ECLI:CZ:NSS:2017:NA.147.2017:30
sp. zn. Na 147/2017 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Pavlíny Vrkočové v právní věci pana Ing. J. V., zast. opatrovnicí
JUDr. Soňou Nathovou, advokátkou, se sídlem Spojovací 852, Trutnov, o podání J. V. ze dne 23.
3. 2017 došlého soudu dne 27. 3. 2017,
takto:
I. Podání J. V. ze dne 23. 3. 2017 se odmítá .
II. Ustanovené opatrovnici podatele, JUDr. Soni Nathové, advokátce, se sídlem
Spojovací 852, Trutnov, se nepřiznává odměna za opatrovnictví podatele
ani náhrada hotových výdajů.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podání ze dne 23. 3. 2017 označil J. V. (dále jen „podatel“) jako „žalobu dle hl. II., dílu 3,
zák. č. 150/2002 Sb.“ Uvedl, že byl společně se svojí rodinou zkrácen na svých právech zásahem,
pokynem i donucením, a to 1) „ČD - SŽDC v Praze, jako nástupcem v právech ČSD,
Severozápadní dráhy, sl. 13, TD Trutnov“, 2) „Min. vnitra, GŘ HZS ČR v Praze, povinného
v právu nečinného Okresního úřadu v Trutnově“ a 3) „obcí Trutnov“. Podatel konstatoval,
že byl stižen 1) „používáním lidství jeho a jeho rodiny k právní potřebě státu a jeho mocí“
a 2) „popřením ústavních práv a k nim vystavěných soustav právních norem ve svobodách
a právech“ a že žádá „ochranu před nemocnou vůlí, postrádající lidskou důstojnost, čest
i prof. autoritu proto, že brání svůj i cizí nemrav.“ K rozhodujícím skutečnostem věci podatel
uvedl, že „[…] se stal vězněm svědomí mocí soudní a výkonné státu – ČR, a zajatcem své rodiny. Útokem
na lidskou důstojnost A/ [pozn. tj. podatele], a na jeho ústavní práva a v nich právo státu o cnosti,
v němž jde o vnitřní smýšlení (moralitu) o povinnostech, které mají lidé k sobě i vůči druhým (právní závaznost
povinností, např.: slib manžela/ky, ústavní slib soudce, služební slib příslušníka BS, a pod.), bylo toto pojetí
práva státu negováno, a cnost státu zasažena, obnažena a ponížena do úmyslného, neetického samoúčelného
používání lidství A/ a jeho rodiny k potřebě moci státu: soudní a výkonné, a k potřebě správních orgánů C/1,
C/2, a C/3 [pozn. tj. výše uvedené subjekty].“ Podatel uvedl, že je ohledně tvrzených skutečností
v důkazní nouzi, neboť mu z jeho domácnosti byly zcizeny listinné důkazy a knihy o kryptografii
a kryptologii. Zbylé listinné důkazy jsou již veřejným orgánům známé z vlastní činnosti,
přičemž Nejvyšší správní soud je posledním neobeslaným soudem v České republice. Podatel
navrhl, aby Nejvyšší správní soud určil, že „1) Zásah sestávající z použití lidství A/ a jeho rodiny
k potřebě bezpečnostních složek, státu-ČR, správních orgánů C/1, C/2, a C/3, v součinnosti s mocemi státu,
ČNB, úz. samosprávou, právnickými osobami, fyzickými osobami, a rodinou žalobce A/ byl nezákonný.
2) Soudní a výkonné moci státu-ČR, bezpečnostním složkám, správním orgánům C/1-C/3,
práv. osobám, fyz. osobám, i rodině žalobce A/ se zakazuje v pokračování zásahu, a přikazuje se – pokud
je to možné - obnovit stav před zásahem. 3) Obci Trutnov – i s podřízenou SDH ČMS – se přikazuje zakázat
ve výroku 2) respektovat, zajistit, a urychleně dořešit důsledky zásahu. 4) ČNB a správním orgánům C/2
a C/3 se přikazuje ihned převést zadržované fin. prostředky na účet A/ u České spořitelny a. s. v Trutnově.
5) Žalobci A/ se přiznává osvobození od soudních poplatků a nákladů soudního řízení.“ Podatel rovněž
navrhl, aby Nejvyšší správní soud žalobci 1) „zajistil občanskou a lidskou svobodu a rovnost
v důstojnosti i v právech “, 2) „standardní bytové a životní podmínky“ a 3) „určil právnickou
osobu, odpovědnou za likvidaci všech škod a důsledků popsaných zásahů s odpovědností určit
i výši finančních prostředků určených k odstranění následků zásahů.“
Usnesením ze dne 5. 4. 2017, č. j. Na 147/2017 - 16, Nejvyšší správní soud (výrok I)
podateli ustanovil v řízení o shora uvedeném podání opatrovníka, Mgr. Antonína Stanislava,
advokáta, podle §23 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
ve spojení s §460 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějšího předpisu, (výrok
II) vyzval jej, aby prostřednictvím svého opatrovníka upřesnil, zda jeho shora uvedené podání
má být považováno za některou ze žalob podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), (zejména žalobu proti rozhodnutí
správního orgánu, žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, žalobu na ochranu
před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu), za kasační stížnost
proti rozhodnutí krajského soudu ve věci správního soudnictví, za žalobu podle občanského
soudního řádu, za návrh podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění
pozdějších předpisů, nebo za jiné podání než některé ze shora uvedených. Nejvyšší správní soud
podatele rovněž vyzval (výrok III), aby v případě, že jeho podání je žalobou či kasační stížností,
jej ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení prostřednictvím svého opatrovníka
doplnil o zákonem předepsané náležitosti a není-li jeho podání žalobou nebo kasační stížností,
nechť jednoznačně sdělí, čeho se domáhá. Soud podatele poučil, že řízení o jeho podání
podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítne, nebude-li upřesněno a doplněno.
Usnesením ze dne ze dne 11. 4. 2017, č. j. Na 147/2017 - 23, Nejvyšší správní soud
(výrok I) v řízení o shora uvedeném podání zprostil Mgr. Antonína Stanislava opatrovnictví
podatele a (výrok II) nepřiznal mu odměnu za opatrovnictví ani náhradu hotových výdajů. Soud
podateli (výrok III) ustanovil novou opatrovnici pro řízení o jeho podání, JUDr. Soňu Nathovou,
advokátku, a (výrok IV a V) zopakoval výzvu k upřesnění a doplnění podání, kterou již předtím
učinil v usnesení ze dne 5. 4. 2017, č. j. Na 147/2017 - 16. Soud podatele znovu poučil, že řízení
o jeho podání podle §37 odst. 5 s. ř. s. odmítne, nebude-li upřesněno a doplněno.
Dopisem ze dne 13. 4. 2017 podatel Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že usnesení
ze dne 5. 4. 2017, č. j. Na 147/2017 - 16, považuje za zmatečné, vadné a „nemocné zneužití
profesního oprávnění a slibu úředníka státu-ČR“. Uvedl, že „[j]ednat ustanovováním, výzvami
a upozorňováními na řízení pod dikcí §37, odst. 5, věta druhá, zák. č. 150/2002 Sb., v usnesení,
které pro zmatečnost, vady a chyby je nepřezkoumatelné, a které navíc patří k řízení postiženého již v počátku
právními vadami, je důkazem o šíření psychopatie neznámými úředníky státu-ČR.“ Podatel uvedl,
že upozorňuje „[…] soud i úředníka státu-ČR na jeho problém a nemoc: psychopatie z psychiatrického
onemocnění ‚černých vdov‘, spolu s nedostatkem obyčejné lidské slušnosti“. Potvrdil, že jeho podání
ze dne 23. 3. 2017 je žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením
správního orgánu a odmítl ustanovení opatrovníka. V dopisu ze dne 21. 4. 2017 podatel
zopakoval, že k ustanovení opatrovnice neshledává důvody, potvrdil, že se jej opatrovnice
pokusila kontaktovat a doplnil své podání tak, že navrhl „[o]dstranění nerovnosti žalobce
A/ [tj. podatel] v právech a svobodách, a soustředění důkazů procesních stran u NSS v Brně.“ Podatel
rovněž navrhl „[č]inností soudu porovnat činnost BS v ochraně práva státu a dotčených spr. orgánů ve cnosti
před XI/1989 a po XI/1989 v důkazech a tvrzeních stran.“
Nejvyšší správní soud doručil usnesení ze dne 11. 4. 2017, č. j. Na 147/2017 - 23, podateli
dne 19. 4. 2017 a ustanovené opatrovnici dne 13. 4. 2017. Na základě výzvy podatel sice potvrdil,
že podává žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního
orgánu, ve stanovené lhůtě, ani do dnešního dne však srozumitelně nedoplnil, jakým konkrétním
nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu měl být přímo zkrácen
na svých právech, a to navzdory skutečnosti, že jej k tomu soud vyzval a ustanovil
mu opatrovnici z řad advokátů. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než podání
ze dne 23. 3. 2017 odmítnout.
Nejvyšší správní soud v řízení o podání ze dne 23. 3. 2017 ustanovené opatrovnici
nepřiznal odměnu za opatrovnictví ani náhradu hotových výdajů, neboť opatrovnice žádnou
odměnu ani náhradu nepožadovala, přičemž z vyjádření podatele je zřejmé, že se opatrovnice
pokusila věc převzít, ze spisu však nelze zjistit, že by se jí to podařilo.
O nákladech řízení o podání ze dne 23. 3. 2017 rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 3 věty první s. ř. s., neboť v případě odmítnutí podání nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2017
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu