ECLI:CZ:NSS:2017:PST.24.2017:23
sp. zn. Pst 24/2017 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Miloslava
Výborného a soudkyň Lenky Kaniové a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: vláda,
se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav
Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4,
proti odpůrci: politické hnutí SPOLU, IČ 03080901, se sídlem Odlehlá 176/21, Brno, o návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí SPOLU se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. února 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen
„navrhovatelka“) návrh na pozastavení činnosti politického hnutí SPOLU (dále jen „odpůrce“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh
odůvodnila navrhovatelka tím, že odpůrce opakovaně nesplnil svou zákonnou povinnost
předložit Poslanecké sněmovně úplné výroční finanční zprávy, a to za roky 2014 a 2015.
V tomto směru odkázala na usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze
konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2014, dle kterého odpůrce nepředložil výroční fina nční zprávu
za rok 2014; tuto předložil až 17. 7. 2015, avšak nikoliv v úplnosti stanovené zákonem, jak
vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1233 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016
k doplnění výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za roky 2012 – 2014
(část II.). V případě daru v části IV. formuláře Výroční finanční zprávy za rok 2014 – Dary od
fyzických osob a) peněžité dary je vykázán dar od Mgr. J . L. ve výši 300 000 Kč, není
však doložena ověřená kopie darovací smlouvy ve smyslu §18 odst. 3 zákona o politických
stranách. Podle usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané dne
25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických
hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil výroční finanční zprávu za rok 2015 vůbec. Tuto zprávu
předložil až 28. 7. 2016, avšak nikoliv v úplnosti stanovené zákonem, když chybí celá část III.,
IV., V. a VI. formuláře Výroční finan ční zprávy za rok 2015, tj. Přehled o celkových příjmech
hnutí v členění podle §17 odst. 4 zákona o politických stranách a o výdajích v členění
na provozní a mzdové výdaje, výdaje na daně a poplatky a výda je na volby, přehled o darech
a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu
dárce, je-li dárcem právnická osoba s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla
a identifikačního čísla, přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím, pokud hodnota majetku
získaného dědictvím přesahuje 100 000 Kč, přehled o členech, jejic hž celkový členský příspěvek
za rok je vyšší než 50 000 Kč a přehled o darech a dárcích s ověřenými kopiemi darovacích
smluv, přesahoval-li dar svou celkovou hodnotou od jednoho dárce za rok 50 000 Kč.
Odpůrce tuto svoji zákonnou povinnost ve smyslu §18 zákona o politických stranách nesplnil
ani dodatečně. Nesplnění těchto povinností představuje zvláštní a samostatný důvod
pro pozastavení činnosti odpůrce Nejvyšším správním soudem.
[2] Odpůrce se k návrhu, ač Nejvyšší správním soudem vyzván, ve stanovené lhůtě
nevyjádřil.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení
bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a v yvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, vyplývala
povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci
výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení.
Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016, může být činnost
strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné
s §17 až 19.
[5] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politický stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politický stranách v platném a účinném znění). Stále platí,
že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu
Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1
zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Nicméně podle přechodných
ustanovení (Čl. II bod 2. části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že odpůrce má i nyní plnit
povinnost předložit výroční finanční zprávu za roky 2014 a 2015 (případně též 2016)
vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí naposledy ve lhůtě
do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách
v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran a hnutí předá
Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. září 2017
(Čl. II bod 1. části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje
Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na pozastavení činnosti politické strany nebo politického
hnutí soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle usnesení Poslanecké
sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. května 2015, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, odpůrce nepředložil
finanční zprávu za rok 2014 [část II. písm. b) bod 51.], a podle usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. května 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních
zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil finanční zprávu
za rok 2015 [část II. písm. b) bod 53.]. Ty to zprávy předložil až dodatečně 17. 7. 2015
a 28. 7. 2016, avšak nikoliv v úplnosti stanovené zákonem, neboť v nich chyběly náležitosti
uvedené v návrhu na pozastavení činnosti (viz bod [1]). Poslanecká sněmovna proto požádala
vládu o podání návrhu na pozastavení jeho činnosti, jak se také stalo.
[8] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
28. 3. 2017, č. j. PS2017/3872, 2017/KV/2012, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro
účely tohoto řízení, vyplývá, že odpůrce předložil zprávu nezávislého auditora o ověření roční
účetní závěrky k 31. 12. 2015, rozvahu (bilanci) ke dni 31. 12. 2015, pasiva, výkaz zisku a ztráty
v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2015 a přílohu k řádné účetní závěrce sestavené ke dni
31. 12. 2014 za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 (sic!), nikoliv však část III., IV., V. a VI.
formuláře Výroční finanční zprávy za rok 2015. Z dalšího sdělení uvedené tajemnice ze dne
4. 4. 2017, č. j. PS2017/4200, 2017/KV/328, vyplývá, že odpůrce svou povinnost předložit
výroční finanční zprávu za rok 2014 v úplnosti stanovené zákonem nesplnil ani dodatečně, neboť
nedoložil ověřenou kopii darovací smlouvy na dar ve výši 300 000 Kč.
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise (konkrétně z výše citovaných usnesení
Poslanecké sněmovny, ze sdělení tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny
a jí předložených podání odpůrce – viz bod [8]) bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil
zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později, nepředložil
příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015
v úplnosti stanovené zákonem. Odpůrce tak nesplnil zákonnou povinnost stanovenou
v §18 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona o politických stranách opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo
politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního
soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94 ze dne 18. října 1995 (N 62/4 SbNU 113; 296/1995 Sb.),
podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon (tedy nikoli zákon jednorázově porušily,
nýbrž toto porušování má charakter perpetuálního chování – viz znění §4 zákona) nemohou
vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí
je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě
ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo
hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí
při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem
k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
[11] Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají
orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí.
Podle §14 odst. 3 cit. zákona pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu,
který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí
za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným
orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007,
sp. zn. Obn 1/2006, dostupné na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud
na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, odpůrci nic nebrání
v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračoval v plném
rozsahu ve své činnosti.
[12] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j s o u opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p rá v n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění nebo jiné
rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsu dku k Ústavnímu
soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 5. dubna 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu