ECLI:CZ:NSS:2017:9.AS.270.2017:29
sp. zn. 9 As 270/2017 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: M. B., zast.
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 11. 2. 2015, č. j. KUJI 10202/2015, sp. zn. OOSČ 90/2015 OOSC/23/PK, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2017, č. j. 33 A
17/2015 – 53,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností ze dne 4. 9. 2017 žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti
rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy ze dne 26. 11. 2014,
č. j. MMJ/OD/13590/2014-14 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
[2] Prvostupňovým rozhodnutím byl stěžovatel shledán vinným ze spáchání přestupku dle
§125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném pro
projednávanou věc, jehož se měl dopustit tím, že dne 24. 5. 2014 v 10.15 hodin jako řidič
motorového vozidla překročil nejvyšší povolenou rychlost nejméně o 9 km/h. Za spáchání
přestupku mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč a byla mu stanovena povinnost uhradit
náklady správního řízení.
[3] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[4] Kasační stížnost stěžovatele nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s. Usnesením
ze dne 11. 9.2017, č. j. 9 As 270/2017 – 24, vyzval soud stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví
označené rozhodnutí krajského soudu. Současně ho poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost
v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne bez
věcného projednání. Uvedené usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 11. 9. 2017.
[5] Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti uplynula dne 11. 10. 2017, aniž by stěžovatel
kasační stížnost doplnil. Stejně tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádal o její
prodloužení.
[6] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[7] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106
odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje koncentraci řízení;
soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty dle §106
odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006,
sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační
stížnosti postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud
nenapadené a rozšířit její důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené,
pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[8] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §37 odst. 5
ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[9] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. října 2017
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu