ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.35.2018:49
sp. zn. 1 As 35/2018 - 49
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců
JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: R. K., zastoupený
Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 2, Praha 4, proti žalovanému:
Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 6. 9. 2016, č. j. DSH/11815/16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2017, č. j. 17 A 105/2016 - 70,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 12. 2017, č. j. 17 A 105/2016 - 70,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Městský úřad Tachov, odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „správní orgán
I. stupně“) vydal dne 9. 6. 2016 rozhodnutí č. j. 8123/2015-ODSH/TC-12, kterým uznal žalobce
vinným ze spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon
o silničním provozu“), pro porušení §18 odst. 3 téhož zákona, za což mu byla uložena pokuta
2.500 Kč a náhrada nákladů řízení 1.000 Kč. Přestupku se žalobce dopustil tím, že dne
20. 9. 2015 při jízdě v osobním motorovém vozidle překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo
obec o 30 km/h a více. Silničním laserovým rychloměrem MicroDigiCam LTI výr. č. UX 018025
mu byla naměřena rychlost jízdy po odečtení možné odchylky měřícího zařízení 123 km/h.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný
v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl.
[3] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u krajského soudu, který se však
ztotožnil se závěry správních rozhodnutí a žalobu zamítl. Krajský soud po doplnění dokazování
přečtením části návodu k obsluze radaru (str. 62) dospěl k závěru, že na správnost provedeného
měření nemá vliv namítaná absence záměrného kříže, neboť tuto funkci je možno fakultativně
zapínat a vypínat. K důkazu navrženému žalobcem – vyjádření Českého metrologického institutu
– soud uvedl, že jej nebylo možno provést, neboť jej žalobce přes své tvrzení nepřiložil k žalobě
a ani blíže nespecifikoval.
II. Důvody kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[4] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu
uvedeného v §103 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále
jen „s. ř. s.“), a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému
soudu k dalšímu řízení.
[5] Stěžovatel v žalobě namítal, že provedené měření je vadné a výstup z měření není
průkazným důkazním prostředkem ve vztahu k rychlosti jízdy jeho vozidla, a to pro absenci
záměrného kříže. Toto tvrzení dokazoval listinným důkazem – stanoviskem certifikační autority,
Českého metrologického institutu, dle kterého je nutné, aby se na výstupu z fotografie nacházel
záměrný kříž celou svou plochou na měřeném objektu; v opačném případě výsledek měření
neprokazuje naměřenou rychlost. Krajský soud pochybil, pokud žalobní námitku zamítl
z důvodu, že žalobce své tvrzení neprokázal, neboť nepřipojil k žalobě příslušnou listinu.
Stěžovatel totiž tento důkaz předložil v samostatné příloze k žalobě, kterou krajský soud patrně
přehlédl.
[6] Na okraj stěžovatel upozornil, že pokud se v textu žaloby dovolával důkazu a konstatoval
o něm, že je přílohou žaloby, pak soudu nic nebránilo v tom, aby žalobce vyzval k jeho
předložení, měl-li za to, že tato příloha absentuje. Absence přílohy je vadou podání, k jejímuž
odstranění soud účastníka vyzve dle §37 odst. 5 s. ř. s.
[7] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nesouhlasí s argumenty stěžovatele a nemá důvod
jakkoliv pochybovat o správnosti závěru krajského soudu, že žalobce nedoložil vyjádření Českého
metrologického institutu a tedy dokazování v tomto smyslu proběhnout nemohlo. Žalovaný
se ztotožnil se závěry soudu a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná.
[9] Kasační stížnost je důvodná.
[10] Předmětem sporu je otázka, zda stěžovatel předložil krajskému soudu navržený důkaz -
vyjádření Českého metrologického institutu.
[11] Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu ověřil, že jednou z příloh žaloby byla také
listina nadepsaná „Vyjádření ČMI“ (viz č. l. 29 spisu krajského soudu). Pokud tedy krajský soud
v napadeném rozsudku konstatoval, že stěžovatel tento důkaz k žalobě nepřiložil, je nutno
přisvědčit stěžovateli, že soud tuto přílohu přehlédl.
[12] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že soud má bezesporu právo posoudit
a rozhodnout, které z navržených důkazů provede a které nikoli (§52 odst. 1 s. ř. s.), toto právo
jej však nezbavuje povinnosti odůvodnit, co jej vedlo k takovému závěru a z jakého důvodu
považuje provedení důkazu za nadbytečné (viz rozsudek NSS ze dne 28. 4. 2005,
č. j. 5 Afs 147/2004 - 89, publikovaný pod č. 618/2005 Sb. NSS). Pokud tedy soud provedení
určitého důkazu nepovažuje za potřebné, musí ve svém rozhodnutí vyložit, z jakých důvodů
navržený důkaz neprovedl. Pokud tak neučiní, zatíží své rozhodnutí vadou opomenutého důkazu
(srov. např. rozsudek ze dne 1. 4. 2008, č. j. 9 Azs 15/2008 - 108).
[13] V projednávané věci krajský soud výše uvedené povinnosti nedostál, neboť ve vztahu
k navrženému důkazu – vyjádření ČMI - toliko uvedl, že ho nebylo možné provést, protože
jej stěžovatel nepředložil. Podle zjištění Nejvyššího správního soudu však krajský soud měl tento
důkaz k dispozici.
[14] Bude tedy na krajském soudu, aby v dalším řízení zvážil, zda je třeba uvedený důkaz
provést. Pokud dospěje ke kladnému závěru, důkaz provede a následně jej vyhodnotí. Pokud
dospěje k závěru, že navržený důkaz třeba provádět není, dostatečně svůj závěr v tomto směru
odůvodní.
IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[15] Nejvyšší správní soud tedy shledal námitku stěžovatele důvodnou, a proto rozsudek
krajského soudu podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrá til k dalšímu řízení, v němž
je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4 s. ř. s.).
[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v dalším řízení
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu