ECLI:CZ:NSS:2017:9.AZS.145.2017:38
sp. zn. 9 Azs 145/2017 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: N. M.,
zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3,
Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 2. 2016, č. j. MV-20839-4/SO- 2013, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 4. 2017,
č. j. 57 A 33/2016 – 53,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rac í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokátem se sídlem
Opletalova 1417/25, Praha 1.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal kasační stížnost ze dne 18. 5. 2017 proti v záhlaví
označenému rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta
jeho žaloba proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalované. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správního orgánu I. stupně“)
ze dne 23. 1. 2013, č. j. OAM-22558-21/DP-2012, jímž správní orgán I. stupně neprodloužil
stěžovateli dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Obdobně platí i §37 s. ř. s.
Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] Kasační stížnost ze dne 18 5. 2017 nesplňovala náležitosti ve smyslu §106 s. ř. s.
Usnesením ze dne 23. 5. 2017, č. j. 9 Azs 145/2017 – 4, proto soud vyzval stěžovatele,
aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost o důvody,
pro které napadá rozsudek krajského soudu. Současně ho poučil o tom, že nebude-li kasační
stížnost v uvedené lhůtě doplněna, soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. odmítne
bez věcného projednání. Uvedené usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele dne 24. 5. 2017.
[4] Podle pravidel pro počítání lhůt uvedených v §40 odst. 2 a 3 s. ř. s. lhůta k doplnění
náležitostí kasační stížnosti uplynula dne 26. 6. 2017, aniž by stěžovatel kasační stížnost doplnil.
Stejně tak v průběhu stanovené jednoměsíční lhůty nepožádal o její prodloužení.
[5] Jelikož kasační stížnost neměla při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu s §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění svého podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
[6] Pro případ, kdy stěžovatel je vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle §106
odst. 3 s. ř. s., soudní řád správní zakotvuje koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet
ke stížnostním námitkám uplatněným po uplynutí lhůty podle 106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným
závěrům dospěl také Ústavní soud, který v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, mimo
jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle §106
odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody
jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[7] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
soudu ve stanovené lhůtě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu s §37 odst. 5 ve
spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož kasační stížnost byla odmítnuta.
[9] Současně rozhodl soud dle §10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení uhrazeného soudního poplatku za
kasační stížnost ve výši 5 000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce do jednoho měsíce od právní
moci tohoto usnesení.
[10] Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud stěžovateli nevrací, neboť o odkladném účinku již bylo
rozhodnuto usnesením ze dne 14. 6. 2017, č. j. 9 Azs 145/2017 – 29.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2017
JUDr. Radan Malík
předseda senátu