřuje stěžovatelka v tom, že při výkonu své profese (účetní
a finanční poradenství) nezbytně nutně potřebuje řidičské oprávnění, neboť praxi vykonává tak,
že dojíždí za klienty do jejich domovů a kanceláří. Svou podnikatelskou činností zajišťuje obživu
pro své tři nezletilé děti. Dále řidičské oprávnění nutně potřebuje k zajištění přepravy svého
handicapovaného syna Matěje. Výkon žalobou napadeného rozhodnutí a pozbytí řidičského
oprávnění by znamenal závažný zásah do života rodiny stěžovatelky a ve svém důsledku by také
znamenal faktickou nemožnost stěžovatelky vydělávat na živobytí své a svých tří nezletilých dětí,
což by pro ni znamenalo velkou újmu. Jiným osobám přiznáním odkladného účinku újma
vzniknout nemůže a přiznaný odkladný účinek rovněž nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Stěžovatelka se ze svého jednání poučila a žádných dalších dopravních přestupků
se nedopouští. Dále poukázala na to, že v případě přestupků, na základě kterých dosáhla 12-ti
bodů, se jednalo o méně závažné přestupky (nepoužívání bezpečnostních pásů, které neohrožuje
bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu). Zájem na ochraně bezpečnosti provozu
na pozemních komunikacích tak nebude přiznáním odkladného účinku ohrožen.
[6] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
[7] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[9] Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
Nejvyšší správní soud vzal především v potaz to, že stěžovatelka v souvislosti s dosažením počtu
dvanácti bodů pozbyla řidičské oprávnění. Tato skutečnost jí podle jejího tvrzení znemožní
výkon podnikatelské činnosti účetního a finančního poradenství, pro jejíž výkon je nezbytná
mobilita v takovém rozsahu, že ji nelze nahradit veřejnou hromadnou dopravou. Důsledkem tedy
bude nemožnost dosavadního způsobu její obživy, čímž bude značně negativně ovlivněna její
možnost výdělku. Vedle toho stěžovatelka poukázala na potřebu dopravovat handicapovaného
nezletilého syna M. K prokázání tohoto tvrzení předložila již v řízení před krajským soudem
rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky v Jihlavě, kontaktního pracoviště
Žďár nad Sázavou, ze dne 5. 10. 2015. Tímto rozhodnutím správní orgán přiznal jejímu
nezletilému synovi M. P., nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením (ZTP/P), a to ode
dne 1. 8. 2015 do 31. 1. 2018. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je pak uvedeno, že
z posudkového zhodnocení vyplývá, že její nezletilý syn trpí funkční ztrátou dolních končetin se
ztrátou opěrných funkcí. Jde o podstatné omezení pohyblivosti nebo orientace na úrovni zvlášť
těžkého funkčního postižení pohyblivosti nebo orientace. Uvedená situace podle Nejvyššího
správního soudu představuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám. V této souvislosti lze odkázat i na judikaturu zdejšího soudu,
podle které existenční závislost na řízení motorového vozidla je zpravidla důvodem pro přiznání
odkladného účinku (viz např. usnesení ze dne 15. 1. 2013, č. j. 1 As 183/2012 – 33, usnesení
ze dne 24. 2. 2012, č. j. 9 As 6/2012 - 43, usnesení ze dne 21. 2 2013, č. j. 4 As 8/2013 – 19
a usnesení ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013 – 80).
[10] Nejvyšší správní soud se dále zabýval otázkou, zda je splněna i druhá podmínka, tj. zda
by přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem. V daném případě připadá
v úvahu veřejný zájem na zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
který je zajišťován mj. i tím, že jednotlivé přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu
na pozemních komunikacích jsou ohodnoceny body, které se příslušnému řidiči sčítají
až do dosažení počtu dvanácti bodů, což má za následek pozbytí řidičského oprávnění
(srov. §123a až 123c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a možností jeho opětovného
nabytí až po uplynutí jednoho roku. V daném případě přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá
účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozhodnutí
přezkoumávána. Lze tedy konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s veřejným zájmem. Stejný závěr lze dovodit i z vyjádření žalovaného, který k návrhu
na přiznání odkladného účinku zaujal neutrální stanovisko
[11] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[12] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu