ECLI:CZ:NSS:2018:1.AS.353.2018:43
sp. zn. 1 As 353/2018 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: M. M., zastoupen
JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému:
Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2016, č. j. 840/2017-160-SPR/3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2018, č. j. 6 A 46/2018 – 37,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Soud v y z ý v á žalobce, aby zaplatil do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
České republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč
za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Magistrát hlavního města Prahy dne 1. 6. 2016 podle §123f odst. 3 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon
o silničním provozu) zamítl žalobcovy námitky a potvrdil provedený záznam 12 bodů v bodovém
hodnocení řidičů ke dni 2. 10. 2013. Podané odvolání žalovaný zamítl. Rozhodnutí žalovaného
napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze. Ten shledal žalobu nedůvodnou a v záhlaví
označeným rozsudkem ji zamítl.
[2] Kasační stížností brojí žalobce (stěžovatel) proti rozsudku krajského soudu. Současně
s kasační stížností stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku. Jako důvod uvedl,
že mu hrozí nenapravitelná újma, která spočívá ve ztrátě možnosti vykonávat podnikatelskou
činnost. Stěžovatel je jednatelem První Obchodní společnosti s. r. o. Ke kasační stížnosti přiložil
nájemní smlouvu, smlouvy o úvěru, splátkový kalendář a vyjádření, ve kterém popisuje
své povolání. Uvádí, že je jednatelem společnosti, která vlastí linku na zpracování a výrobu
biomasy. Denně, někdy i v nočních hodinách, dojíždí do výroby, která je vzdálená 130 km
od jeho bydliště. Musí jezdit též za dodavateli, i do odlehlých míst, měsíčně najezdí více než
8.000 km, osobního řidiče by si nemohl dovolit a také by se sám bál trávit tolik kilometrů
v rukách cizí osoby. Ztrátou mobility vznikne stěžovateli nenapravitelná újma, kdy z postu svých
pracovních zkušeností i svého věku bude jen těžko nacházet uplatnění i v jiném oboru, ve kterém
by nebyla vlastní mobilita (řidičské oprávnění) vyžadována. Další nenapravitelnou újmou
je pro stěžovatele i možná újma finanční, kdy by případné úkony spojené s navrácením řidičského
oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření)
pro něj v případě ztráty zaměstnání a tedy i jakýchkoli příjmů znamenaly nepřiměřenou finanční
zátěž v době budoucí.
[3] Stěžovatel se nedomnívá, že by přiznaný odkladný účinek měl vliv na práva třetích stran,
neboť by závažným způsobem neohrozil veřejný zájem. Přestupky, na základě kterých dosáhl
stěžovatel 12 bodů, nejsou nijak závažné a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení ostatních
účastníků silničního provozu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j.
2 As 60/2008 - 103, č. 1763/2009 Sb. NSS). Městský soud odkladný účinek jeho žalobě přiznal.
[4] Žalovaný s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Uvádí, že prvořadým cílem
bodového systému je zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
a tedy ochrana života, zdraví a majetku účastníků silničního provozu, což představuje důležitý
veřejný zájem. K pozbytí řidičského průkazu došlo opakovaným škodlivým jednáním stěžovatele
v rámci provozu na pozemních komunikacích.
[5] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů
a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(s. ř. s.) ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. naplněny nejsou.
[6] Podle §107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[7] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalované usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[8] Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních
podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé
případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým
výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného
účinku je prolamována vykonatelnost rozhodnutí (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38).
[9] V nyní projednávaném případě stěžovatel svou žádost zdůvodnil nenapravitelnou újmou,
která spočívá ve ztrátě možnosti vykonávat podnikatelskou činnost, k níž dle svého tvrzení
potřebuje řidičské oprávnění. Soud konstatuje, že absence řidičského oprávnění může
být pro stěžovatele zásadní komplikací. Jeho činnost, tak jak ji popsal ve svém vyjádření, může
být odebráním řidičského průkazu významně ztížena. Hrozba vzniku újmy spočívající ve ztrátě
zdroje příjmů je podle kasačního soudu reálná.
[10] Nejvyšší správní soud však konstatuje, že ani v případě řidičů z povolání,
tedy u zaměstnání, které je ze své podstaty spjato s držením platného řidičského oprávnění,
nevede ztráta tohoto oprávnění automaticky bez dalšího k přiznání odkladného účinku jejich
žalobě či kasační stížnosti. Vždy je třeba poměřovat konkrétní újmu, která by mohla
být přiznáním odkladného účinku, tj. odkladem výkonu rozhodnutí, na jehož základě řidič
pozbývá řidičského oprávnění, způsobena jiným osobám (viz usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 19. 7. 2013, č. j. 8 As 41/2013 – 43, či usnesení ze dne 11. 1. 2018, č. j.
1 As 377/2017-40). V nynějším případě by zásah do práv stěžovatele představoval komplikaci,
příp. omezení jeho možnosti vykonávat podnikatelskou činnost minimálně do doby,
než by Nejvyšší správní soud rozhodl o jeho kasační stížnosti. S ohledem na to, že je stěžovateli
odebrán řidičský průkaz na základě udělení 12 bodů do karty řidiče, kasační soud se blíže zabýval
rozporem se zájmy jiných osob a důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti.
[11] V nyní projednávané věci nelze odhlédnou od kumulativního efektu všech přestupků
stěžovatele. Stěžovatel dosáhl hranice 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů na základě
4 přestupků. Třikrát překročil rychlost v obci, kde byla nejvyšší dovolená rychlost stanovena
na 50 km/h, a to o 20 km/h, o 40 km/h a o 18 km/h. Jednou stěžovatel spáchal přestupek
telefonováním za jízdy. Nadto ze správního spisu plyne, že nad rámec těchto 4 přestupků,
za které mu bylo zapsáno do karty řidiče 12 bodů, spáchal další bodově hodnocený přestupek
a to opět překročením nejvyšší dovolené rychlosti. Z toho je zřejmé, že stěžovatel opakovaně
nedodržuje pravidla silničního provozu a související předpisy, čímž narušuje bezpečnost provozu,
jeho účastníků (ostatních řidičů) a v konečném důsledku i vlastní bezpečnost.
[12] Přiznání odkladného účinku tedy neprošlo druhým krokem ani třetím krokem,
neboť je v rozporu se zájmy jiných osob, jakož i s důležitým veřejným zájmem na bezpečnosti.
Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli nevyhověl a jeho kasační stížnosti odkladný
účinek podle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal.
[13] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá poplatkové
povinnosti podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí. Soudní poplatek ve výši 1.000 Kč je možno uhradit v kolcích
vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu
anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci
platby je: 1010435318.
[14] Kasační soud závěrem konstatuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto
o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. října 2005,
č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: