ECLI:CZ:NSS:2018:1.ADS.83.2018:35
sp. zn. 1 Ads 83/2018 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: K. M., zastoupena
JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem Jana Švermy 1696, Kadaň, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. SZ/MPSV-2017/81417-916, č. j. MPSV-
2017/86207-916, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí
nad Labem ze dne 1. 3. 2018, č. j. 42 Ad 11/2017 - 30, o návrhu žalovaného na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Úřad práce ČR, pobočka v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště Most dne 20. 3. 2017
zahájil řízení ve věci změny výše dávky – doplatek na bydlení. Rozhodnutím ze dne 20. 3. 2017
pak úřad práce rozhodl dávku zvýšit od 1. 2. 2017 z 10.225 Kč na 11.925 Kč měsíčně. Proti
tomuto rozhodnutí žalobkyně brojila odvoláním, které žalovaný zamítl. Žalobkyně proto podala
žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, neboť nesouhlasila s tím, že správní orgány
při stanovení výše dávky nezahrnuly do odůvodněných nákladů na bydlení úhrady za energie
v celé jejich výši. Náklady na energie podle jejího názoru správní orgány posoudily pouze
paušálně a bez řádného odůvodnění. Krajský soud žalobě vyhověl a napadeným rozsudkem zrušil
rozhodnutí jak žalovaného, tak úřadu práce a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
[2] Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, ve které
současně žádal o přiznání odkladného účinku. Odůvodnil jej tím, že v současné době není
schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby rozhodnutí o přiznání doplatku
na bydlení v řízení před tímto soudem obstálo. Dále poznamenal, že má doplnit odůvodnění
rozhodnutí a podklady do správního spisu, i nadále však bude respektovat výši záloh na spotřebu
energií vyhodnocenou aplikačním programem pro výpočet dávek hmotné nouze. Přiznáním
odkladného účinku tedy podle názoru stěžovatele nevznikne žalobkyni žádná finanční újma.
Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o kasační
stížnosti, soud usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Soud dále předesílá, že totožným návrhem stěžovatele na přiznání odkladného účinku
za téměř shodných skutkových okolností se zabýval již v jiné věci žalobkyně, přičemž kasační
stížnosti odkladný účinek nepřiznal (usnesení ze dne 8. 3. 2018, č. j. 10 Ads 53/2018 – 45).
Ani v nyní posuzovaném případě, kdy stěžovatel uvedl totožné důvody svého návrhu jako
ve shora uvedené věci, soud neshledal naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku.
[4] Soud nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly
možnosti vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Povinnost správního orgánu
rozhodnout v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným v rušícím rozsudku
nemůže být sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
(srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, č. 1255/2007 Sb.
NSS). Tvrzení stěžovatele o neschopnosti dostát podmínkám v rozsudku krajského soudu jsou
obecná a nevypovídají nic o tom, v čem konkrétně má jeho újma spočívat. Povinnost tvrdit
a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě
musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným
rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem (viz např. usnesení ze dne
5. 1. 2017, č. j. 10 Ads 313/2016 - 27, bod 6). Soud přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých
případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky.
O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná, resp. stěžovatel nic takového
netvrdil.
[5] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy, soud
se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu
s veřejným zájmem (srov. bod [3]), a kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek podle §107
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí ne j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. března 2018
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu