ECLI:CZ:NSS:2017:8.AZS.130.2017:35
sp. zn. 8 Azs 130/2017-35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: M. M.,
zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 4. 5. 2016, čj. OAM-477/ZA-ZA15-K01-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2017, čj. 56 Az 4/2016-43,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný rozhodl,
že žalobkyni neuděluje mezinárodní ochranu podle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobkyně
se bránila proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji shora
uvedeným rozsudkem zamítl, neboť ji neshledal důvodnou.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností z důvodů vyplývajících z §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Stěžovatelka navrhovala
zrušit rozsudek Krajského soudu v Brně a vrátit mu věc k dalšímu řízení. K vlastním důvodům
kasační stížnosti doplnila, že žalovaný ani krajský soud nepostupovali tak, aby byl zjištěn skutkový
stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti; podle stěžovatelky byly oba orgány povinny
ustanovit znalce z oboru zdravotnictví, jenž by zjistil závažnost jejího zdravotního stavu,
a samotné orgány měly také otázku jejího zdravotního stavu dostatečně vypořádat. Nesouhlasila
ani se závěry žalovaného a soudu, podle nichž může stěžovatelce při návratu na Ukrajinu
poskytnout finanční pomoc její rodina. Uvedla, že žalovaný nevypořádal její námitku týkající
se nefungování systému zdravotního pojištění na Ukrajině a nepřezkoumatelnost spatřovala také
v tom, že žalovaný nevymezil pojem „případ hodný zvláštního zřetele“.
[3] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost kasační stížnosti, neboť
dle jeho mínění jak jeho rozhodnutí, tak rozhodnutí Krajského soudu v Brně byly vydány
v souladu s právními předpisy; odkázal na správní spis a na napadené rozhodnutí a rozhodnutí
krajského soudu.
[4] Žalovaný navrhl odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně její zamítnutí
pro nedůvodnost.
[5] Po posouzení přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve věcech
mezinárodní ochrany v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. nejprve zabývá otázkou, zda podaná
kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak,
Nejvyšší správní soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud
v této souvislosti předně poznamenává, že usnesení, jímž Nejvyšší správní soud kasační stížnost
pro nepřijatelnost odmítá, nemusí být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však Nejvyšší
správní soud uvádí následující.
[6] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost je přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu je shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[7] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatelky nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních otázek,
které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch, které jsou
judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení k judikatornímu
odklonu. Nejvyšší správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského soudu, ať už v podobě
nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého pochybení při výkladu
hmotného nebo procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §104a s. ř. s.
odmítl pro nepřijatelnost.
[8] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o ustanovení §60 odst. 3 větu
první s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 21. srpna 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu