ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.159.2017:10
sp. zn. Nad 159/2017-10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, se sídlem Zátkovo nábřeží
2, České Budějovice, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu,
o návrhu na přikázání věci jinému soudu,
takto:
I. Soudci specializovaných senátů Krajského soudu v Českých Budějovicích j s o u
v y l o u č e n i z projednání a rozhodnutí věci vedení tímto soudem
pod sp. zn. 51 A 28/2017.
II. Věc vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 51 A 28/2017
se přikazuje Krajskému soudu v Plzni.
Odůvodnění:
[1] Žalobce podal u věcně a místně příslušného Krajského soudu v Českých Budějovicích
žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, kterou se domáhá určení,
že „[j]ustiční stráží KS v Č. Budějovicích podmínění vstupu žalobce do podatelky KS v Č. Budějovicích
odložením všech kovových předmětů dne 16. ledna 2017 bylo ze své povahy nezákonné i neopodstatněné“,
jakož i určení, že „vyřízení výslovné žaloby ze dne 17. ledna 2017 vyrozuměním JUDr. Tripese
z KS v Č. Budějovicích (Spr 129/2017) bylo nezákonností ze strany orgánu státní správy soudu“.
[2] Krajský soud v Českých Budějovicích předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu
s návrhem na delegaci podle §9 odst. 1 s. ř. s., neboť stranou žalovanou je předseda
tohoto soudu.
[3] K návrhu na delegaci se vyjádřil pouze žalovaný, který navrhl, aby věc byla přikázána
Krajskému soudu v Plzni.
[4] Nejvyšší správní soud již ve své dřívější judikatuře dospěl k závěru, podle kterého,
je-li žalovaným předseda krajského soudu, jsou dány důvodné objektivní pochybnosti
o nepodjatosti všech soudců specializovaných senátů tohoto soudu (srov. např. usnesení NSS
ze dne 30. 6. 2015, čj. Nao 190/2015-12). K tomu lze poukázat i na obecnou právní zásadu
nemo iudex in causa sua (nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci). Bylo proto rozhodnuto
o vyloučení soudců uvedených ve výroku I. tohoto usnesení, a to aniž by bylo nezbytné činit
tak na návrh a po jejich vyjádření. Důvod pro vyloučení těchto soudců je totiž založen objektivně
existující skutečností, přičemž dosavadní obsah spisu nesvědčí pro úvahu, dle níž by podání
navrhovatele bylo možno bez dalšího hodnotit jako úkon bez jakéhokoliv procesního významu
či dopadu. Jedině v takovém případě by rozhodování o vyloučení soudců a přikázání věci jinému
soudu bylo nadbytečné, neboť věc by pak mohla být jakožto procesní „paúkon“ vyřešena
pouhým přípisem či založením do spisu.
[5] Podle §9 odst. 1 s. ř. s. přikáže Nejvyšší správní soud věc jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu
nelze sestavit senát. Zákonné podmínky pro tento postup byly v důsledku výroku I. naplněny.
Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku II. uvedeno. Krajskému soudu v Plzni byla věc přikázána
vzhledem k zásadě hospodárnosti jakožto věcně příslušnému soudu nejbližšího Krajskému soudu
v Českých Budějovicích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 16. května 2017
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu