ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.125.2017:18
sp. zn. Nao 125/2017 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: F. O., proti
žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, o žalobcově námitce
podjatosti vznesené proti soudcům JUDr. Lence Kaniové, JUDr. Radanu Malíkovi a JUDr. Lence
Matyášové v řízení o žalobcově návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle
§174a zákona č. 6/2002 Sb., vedeném pod sp. zn. Aprk 5/2017,
takto:
Soudci JUDr. Lenka Kaniová, JUDr. Radan Malík a JUDr. Lenka Matyášová nejsou
v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. Aprk 5/2017.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 2. 2017 žalobcův návrh, aby Městskému soudu
v Praze určil lhůtu k provedení procesního úkonu v řízení vedeném pod sp. zn. 6 A 208/2013
podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů.
[2] V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 5/2017 následně
žalobce podáním doručeným dne 28. 2. 2017 uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům
rozhodujícího senátu, kterou formuloval následovně:
„Věc: Aprk 5/2017-4 Informace ze 22. 2. 2017 doručené 24. 2. 2017
Senát Aprk 5 je podjatý, protože v téže věci (§174a) vadně rozhodl jak v obnově a stížnosti pokrytci Baxovi
ze 9. 2. 2017. A především je podjatá Kaniová, která tuto okleštěnou informaci podepsala.“
[3] Soudci rozhodujícího senátu Nejvyššího správního soudu se k námitce podjatosti vyjádřili
tak, že nemají žádný vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, pro který by byl důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti.
[4] Námitka podjatosti není důvodná.
[5] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z §8 odst. 1
s. ř. s., podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich
poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou
též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním
řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8
odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup,
jímž je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup
zcela výjimečný.
[6] Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s ., je třeba uvést, že poměr k věci
může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména
v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen
by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním
při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským či naopak vzájemně
nepřátelským, může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem stěžovatel
žádný podobný vztah nenamítá.
[7] Z obsahu žalobcova podání vyplývá, že důvod podjatosti spatřuje v přípisu Nejvyššího
správního soudu ze dne 22. 2. 2017, jenž obsahoval informace o probíhajícím řízení, totožnosti
soudců rozhodujících o návrhu a možnosti namítat jejich podjatost („Senát Aprk […] vadně rozhodl
jak v obnově a stížnosti pokrytci Baxovi ze 9. 2. 2017.“). Postup v řízení nicméně sám o sobě nemůže
být důvodem k vyloučení soudce (§8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Námitka podjatosti rozhodujícího
senátu, založená na zaslání přípisu informujícím o zahájení řízení, proto nemůže být shledána
důvodnou. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud uvádí, že tento přípis plní především
funkci informační a není rozhodnutím o návrhu.
[8] Lze tedy uzavřít, že námitka stěžovatele neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo
možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s., a ani z vyjádření shora
jmenovaných soudců neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o jejich nepodjatosti;
tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.
[9] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku
podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka
a JUDr. Lenky Matyášové a neshledal důvodnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 28. března 2017
Mgr. David Hipšr
předseda senátu