ECLI:CZ:NSS:2017:NAO.339.2017:34
sp. zn. Nao 339/2017 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci navrhovatele: V. Š., proti odpůrci:
Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, ve věci „návrhu na neplatnost
voleb a hlasování ve volbách do PSP ČR VIII. V. o.“, o navrhovatelově námitce podjatosti
soudců Nejvyššího správního soudu Tomáše Langáška, Josefa Baxy, Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové, ve věci vedené u
Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 63/2017,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek, Josef Baxa, Radan Malík, Petr Mikeš,
Pavel Molek, Miloslav Výborný a Daniela Zemanová n e j s ou vyloučeni z projednávání
a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 63/2017.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 3. 11. 2017 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti
voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, konaných ve dnech 20. a 21. října 2017. V rámci
řízení o tomto návrhu vznesl dne 13. 11. 2017 námitku podjatosti všech členů volebního senátu.
Důvodem podjatosti má podle navrhovatele být nevhodný postup volebního senátu v jeho
volební věci. Volební senát totiž podle mínění navrhovatele neuznává navrhovatelovu „právní
osobnost“ a rovněž mu nechce umožnit osobní přítomnost na jednání ve věci, jelikož hodlá
rozhodnout bez jednání.
[2] Věc byla v souladu s §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena podle rozvrhu práce soudu k rozhodnutí
jinému senátu Nejvyššího správního soudu.
[3] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. „Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“
[4] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost
soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis
důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 -16).
[6] Důvody navrhovatelem tvrzené podjatosti členů volebního senátu se zjevně týkají
postupu volebního senátu v projednávané věci. Rozhodnutí bez nařízení jednání je zjevně
postup, který volební senát zvolil k vyřízení navrhovatelovy věci, a jde o postup prima facie právem
dovolený, ba dokonce zákonem předvídaný jako pravidelný (viz §90 odst. 3 věta druhá s. ř. s.,
podle níž ve věcech neplatnosti voleb a hlasování jednání není třeba nařizovat). Z ničeho,
co navrhovatel tvrdí či co by bylo patrné ze spisu, neplyne, že by volební senát měl ke stěžovateli
zaujatý nebo jinak nevhodný postoj a že by postup řízení ve věci navrhovatele byl neodůvodněně
nestandardní ve srovnání s jinými obdobnými případy.
[7] Námitka neuznání „právní osobnosti“ navrhovatele je pak zjevně mířící mimo
představitelné důvody podjatosti. Z postupu volebního senátu není patrné, že by navrhovatele
jakkoli ignoroval, nejednal s ním jako s účastníkem řízení či jinak popíral navrhovatelova
(zejména procesní) práva. Není tedy ani náznaku toho, že by volební senát měl k navrhovateli
zaujatý poměr.
[8] Námitka podjatosti je proto nedůvodná.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2017
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu