ECLI:CZ:NSS:2017:8.AS.23.2017:22
sp. zn. 8 As 23/2017-22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: D. B.,
zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4,
proti žalovanému: Městský úřad Strakonice, se sídlem Velké náměstí 2, Strakonice, o žalobě
na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 1. 2017, čj. 10 A 139/2015-66,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu se žalobce domáhal
u Krajského soudu v Českých Budějovicích jednak určení, že „zásah žalovaného, spočívající v nepředání
spisu sp. zn. MUST/052006/2014/OD/hla, se svým stanoviskem odvolacímu orgánu k rozhodnutí
o odvolání ve lhůtě podle §88 odst. 1 správního řádu byl nezákonný“ (I. petit žaloby), a dále požadoval,
aby žalovanému bylo zakázáno v tomto protiprávním jednání pokračovat (II. petit žaloby).
[2] Krajský soud rozsudkem ze dne 3. 2. 2016, čj. 10 A 139/2015-38 žalobu zamítl jako
nedůvodnou.
[3] Žalobce napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, na základě níž Nejvyšší
správní soud rozsudkem ze dne 21. 12. 2016, čj. 8 As 80/2016-36, napadený rozsudek zrušil
a současně odmítl v části I. petitu žaloby (viz odst. [1]). V části, v níž se žalobce domáhal,
aby žalovanému bylo zakázáno pokračovat v protiprávním jednání (spočívajícím v nepředání
spisu zn. MUST/052006/2014/OD/hla, se svým stanoviskem odvolacímu orgánu) vrátil kasační
soud věc krajskému soudu k dalšímu řízení; v této části totiž krajský soud o žalobě nerozhodl
a přitom v průběhu řízení o kasační stížnosti vzal žalobce v této části žalobu zpět.
[4] Krajský soud na to usnesením ze dne 18. 1. 2017, čj. 10 A 139/2015-66, řízení v dosud
nerozhodnuté části, jež byla předmětem II. petitu původní žaloby (viz odst. [1]),
podle §47 písm. a) s. ř. s. zastavil.
[5] Proti tomuto usnesení krajského soudu se žalobce (dále jen „stěžovatel“) bránil blanketní
kasační stížností. Navrhl napadené usnesení krajského soudu zrušit a věc tomuto soudu vrátit
k dalšímu řízení.
[6] Stěžovatelova kasační stížnost neobsahovala žádnou konkrétní kasační námitku,
z níž by vyplýval okruh přezkumu napadeného usnesení. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele
vyzval podle §106 odst. 1 s. ř. s. usnesením ze dne 21. 2. 2017, čj. 8 As 23/2017-14, k doplnění
kasační stížnosti o důvody, pro které usnesení krajského soudu napadá. K tomu stanovil
stěžovateli lhůtu jednoho měsíce od doručení uvedeného usnesení (§106 odst. 3 s. ř. s.).
Současně stěžovatele poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti odstraněny a v řízení
nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud kasační stížnost odmítne.
[7] Usnesení kasačního soudu ze dne 21. 2. 2017, čj. 8 As 23/2017-14, bylo dne 27. 2. 2017
doručeno zástupci stěžovatele, jehož si k zastupování v řízení o kasační stížnosti zvolil. Lhůta
k odstranění vad kasační stížnosti marně uplynula dne 27. 3. 2017 (pondělí). Stěžovatel v této
lhůtě vytčené vady kasační stížnosti neodstranil.
[8] Kasační stížnost, která neobsahuje uvedení žádného určitého důvodu, pro nějž stěžovatel
napadá usnesení krajského soudu, nelze projednat. Tento nedostatek stěžovatel přes výzvu
soudu v zákonné lhůtě neodstranil. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost
podle §37 odst. 5 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. odmítl.
[9] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 11. dubna 2017
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu