ECLI:CZ:NSS:2017:PST.19.2017:18
sp. zn. Pst 19/2017 - 18
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj),
Miloslava Výborného a soudkyň Lenky Kaniové a Daniely Zemanové v právní věci
navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem
nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politické hnutí Pražané za svá práva, IČ 71340050,
se sídlem Rooseveltova 444/5, Praha 6, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Pražané za svá práva se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. 2. 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Pražané za svá práva (dále jen „odpůrce“) podle
§15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila
navrhovatelka tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svou zákonnou povinnost předložit
Poslanecké sněmovně úplné výroční finanční zprávy, a to za roky 2014 a 2015. V tomto směru
odkázala na usnesení Poslanecké sněmovny č. 761 z 27. schůze konané 21. 5. 2015, ke zprávě
o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a hnutí za rok 2014, a na usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015. Navrhovatelka
upřesnila, že odpůrce neučinil kroky k nápravě ani dodatečně. Nesplnění této zákonné povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod pro pozastavení činnosti odpůrce Nejvyšším správním
soudem.
[2] Odpůrce ve vyjádření k návrhu vyjádřil souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání
a s pozastavením činnosti politického hnutí.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost
stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1
zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s §17 až §19.
[5] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého s. ř. s. Podle §96 s. ř. s. rozhoduje
o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým
se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017 zřízen Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou kontrolní
pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou
sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto
Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční zprávy
tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí,
že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu
Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1
zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně podle přechodných
ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že odpůrce má i nyní plnit
povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015 (případně též 2016) vůči
Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí naposledy ve lhůtě do 7. 6. 2017,
a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění.
Agendu výročních finančních zpráv politických stran a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově
zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. 9. 2017 (čl. II bod 1 části první zákona
č. 302/2016 Sb.).
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké
sněmovny č. 761 z 27. schůze konané 21. 5. 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních
zpráv politických stran a hnutí za rok 2014 [část II písm. b) bod 39], a usnesení Poslanecké
sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015 [část II písm. b) bod 40],
odpůrce nepředložil finanční zprávy za roky 2014 a 2015. Poslanecká sněmovna proto požádala
vládu o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti, jak se také stalo.
[8] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
4. 4. 2017, č. j. PS2017/4200 2017/KV/328, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely
tohoto řízení, vyplývá, že se na stavu, popsaném v citovaných usneseních Poslanecké sněmovny,
nic nezměnilo, tedy že odpůrce svou povinnost předložit finanční zprávy za roky 2014 a 2015
nesplnil ani dodatečně.
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z výše citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil zákonem uložené povinnosti,
neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložil příslušnému orgánu,
tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015. Odpůrce tak nesplnil
zákonnou povinnost stanovenou v §18 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona o politických stranách opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. 10. 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.),
podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy takové, které zákon nikoli jednorázově
porušily, nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona)
nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem
ohrožujícím demokratické základy státu. Transparentnost financování politických stran
je důležitým obecným principem jejich fungování a předkládání úplných finančních zpráv
je klíčovým nástrojem, jak tuto transparentnost zabezpečit. Smyslem institutu pozastavení
činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu
vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu
na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo
hnutí. Podle §14 odst. 3 cit. zákona, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl
důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně
obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. Obn 1/2006,
publ. pod č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě
zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom,
aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu
ve své činnosti.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění
nebo jiné rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo
jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto
rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73
a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění
pozdějších předpisů).
V Brně dne 5. dubna 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu