ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.177.2017:76
sp. zn. Nao 177/2017 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců Mgr Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: L. V.,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno,
o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2017, č. j. JMK 20510/2017, o námitce
podjatosti vznesené žalobkyní vůči soudcům druhého senátu Nejvyššího správního soudu,
takto:
Předsedkyně senátu JUDr. Miluše Došková a soudci JUDr. Karel Šimka a Mgr. Eva Šonková
nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního
soudu pod sp. zn. Nao 142/2017.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 6. 3. 2017 napadla žalobkyně v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného,
jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Kuřimi ze dne
25. 2. 2015 o odmítnutí žádosti nahlédnout do podkladů pro zpracování spisové dokumentace
vedené o V. a M. V. Po poučení o složení senátu Krajského soudu v Brně, jemuž byla věc
přidělena k projednání a rozhodnutí, pak žalobkyně uplatnila námitku podjatosti vůči jeho
členům – předsedovi senátu JUDr. Davidu Rausovi a soudcům Mgr. Petru Šebkovi a Mgr.
Kateřině Kopečkové.
Věc byla zapsána u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 142/2017
a k rozhodnutí o námitce přidělena druhému senátu. I vůči jeho členům uplatnila žalobkyně
námitku podjatosti, tuto pro případ vyloučení uvedených soudců rozšířila i na členy zastupujícího
prvního senátu. Podle jejího názoru jsou všichni jmenovaní soudci vyloučení pro poměr
k žalovanému, neboť ten podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, může mít
přístup k osobním a citlivým údajům soudců (ohledně jejich dětí a nejen jich) a tyto údaje o nich
shromažďovat. Žalobkyni sice není konkrétně známo, že by žalovaný něco takového skutečně
dělal, nicméně důvod pochybovat o nepodjatosti soudců již jen tato možnost zakládá a objektivní
skutečnosti nechť si zjistí soud.
K této námitce soudci druhého senátu shodně uvedli, že nemají žádný poměr k věci
ani k účastníkům a nepodíleli se ani na projednávání a rozhodování věci u správního orgánu
či v předchozím soudním řízení.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník namítnout podjatost soudce, soudní
osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována.
Po posouzení věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že námitka podjatosti není
důvodná. Žalobkyně ve svém podání jen v obecné rovině poukázala na zákonné kompetence
orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jenž může v případě nutnosti přijmout opatření k ochraně
dětí a tuto kompetenci může teoreticky uplatnit i vůči soudcům jako rodičům. Žádné konkrétní
skutečnosti, že by se tak v daném případě dělo nebo alespoň indicie, že by se tak stát mohlo,
neuvedla, sama přiznala, že jí žádné takové skutečnosti nejsou známy. Stejně tak není jasné,
jaký vztah soudce k žalovanému by měla taková skutečnost v projednávané věci zakládat. Na
tomto místě Nejvyšší správní soud připomíná, že vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
věci je možné jen zcela výjimečně a ze závažných důvodů, neboť tímto opatřením dochází
k zásahu do ústavního práva na zákonného soudce zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod. Musí se tedy jednat o skutečnosti svědčící o tak zjevném zájmu soudce
na konkrétním výsledku řízení nebo o jeho tak těsném vztahu k účastníkům řízení či jejich
zástupcům, že to vzbuzuje důvodné pochybnosti o jeho schopnosti rozhodnout ve věci nezávisle
a objektivně. Pouhé hypotézy nepodložené žádnými konkrétními skutečnostmi k důvodným
pochybnostem o nepodjatosti soudce vést nemohou. Není přitom úkolem soudu, aby po
takovýchto skutečnostech sám pátral, případně je z pouhého podnětu účastníka řízení z moci
úřední vyhledával.
Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že předsedkyně druhého senátu Nejvyššího
správního soudu JUDr. Miluše Došková a soudci tohoto senátu JUDr. Karel Šimka
a Mgr. Eva Šonková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. Nao 142/2017. Vzhledem k tomu, že soudci senátu, jemuž byla věc
přidělena, nebyli z projednávání a rozhodnutí vyloučeni, nerozhodoval již soud o námitce
podjatosti směřující proti soudcům zastupujícího prvního senátu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 26. dubna 2017