ECLI:CZ:NSS:2017:NA.221.2017:9
sp. zn. Na 221/2017 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci navrhovatele: P. Š., v řízení
o návrhu na zahájení přezkumného řízení,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 12. 6. 2017 doručen navrhovatelův přípis ve věci
„Stížnost na orgány moci výkonné. Žádám o přezkumné řízení proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě soudu odvolacímu“. V tomto přípise navrhovatel žádá o zahájení přezkumného řízení
ve vztahu k usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2017, č. j. 15 Co 41/2017 - 158,
a č. j. 15 Co 44/2017 - 165, jimiž krajský soud rozhodoval ve věci žaloby Pražské
plynárenské, a. s. o zaplacení částky 32 260 Kč s příslušenstvím proti navrhovateli v pozici
žalovaného.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval svou pravomoc o věci rozhodovat. Podle §4
s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti
veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož
i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování
o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, o ochraně proti
nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu,
o kompetenčních žalobách, a dále ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského
referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí nebo o zrušení opatření obecné povahy
nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Řízení ve věcech soukromoprávních naproti tomu spadá
do pravomoci soudů v občanském soudním řízení (srov. §7 a §9 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu). Nejvyšší správní soud je přitom vrcholným soudním orgánem
ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví (§12 s. ř. s.).
[3] Ve svém návrhu se navrhovatel dožaduje přezkumu rozhodnutí krajského soudu
vydaných v občanskoprávním řízení. Nejvyšší správní soud ani specializované senáty krajských
soudů však nejsou věcně ani funkčně příslušné k posouzení zákonnosti rozhodnutí vydaných
v občanském soudním řízení. Nejvyšší správní soud proto není věcně ani funkčně příslušný
k vyřízení navrhovatelova podání.
[4] Vzhledem k tomu, že navrhovatel svým podáním brojí proti rozhodnutí soudu, je toto
podání opravným prostředkem, nikoliv podáním, kterým se zahajuje řízení samé. Nejvyšší správní
soud proto uzavřel, že není na místě postupovat podle §46 odst. 2 s. ř. s., neboť jak uvedl
například v usnesení ze dne 22. 8. 2006, č. j. Na 42/2006 - 21, „‚Žalobou‘ ve smyslu §46 odst. 2 věty
druhé s. ř. s. nutno rozumět toliko podání, kterým se zahajuje řízení před soudem první instance v některé z forem
řízení podle občanského soudního řádu, nikoli však též opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá
některému z opravných prostředků upravených v občanském soudním řádu.“ (srov. obdobně usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č. j. Na 206/2011 - 5).
[5] Příslušnost soudu je jednou z podmínek řízení, která musí být dána, aby soud mohl
o konkrétní věci rozhodovat. Není-li dána a nelze-li věc postoupit věcně a místně příslušnému
soudu či podání odmítnout podle §46 odst. 2 s. ř. s., musí to být důvodem k odmítnutí podání
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že ve věci musí
být dána věcná a funkční příslušnost soudu, který má věc rozhodnout, je v daném případě
neodstranitelný, neboť není žádného soudu, který by o podání podatele mohl rozhodnout.
Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů návrh podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu