ECLI:CZ:NSS:2017:NA.278.2017:21
sp. zn. Na 278/2017 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jakubem Camrdou v právní věci žalobce:
J. J., zastoupený JUDr. Ing. J. J., LL.M., Ph.D., proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se
sídlem Budějovická 7, Praha 4, o návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro
řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 7. 2017, č.
j. 15 Af 81/2017 - 8,
takto:
Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 6. 2017, č. j. 34730-2/2017-900000-304.8, zamítl
odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Ústecký kraj (dále jen „celní úřad“)
ze dne 5. 5. 2017, č. j. 60425-4/2017-620000-11. Posledně uvedeným správním rozhodnutím byl
žalobce vyzván k zaplacení správního poplatku ve výši 400 Kč k žádosti o rozložení úhrady
nedoplatku ve výši 1000 Kč. Proti rozhodnutí žalovaného žalobce brojil žalobou, kterou Krajský
soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným usnesením odmítl
podle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
jako nepřípustnou s odkazem na §68 písm. e) s. ř. s. ve spojení s §70 písm. c) s. ř. s.
[2] Žalobce před podáním kasační stížnosti, kterou hodlá brojit proti v záhlaví označenému
usnesení krajského soudu, navrhl, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro řízení
o kasační stížnosti, neboť je nemajetný vysokoškolský student bez příjmů.
[3] Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[4] Žalobci nic nebrání v podání návrhu na ustanovení zástupce před podáním samotné
kasační stížnosti, neboť se jedná o zajištění toho, aby poskytnutá právní pomoc mohla působit
reálně od počátku řízení o kasační stížnosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
22. 8. 2007, č. j. 2 As 81/2006 - 165, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz).
[5] Podle §35 odst. 9 s. ř. s., navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát. Z citovaného
ustanovení vyplývá, že nesplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků vylučuje právo
na bezplatné zastoupení.
[6] Podmínky pro osvobození od soudních poplatků upravuje §36 odst. 3 s. ř. s., podle
kterého účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost
usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi
osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné
důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně
nemůže být úspěšný, pak takovou žádost zamítne.
[7] Zákonné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3
s. ř. s. musí být splněny současně. Při posuzování, zda jsou uvedené podmínky splněny,
se soud v prvé řadě zabývá otázkou případné zjevné neúspěšnosti návrhu; teprve poté přihlíží
k majetkovým poměrům žadatele. Opačný postup by byl z povahy věci v rozporu se smyslem
citovaného ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2016,
č. j. 5 As 178/2016 - 15).
[8] K pojmu „zjevná neúspěšnost návrhu“ se zdejší soud vyjádřil např. již v rozsudku ze dne
10. 9. 2008, č. j. 9 As 97/2007 - 32, z jehož závěrů plyne, že pojem zjevná úspěšnost, resp.
neúspěšnost návrhu ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s. je třeba interpretovat za použití gramatického
a logického výkladu a s přihlédnutím k aktuální judikatuře. Uvedenému pojmu lze proto podřadit
takové návrhy, jejichž neúspěšnost je bez jakýchkoliv pochybností a dokazování zcela
jednoznačná, nesporná a okamžitě zjistitelná. Institut zjevně neúspěšného návrhu brání tomu,
aby stát vynakládal finanční prostředky na řízení, která nemohou být již na první pohled úspěšná,
resp. tomu, aby stát nesl náklady na zastoupení žadatele ve věci, u níž je nepochybné, že žadatel
(navrhovatel) nemůže se svým návrhem uspět (§35 odst. 9 věty první za středníkem s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud následně rozšířil výklad tohoto pojmu také na zjevně neúspěšné
kasační stížnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2012,
č. j. 8 As 75/2012 - 25, a ze dne 9. 9. 2015, č. j. 7 Afs 192/2015 - 28).
[9] Jak již bylo uvedeno, žalobce napadá žalobou rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl
odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí celního úřadu, jímž byl žalobce vyzván k zaplacení
správního poplatku k žádosti o rozložení úhrady nedoplatku ve výši 1000 Kč.
[10] Rozhodnutí o odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku je ovšem
rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedení řízení (srov. rozsudky Nejvyššího správního
soudu ze dne 20. 1. 2005, č. j. 2 Azs 252/2004 - 93, publ. pod č. 540/2005 Sb. NSS, ze dne
28. 2. 2006, č. j. 1 As 4/2004 - 75, ze dne 10. 12. 2014, č. j. 2 As 84/2014 - 63, či ze dne
9. 8. 2017, č. j. 5 Afs 157/2017 - 44). Dle §70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání
vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
Podle §68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání
rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
[11] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že žalobce podal žalobu, která je zjevně dle §68
písm. e) ve spojení s §70 písm. c) s. ř. s. nepřípustná; z tohoto důvodu ji také krajský soud podle
§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. Případně žalobcem podaná kasační stížnost by tak byla
ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s. zcela zjevně neúspěšným návrhem a žalobce tedy již z uvedeného
důvodu nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu §36 odst. 3 s. ř. s.
Za této situace proto nebylo ani potřebné, aby Nejvyšší správní soud hodnotil osobní, majetkové
a výdělkové poměry žalobce.
[12] Zdejšímu soudu tedy nezbylo, než návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů
pro řízení o kasační stížnosti zamítnout, neboť nebyly splněny podmínky stanovené §35 odst. 9
s. ř. s.; žalobce nesplňuje již předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. září 2017
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu