ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.158.2017:61
sp. zn. Nao 158/2017-61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: J. H.
proti žalovanému: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, se sídlem Horova 824/17, Hradec
Králové, v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Af 51/2016, o
námitce podjatosti vznesené žalobcem proti všem soudcům Krajského soudu v Hradci Králové v
aktuálním obsazení,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana
Kábrtová, Mgr. Tomáš Blažek, JUDr. Jan Rutsch, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel
Kumprecht a JUDr. Ivona Šubrtová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování
věci vedené pod sp. zn. 31 Af 51/2016.
Odůvodnění:
[1] Žalobce v řízení o žalobě vedené u Krajského soudu v Hradci Králové
pod sp. zn. 31 Af 51/2016 namítl podjatost všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení.
Navrhl jejich vyloučení z projednávání a rozhodování nejen této věci, a předložení věci jinému
soudu z důvodu delegace nutné, protože jinak opět reálně hrozí, že budou pokračovat
v „dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů“.
[2] K námitce se vyjádřili všichni soudci správního úseku příslušného krajského soudu
a žádný z nich přitom neshledal důvody zavdávající pochybnosti o podjatosti.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
[4] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních
předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1
Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující
vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině
objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu
pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně
vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní
hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat
o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu
ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[5] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup,
kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené
věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
čj. Nao 19/2003 - 16).
[7] Reálné pochybnosti o podjatosti namítaných soudců tak s ohledem na výše uvedené může
vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci,
jejím účastníkům či zástupcům. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout
v důsledku toho nestranně a nezávisle není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení
žalobce. Žádná z žalobcem uvedených skutečností, resp. obecný nesouhlas žalobce s obsazením
soudu, nepředstavuje legitimní důvod pro vyloučení soudce z rozhodování věci.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky
pro to, aby soudci JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Tomáš Blažek,
JUDr. Jan Rutsch, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht a JUDr. Ivona Šubrtová byli
vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci.
[9] Nejvyšší správní soud na okraj poznamenává, že se zabýval i včasností uplatněné námitky
podjatosti. Krajský soud žalobce výzvou z 31. 10. 2016 vyrozuměl o složení senátu, který bude
v dané věci rozhodovat, a poučil jej o možnosti podání námitky podjatosti ve lhůtě jednoho
týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozví. Výzva byla žalobci doručena fikcí dne 14. 11. 2016
(pondělí). Přípisem datovaným 21. 11. 2016 žalobce namítl podjatost všech soudců krajského
soudu. Na přípis soud doplnil razítko s uvedením „došlo poštou, 20 hod., 28. 11. 2016, 1 krát“.
Ve spise však není založena obálka, z níž by bylo zřejmé, kdy žalobce námitku podjatosti podal
na poště. Přestože Nejvyšší správní soud nemohl ověřit včasnost uplatněné námitky podjatosti,
námitkou se věcně zabýval z důvodů zachování a šetření práv účastníka řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 26. dubna 2017
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu