ECLI:CZ:NSS:2017:PST.33.2017:15
sp. zn. Pst 33/2017 - 15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj),
Miloslava Výborného a soudkyň Lenky Kaniové a Daniely Zemanové v právní věci
navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem
nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrkyni: politická strana NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ,
IČ 26996502, se sídlem Dlouhá 616/12, Praha 1, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ se r o z p o u š t í .
II. Navrhovatelce se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politické strany NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ je j m e n o v á n
in s o l v e n čn í s p ráv ce Ing. Ivan Mikeš, IČ 61048232, se sídlem Novotného
lávka 5, Praha 1.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. 2. 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na rozpuštění politické strany NEZÁVISLÍ DEMOKRATÉ (dále jen „odpůrkyně“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh
odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2015,
č. j. Pst 31/2014 - 15, byla odpůrkyni pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila povinnost
vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložila Poslanecké sněmovně
Parlamentu výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013 v úplnosti, neboť výroční finanční
zprávy sice auditor ověřil, ale v obou případech „s výhradou“. Odpůrkyně však ani poté neučinila
kroky k odstranění závadného stavu. Jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 761
z 27. schůze konané dne 21. 5. 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických
stran a politických hnutí za rok 2014, a z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 ze 47. schůze
konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2015, odpůrkyně nepředložila ani výroční finanční zprávy za roky 2014
a 2015. Neučinila tak ani dodatečně.
[2] Odpůrkyně se k návrhu, ač Nejvyšším správním soudem vyzvána, ve stanovené lhůtě
nevyjádřila.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost
stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1
zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s §17 až §19.
[5] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Stále platí, že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání
návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí,
popřípadě na její rozpuštění (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění). Nicméně podle přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.)
je zřejmé, že odpůrkyně má i nyní plnit povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2012
až 2015 (případně též 2016) vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí
naposledy ve lhůtě do 7. 6. 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona
o politických stranách v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran
a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. 9. 2017
(čl. II bod 1 části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[7] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 22. 1. 2015,
č. j. Pst 31/2014 - 15, již byla odpůrkyni pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnila
povinnost vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložila Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013 v úplnosti stanovené zákonem.
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. 5. 2015,
ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014,
odpůrkyně nepředložila finanční zprávu za rok 2014 [část II písm. b) bod 28], a podle usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrkyně
nepředložila finanční zprávu za rok 2015 [část III bod 7]. Poslanecká sněmovna proto požádala
vládu o podání návrhu na rozpuštění odpůrkyně, jak se také stalo.
[9] Protože podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální informaci
ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[10] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
4. 4. 2017 č. j. PS2017/4200 2017/KV/328, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely
tohoto řízení, vyplývá, že odpůrkyně svou povinnost předložit úplné výroční finanční zprávy
za léta 2014 a 2015 nesplnila ani dodatečně, stejně tak nesplnila povinnost doplnit neúplné
výroční finanční zprávy za léta 2012 a 2013.
[11] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrkyně skutečně
nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu
nedoplnila neúplné výroční finanční zprávy za léta 2012 a 2013, pro což již byla činnost
odpůrkyně citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, a za roky 2014
a 2015 nepředložila finanční zprávy vůbec. Odpůrkyně tak opakovaně nesplnila zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016,
přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může
Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§13 odst. 1 písm. b)
cit. zákona].
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění je zřejmé, že za situace, kdy politická strana výroční finanční zprávu nepředložila buď
vůbec, anebo ji nepředložila se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016,
opodstatňuje rozpustit politickou stranu, jelikož platí, že „[s]trana a hnutí mohou být zrušeny
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění ..., jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí
lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena“ (§13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní
projednávané věci.
[13] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění odpůrkyně jako politické strany.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách v platném a účinném znění soud
v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být
osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního
orgánu odpůrkyně ve smyslu §191 odst. 3 občanského zákoníku, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 občanského zákoníku.
Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem odpůrkyně insolvenčního správce Ing. Ivana
Mikeše, IČ 61048232, se sídlem Novotného lávka 5, Praha 1, tj. poblíž sídla odpůrkyně.
Pokud si je ustanovený likvidátor vědom důvodu, který by vylučoval jeho ustanovení,
je zapotřebí, aby o tom neprodleně informoval Nejvyšší správní soud. Likvidace odpůrkyně
se řídí podle §187 a násl. občanského zákoníku. Podle §205 likvidátor vyhotoví konečnou
zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, příp. též návrh na použití
likvidačního zůstatku předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada
hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků
z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního
správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky
Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších
předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy
o průběhu likvidace.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 5. dubna 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu