ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.211.2017:173
sp. zn. 1 As 211/2017 - 173
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera a soudkyň
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatelů: a) Ing. M. K., a b)
VANDOS spol. s r. o., se sídlem Dukelských hrdinů 22/971, Praha 7, zastoupených Mgr.
Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1, proti odpůrkyni:
obec Kozomín, se sídlem úřadu Kozomín 28, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Ing. M.
R., II) Bc. K. R., III) Ing. O. W., IV) Ing. E. F., V) Mgr. L. G., osoby zúčastněné I)-V)
zastoupeny Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů 911/8, Praha 1,
VI) Mgr. T. G., VII) P. F., zastoupená Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem
Politických vězňů 911/8, Praha 1, VIII) J. M., IX) K. M., X) L. J., XI) G. J., XII) M. H.,
XIII) M. P., zastoupený Mgr. Davidem Netušilem, advokátem se sídlem Politických vězňů
911/8, Praha 1, XIV) M. V. D., XV) D. K., XVI) S. W., XVII) A. K.,
XVIII) BOR Biotechnology, a. s., se sídlem Novodvorská 994/138, Praha 4, zastoupené
JUDr. Alešem Janochem, advokátem se sídlem Národní 340/21, Praha l, a XIX) V. K., o návrhu
na zrušení Opatření obecné povahy č. 1/2012, Změny č. 1 územního plánu obce Kozomín,
schváleného usnesením zastupitelstva ze dne 25. 4. 2012, v řízení o kasační
stížnosti navrhovatelů a osob zúčastněných I) až V), VII) a XIII) proti usnesení Krajského soudu
v Praze ze dne 30. 5. 2017, č. j. 50 A 4/2015 – 196,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2017, č. j. 50 A 4/2015 – 196,
se z r ušuj e a věc se v rac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Navrhovatelé podali dne 8. 4. 2015 u Krajského soudu v Praze návrh na zrušení opatření
obecné povahy – změny č. 1 územního plánu obce Kozomín, vydané Zastupitelstvem obce
Kozomín dne 25. 4. 2012 (dále též „napadené OOP“).
[2] Krajský soud rozsudkem ze dne 17. 8. 2015, č. j. 50 A 4/2015 – 90, napadené OOP
zrušil.
[3] Ke kasační stížnosti odpůrkyně Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu
rozsudkem ze dne 13. 7. 2016, č. j. 1 As 201/2015 – 181, a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Podle
Nejvyššího správního soudu nebylo namístě zrušit napadené OOP pouze z toho důvodu,
že pořizovatel nezveřejnil informaci o veřejném projednání „jiným způsobem“, neboť takovou
povinnost mu zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ani zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v rozhodném znění
neukládal.
[4] Krajský soud zastavil řízení o návrhu na zrušení napadeného OOP usnesením ze dne
30. 5. 2017, neboť dne 21. 4. 2017 obdržel zpětvzetí návrhu.
II. Obsah kasační stížnosti
[5] Navrhovatelé a osoby zúčastněné na řízení I) až V), VII) a XIII) (dále též „stěžovatelé“)
brojili proti usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodů, které podřadili
pod §103 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[6] Stěžovatelé označili zpětvzetí návrhu za podvrh. Ti ze stěžovatelů, kteří byli zároveň
navrhovateli, popřeli, že by zpětvzetí doručené soudu ze dne 21. 4. 2017 podepsali, jejich
podpisy byly zfalšovány. Uvedený dokument doručila na podatelnu krajského soudu dosud
nezjištěná osoba. Dne 5. 6. 2017 se navrhovatelé dostavili ke krajskému soudu, kde prohlásili,
že předmětné zpětvzetí nikdy nesepsali, nepodepsali ani nepodali na podatelnu tohoto soudu,
a výslovně uvedli, že jde o podvrh. Krajský soud zaznamenal jejich prohlášení do úředního
záznamu.
[7] S ohledem na skutečnost, že krajský soud vyšel při zastavení řízení ze zjevně nepravdivé,
podvržené a podvodné skutečnosti, jsou naplněny důvody pro podání kasační stížnosti
spočívající v nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení, v nedostatku důvodů napadeného
usnesení a v jiné vadě řízení před krajským soudem.
[8] Zpětvzetí návrhu jde podle stěžovatelů ku prospěchu osoby zúčastněné na řízení XVIII),
která na základě napadeného OOP usiluje o legalizaci stavby jejího projektu spalovny biomasy
s výrobou elektřiny, postavené protiprávně v centru obytné zóny obce Kozomín. Napadené
OOP má také zásadní význam pro žádost osoby zúčastněné na řízení XVIII) o územní
rozhodnutí na stavbu papírny. Souladný postup osoby zúčastněné na řízení XVIII) a odpůrkyně
v tomto i v souvisejících řízeních je v rozporu s veřejným zájmem i s výsledky místního
referenda, které potvrdilo, že občané odpůrkyně si nepřejí realizaci znečisťujících a hlučných
staveb průmyslového charakteru, umístěných nepochopitelně v centru obytné zóny obce, které
jsou realizovány osobou zúčastněnou na řízení XVIII).
[9] V doplnění kasační stížnosti stěžovatelé soudu sdělili, že podali trestní oznámení
na neznámého pachatele ve věci podvodného zpětvzetí návrhu. Poukázali také na to, že následně
dne 28. 6. 2017 byl jeden ze stěžovatelů [navrhovatel a)] fyzicky napaden starostou odpůrkyně,
neboť vyjadřoval na Facebooku názory vztahující se k nyní posuzované věci i k nezákonným
stavebním projektům osoby zúčastněné na řízení XVIII).
III. Vyjádření ke kasační stížnosti
[10] Osoba zúčastněná na řízení XVIII) označila tvrzení obsažená v kasační stížnosti
za spekulace. Zpětvzetí návrhu ji může naopak značně poškodit, a to jak samo o sobě,
tak ve spojení s tvrzeními stěžovatelů předkládanými soudům a veřejnosti. Otázky, na které
stěžovatelé poukazují, jsou předmětem jiných řízení. Tvrzení o protiprávnosti staveb jsou
nedůvodná, sugestivní a vedená snahou osobu zúčastněnou na řízení XVIII) poškodit. Ve vztahu
ke kasační stížnosti jsou navíc zcela irelevantní.
[11] Krajský soud zastavil řízení v souladu s §47 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a jinak postupovat
ani nemohl. Přinejmenším stěžovateli tvrzené důvody §103 odst. 1 písm. a) až c) s. ř. s . zjevně
nejsou ve vztahu k napadenému usnesení dány. Jejich uvedení je pouze formální. Pokud
by se měl Nejvyšší správní soud zabývat dalšími tvrzenými důvody, bylo by namístě nejprve
přerušit řízení podle §48 odst. 2 písm. c), resp. §48 odst. 3 písm. d) ve spojení s §120 s. ř. s.
z důvodu trestního řízení, které probíhá na základě trestního oznámení podaného stěžovateli.
V opačném případě by měl soud kasační stížnost zamítnout.
[12] Odpůrkyně, ani osoby zúčastněné na řízení VI), VIII) až XII), XIV) až XVII) a XIX)
se ke kasační stížnosti nevyjádřily.
IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[13] Kasační stížnost je přípustná. Důvodnost kasační stížnosti soud posoudil v mezích
jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami,
k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[14] Kasační stížnost je důvodná.
[15] Soud úvodem předesílá, že proti usnesení o zastavení řízení lze namítat pouze důvody
podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení
řízení. Pod zmíněné ustanovení spadají také případy, kdy vada řízení před soudem měla nebo
mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o zastavení řízení (viz např. rozsudek
ze dne 27. 2. 2014, č. j. 8 As 16/2014 – 31 a judikaturu tam citovanou v odstavci 14). Skutečnost,
že stěžovatelé formálně podřadili důvody kasační stížnosti také pod §103 odst. 1 písm. a) až d)
s. ř. s. nebrání věcnému projednání kasační stížnosti, protože důvody uplatněné stěžovateli lze
obsahově podřadit pod důvody způsobující nezákonnost usnesení o zastavení řízení podle
§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
[16] Nejvyšší správní soud neshledal, že by krajský soud v době rozhodování o zastavení
řízení postupoval v rozporu se zákonem, neboť tehdy neexistovaly žádné indicie
o tom, že by podání doručené na podatelnu krajského soudu dne 21. 4. 2017 nevyjadřovalo vůli
navrhovatelů vzít návrh zpět. Odůvodnění, v němž krajský soud pouze odkázal na zpětvzetí
návrhu a příslušná zákonná ustanovení, proto bylo dostatečné a odpovídající tehdy známým
skutečnostem. Následující skutkové okolnosti však vyvolávají důvodné pochybnosti o tom,
že skutečně došlo ke zpětvzetí návrhu oprávněnými osobami.
[17] Ze spisu krajského soudu vyplynulo, že napadené usnesení bylo doručeno navrhovateli b)
dne 31. 5. 2017 a navrhovateli a) dne 5. 6. 2017. Posledně uvedeného dne se oba navrhovatelé
osobně dostavili ke krajskému soudu a prohlásili, že zpětvzetí nepodali a že se jedná o podvrh.
Dne 7. 6. 2017 navrhovatelé (spolu s některými osobami zúčastněnými na řízení) podali kasační
stížnost, v níž jednoznačně popřeli, že by návrh vzali zpět. Dne 9. 6. 2017 pak v této věci podali
trestní oznámení.
[18] Nejvyšší správní soud si s ohledem na podané trestní oznámení vyžádal vyjádření Policie
ČR. V odpovědi ze dne 26. 3. 2018 Obvodní ředitelství policie Praha II uvedlo, že trestní
oznámení prověřilo a odložilo ad acta. Z šetření policie na krajském soudě vyplynulo,
že podatelna není monitorována kamerovým systémem a záznam z kamery u vchodu do budovy
byl již s ohledem na časový odstup přehrán. Pracovnice podatelny sdělila, že podání může
na podatelnu doručit kdokoliv, aniž by byl ztotožňován či legitimován. Nebylo proto možné
zjistit, kdo předmětné podání krajskému soudu doručil. S ohledem na uvedené sdělení o odložení
věci Nejvyšší správní soud neshledal důvod k přerušení řízení, jak navrhovala osoba zúčastněná
na řízení XVIII).
[19] Zpětvzetí návrhu je úkon, jímž se disponuje řízením a je k němu oprávněn pouze
účastník řízení, který návrh učinil. V nyní posuzované věci sami navrhovatelé důrazně odmítli,
že by vzali návrh na zrušení napadeného OOP zpět, a bránili se proti zpětvzetí nejen formou
kasační stížnosti, ale i podáním trestního oznámení. Současně z vyjádření Policie ČR vyplynulo,
že okolnosti doručení zpětvzetí návrhu krajskému soudu nelze zpětně zjistit, a nelze tak postavit
najisto, kdo předmětné podání učinil.
[20] Podle Nejvyššího správního soudu tak existují důvodné pochybnosti, že podání
obsahující zpětvzetí návrhu neučinila oprávněná osoba. Konkrétní skutkové okolnosti přitom
již nelze ověřit. Soud proto vážil dopady rozhodnutí o kasační stížnosti na účastníky řízení
a osoby zúčastněné na řízení. Zamítnutí kasační stížnosti by v případě, že zpětvzetí bylo opravdu
učiněno podvodně, znamenalo odepření přístupu navrhovatelů k soudu, a tím i odepření
spravedlnosti. Naopak vyhovění kasační stížnosti, jehož důsledkem bude pouze pokračování
v řízení o návrhu zrušení napadeného OOP směřující k jeho věcnému projednání, se samo
o sobě negativně nedotkne práv účastníků, ani osob zúčastněných na řízení. Konečný výsledek
řízení bude záviset až na věcném posouzení důvodnosti návrhu krajským soudem a nelze
jej na základě nynějšího rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jakkoliv předjímat.
[21] Za těchto okolností se soud přiklonil k řešení směřujícímu ve prospěch zachování práva
navrhovatelů na přístup k soudu a zrušil usnesení o zastavení řízení pro vadu řízení, která mohla
mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.
V. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[22] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto usnesení krajského soudu
zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). V něm krajský soud rozhodne vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4
s. ř. s.). Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2018
JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu