ECLI:CZ:NSS:2017:PST.40.2017:15
sp. zn. Pst 40/2017 - 15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního
a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy
senátu Tomáše Langáška, soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj),
Miloslava Výborného a soudkyň Lenky Kaniové a Daniely Zemanové v právní věci
navrhovatelky: vláda, se sídlem nábřeží E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem
nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politické hnutí Hnutí Za Telefonování Zdarma,
IČ 71339680, se sídlem Máchova 776/29, Jablonec nad Nisou, o návrhu na rozpuštění
politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí Hnutí Za Telefonování Zdarma se r oz p ou š t í .
II. Navrhovatelce se n ep ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politického hnutí Hnutí Za Telefonování Zdarma je jmenován
in s ol v e n č n í s p r á v ce Ing. Petr Kouba, IČ 72750294, se sídlem Nová Ves
nad Nisou 450, Nová Ves nad Nisou.
Odůvodnění:
[1] Dne 14. 2. 2017 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na rozpuštění politického hnutí Hnutí Za Telefonování Zdarma (dále jen „odpůrce“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh
odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2015,
č. j. Pst 23/2014 - 17, byla odpůrci pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnil povinnost
vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložil Poslanecké sněmovně
Parlamentu výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Odpůrce však ani poté neučinil kroky
k odstranění závadného stavu. Jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 761 z 27. schůze
konané dne 21. 5. 2015, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran
a politických hnutí za rok 2014, a z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané
dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických
hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil ani výroční finanční zprávy za roky 2014 a 2015.
Neučinil tak ani dodatečně.
[2] Odpůrce se k návrhu, ač Nejvyšším správním soudem vyzván, ve stanovené lhůtě
nevyjádřil.
[3] Podle §51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem
účastníků řízení bez nařízení jednání.
[4] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost
stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční
zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1
zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s §17 až §19.
[5] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb.,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017
zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přejdou
kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané
Poslaneckou sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Namísto Poslanecké sněmovny budou politické strany a hnutí předkládat své výroční finanční
zprávy tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění).
Stále platí, že nesplnění této povinnosti bude důvodem pro podání podnětu vládě k podání
návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí,
popřípadě na její rozpuštění (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění). Nicméně podle přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.)
je zřejmé, že odpůrce má i nyní plnit povinnost předložit výroční finanční zprávy za roky 2012
až 2015 (případně též 2016) vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudí
naposledy ve lhůtě do 7. 6. 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona
o politických stranách v dosavadním znění. Agendu výročních finančních zpráv politických stran
a hnutí předá Poslanecká sněmovna nově zřízenému úřadu až letos, nejpozději do 30. 9. 2017
(čl. II bod 1 části první zákona č. 302/2016 Sb.).
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[7] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 11. 2. 2015,
č. j. Pst 23/2014 - 17, již byla odpůrci pozastavena činnost, neboť opakovaně nesplnil povinnost
vyplývající z §18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložil Poslanecké sněmovně
výroční finanční zprávy za roky 2012 a 2013.
[8] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 761 z 27. schůze konané dne 21. 5. 2015, ke zprávě
o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2014, odpůrce
nepředložil finanční zprávu za rok 2014 [část II písm. b) bod 17], a podle usnesení Poslanecké
sněmovny č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních
finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, odpůrce nepředložil finanční
zprávu za rok 2015 [část III bod 4]. Zároveň nebylo z těchto usnesení zjištěno, že by odpůrce
dodal finanční zprávy za roky 2012 a 2013. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu o podání
návrhu na rozpuštění odpůrce, jak se také stalo.
[9] Protože podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu,
který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Poslanecké sněmovny aktuální informaci
ohledně předmětných výročních finančních zpráv.
[10] Ze sdělení Ing. M. H., tajemnice Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
4. 4. 2017, č. j. PS2017/4200 2017/KV/328, vyžádaného Nejvyšším správním soudem pro účely
tohoto řízení, vyplývá, že odpůrce svou povinnost předložit finanční zprávy za léta 2012 a 2013
nesplnil ani dodatečně, stejně tak nesplnil povinnost předložit výroční finanční zprávy za léta
2014 a 2015.
[11] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise bylo zjištěno, že odpůrce skutečně nesplnil
zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil
výroční finanční zprávy za léta 2012 a 2013, pro což již byla činnost odpůrce citovaným
rozsudkem Nejvyššího správního soudu pozastavena, a neučinil tak ani za roky 2014 a 2015.
Odpůrce tak opakovaně nesplnil zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016, přičemž nesplnění této povinnosti představuje
zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění
strany nebo hnutí [§13 odst. 1 písm. b) cit. zákona].
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v platném a účinném
znění je zřejmé, že za situace, kdy politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložilo buď
vůbec, anebo ji nepředložilo se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo
opakovaně, takové porušení §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. 12. 2016,
opodstatňuje rozhodnutí rozpustit politické hnutí, jelikož platí, že „[s]trana a hnutí mohou být zrušeny
rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění ..., jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí
lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich
činnost pozastavena“ (§13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní
projednávané věci.
[13] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění odpůrce jako politického hnutí.
[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[15] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách v platném a účinném znění soud
v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být
osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního
orgánu odpůrce ve smyslu §191 odst. 3 občanského zákoníku, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 občanského zákoníku.
Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem odpůrce insolvenčního správce Ing. Petra Koubu,
IČ 72750294, se sídlem Nová Ves nad Nisou 450, Nová Ves nad Nisou, tj. poblíž sídla odpůrce.
Pokud si je ustanovený likvidátor vědom důvodu, který by vylučoval jeho ustanovení,
je zapotřebí, aby o tom neprodleně informoval Nejvyšší správní soud. Likvidace odpůrce se řídí
podle §187 a násl. občanského zákoníku. Podle §205 likvidátor vyhotoví konečnou zprávu
o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, příp. též návrh na použití
likvidačního zůstatku předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada
hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků
z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního
správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky
Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve zně ní pozdějších
předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy
o průběhu likvidace.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění nebo jiné
rozhodnutí týkající se jeho činnosti není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.
Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu
soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 5. dubna 2017
Tomáš Langášek
předseda senátu