ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.167.2017:19
sp. zn. 9 As 167/2017 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
Pavla Rosecká, se sídlem Lípa 278, zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy,
se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti nečinnosti správního orgánu v řízení vedeném
pod sp. zn. S-MHMP 1706555/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2017, č. j. 3 A 116/2016 – 50,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městs ký soud“), kterým byla jako
nedůvodná dle §81 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba na ochranu proti nečinnosti
žalovaného ve věci vydání rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1706555/2014.
[2] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] Kasační stížnost stěžovatelky nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s. Usnesením
ze dne 8. 6. 2017, č. j. 9 As 167/2017 – 9, vyzval soud stěžovatelku, aby ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení tohoto usnesení doplnila kasační stížnost doručenou zdejšímu soudu dne 6. 6. 2017
o důvody, pro které napadá v záhlaví označený rozsudek městského soudu. Současně jí poučil
o tom, že nebude-li kasační stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez věcného projednán í. Uvedené usnesení bylo doručeno
zástupci stěžovatelky dne 8. 6. 2017.
[4] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Dle §40 odst. 3 s. ř. s. připadne -li poslední
den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula v pondělí 10. 7. 2017, jelikož
8. 7. 2017 byla sobota. Stěžovatelka však kasační stížnost ve výše uvedené lhůtě nedoplnila. Stejně
tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádala o její prodloužení.
[5] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byla stěžovatelka vyzvána k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může
stěžovatelka rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další
měsíc.
[6] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle
§106 odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci
řízení; soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty
dle §106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne
10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění
kasační stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky
dosud nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení
zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[7] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatelka nevyhověla
výzvě soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší s právní soud kasační stížnost v souladu s §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[9] Současně rozhodl soud dle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení uhrazeného soudního poplatku
ve výši 5 000 Kč stěžovatelce k rukám jejího zástupce, a to do jednoho měsíce od právní moci
tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. července 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu