ECLI:CZ:NSS:2017:8.AZS.220.2016:37
sp. zn. 8 Azs 220/2016-37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: N. R., zast.
Mgr. Zděnkou Havlíkovou, advokátkou se sídlem Guldenerova 28, Plzeň, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
18. 4. 2016, čj. OAM-200/ZA-ZA11-ZA05-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 8. 2016, čj. 60 Az 12/2016-43,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 18. 4. 2016, čj. OAM-200/ZA-ZA11-ZA05-2016, žalovaný
žalobkyni neudělil mezinárodní ochranu dle §12, §13, §14, §14a a §14b zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu. Tvrzení žalobkyně, dle nichž jí v zemi původu hrozí nebezpečí ze strany
bývalého manžela, přičemž její současný manžel má v České republice povolen trvalý pobyt
a na Ukrajině jim oběma hrozí povolání do války, shledal žalovaný pro udělení mezinárodní
ochrany nedostatečnými. Krajský soud v Plzni názoru žalovaného přisvědčil a žalobu proti jeho
rozhodnutí rozsudkem napadeným kasační stížností zamítl.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v kasační stížnosti proti tomuto rozsudku namítla,
že žalovaný i krajský soud nesprávně posoudili otázku aplikovatelnosti §13 odst. 1 zákona
o azylu upravujícího institut azylu za účelem sloučení rodiny. Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší
správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[3] Ve věcech mezinárodní ochrany se Nejvyšší správní soud po posouzení přípustnosti
kasační stížnosti v souladu s ustanovením §104a s. ř. s. prvotně zabývá otázkou, zda podaná
kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak,
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou usnesením, jež nemusí
být dle §104a odst. 3 s. ř. s. odůvodněno. Přesto však k vysvětlení postupu ve stěžovatelčině věci
uvádí Nejvyšší správní soud nad rámec povinného následující.
[4] Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud
podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS,
v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou
kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových
případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly
plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek,
které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu
učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno
zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[5] Nejvyšší správní soud neshledal, že by v nyní projednávané věci byl dán některý z důvodů
pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání, neboť kasační stížnost svým významem
podstatně vlastní zájmy stěžovatelky nepřesahuje. Posuzovaná věc se netýká právních
otázek, které dosud nebyly řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu, ani těch,
které jsou judikaturou řešeny rozdílně, přičemž nebyl shledán důvod pro přistoupení
k judikatornímu odklonu. Nejvyšší správní soud neshledal ani zásadní pochybení krajského
soudu, ať už v podobě nerespektování ustálené a jasné soudní judikatury, či ve formě hrubého
pochybení při výkladu hmotného nebo procesního práva. Nejvyšší správní soud proto kasační
stížnost podle §104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o §60 odst. 3,
větu první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. ledna 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu