ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.145.2017:12
sp. zn. Nad 145/2017 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce T. R., proti
žalovanému předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 10, se sídlem Praha 10, 28. pluku
1533/29b, o podání ze dne 1. 1. 2017, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením
věci usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2017, č. j. 48 A 4/2017 - 4,
takto:
Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci, vedené u Krajského soudu
v Praze pod sp. zn. 48 A 4/2017, je d ů v o d n ý .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze předložil podle §7 odst. 5 soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“) k rozhodnutí svůj nesouhlas s postoupením věci, vedené u Krajského soudu
v Praze, pod sp. zn. 48 A 4/2017. Na podporu svého nesouhlasu Městský soud poukázal
na právní názor, vyslovený v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016,
č. j. 7 As 274/2016 – 16.
Krajský soud v Praze v usnesení, kterým rozhodl o postoupení věci, k otázce validity
podaného návrhu na zahájení řízení odkázal na ustanovení §37 odst. 3 s. ř. s., účinného
od 19. 9. 2016, a uvedl, že z hlediska formy návrhu na zahájení řízení je postačující, že byl učiněn
v elektronické formě. Požadavek elektronického podpisu tak, dle názoru krajského soudu, není
požadavkem na formu podání, nýbrž požadavkem na obsahové náležitosti návrhu. Jedná se
tedy o vadu žaloby, kterou lze odstranit postupem podle 37 odst. 5 s. ř. s., což nebrání
postoupení věci místně příslušnému soudu.
Podle ustanovení §37 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném od 19. 9. 2016, platí: „Podání
obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu,
popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno
písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží“.
Dopady provedené novelizace, týkající se posuzování podání bez elektronického podpisu,
se zabýval Nejvyšší správní soud v odkazovaném usnesení ze dne 21. 12. 2016,
č. j. 7 As 274/2016 - 16, kde uvedl, že k této změně došlo v souvislosti se zrušením zákona
o elektronickém podpisu a nabytím účinnosti zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících
důvěru pro elektronické transakce, a souvisejícího zákona č. 298/2016 Sb. Podle závěrů
uvedených v tomto usnesení „uvedená novelizace §37 odst. 2 věty první s. ř. s. nic nezměnila na povinnosti
potvrdit podání kasační stížnosti zaslané soudu e-mailem bez elektronického podpisu podle §37 odst. 2 věty
druhé s. ř. s. (…) Nejvyšší správní soud má tedy za to, že podání učiněné způsobem, jenž vyžaduje potvrzení
podle §37 odst. 2 s. ř. s., je nutno ve stanovené třídenní lhůtě potvrdit u soudu, u něhož bylo učiněno;
jinak se k němu nepřihlíží.“
S ohledem na výše uvedený právní názor má Nejvyšší správní soud za to, že k podání
doručenému Krajskému soudu v Praze dne 1. 1. 2017, prostřednictvím e-mailu
bez elektronického podpisu, které nebylo v zákonem stanovené lhůtě potvrzeno písemným
podáním shodného obsahu a ani nebyl předložen jeho originál, neměl Krajský soud v Praze
přihlížet, a nebyl proto důvod postupovat takovou věc k vyřízení jinému soudu.
Nejvyšší správní soud tedy považuje nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením
věci za důvodný. Věc bude vrácena k dalšímu postupu Krajskému soudu v Praze.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. března 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu