ECLI:CZ:NSS:2018:1.AZS.263.2018:48
sp. zn. 1 Azs 263/2018 - 48
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobců: a) I. D., b) D. D.,
c) J. M., zastoupeni Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno,
proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů
1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 3. 2018, č. j. MV-15709-4/SO-
2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
27. 6. 2018, č. j. 31 A 52/2018 – 53,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně 27. 6. 2018, č. j. 31 A 52/2018 – 53, se zrušuje a věc
se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem
[1] Žalobci podali dne 26. 4. 2018 žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2018,
č. j. MV-15709-4/SO-2018, a zároveň požádali o přiznání odkladného účinku žalobě. Ke dni
podání žaloby žalobci nezaplatili soudní poplatek, krajský soud je proto vyzval usnesením ze dne
28. 5. 2018, č. j. 31 A 52/2018 - 7, k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3 x 3 .000 Kč
a usnesením č. j. 31 A 52/2018 - 8, k zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání
odkladného účinku ve výši 3 x 1.000 Kč. Ke splnění obou povinností stanovil soud 15 denní
lhůtu.
[2] Usnesení bylo právní zástupkyni žalobců doručeno dne 4. 6. 2018. Dne 27. 6. 2018
krajský soud usnesením č. j. 31 A 52/2018 – 53, řízení o žalobě ve vztahu ke všem třem
žalobcům zastavil z důvodu nezaplacení soudního poplatku. V odůvodnění usnesení soud uvedl,
že na účet soudu byla dne 18. 6. 2018 složena částka 3.000 Kč, přičemž v popisu platby bylo
uvedeno „3 x 1.000,- Kč (D. I., D. D., M. J.)“. Z potvrzení účtárny Krajského soudu v Brně ze dne
20. 6. 2018 měl soud za prokázané, že byl uhrazen k této spisové značce pouze tento poplatek.
Krajský soud tak uzavřel, že žalobci nezaplatili soudní poplatek za žalobu při jejím podání ani
poté, co byli k jeho zaplacení vyzváni. Dle soudu z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci
deklarovali zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku, nesplnili však
povinnost zaplacení soudního poplatku za žalobu.
[3] Zároveň krajský soud rozhodl o vrácení zaplacených soudních poplatků za návrh
na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť s ohledem na zastavení řízení o žalobě již o návrhu
na přiznání odkladného nerozhodoval.
II. Kasační stížnost a vyjádření žalované
[4] Proti usnesení podal žalobce a) [stěžovatel] kasační stížnost.
[5] Stěžovatel namítá, že na základě výzvy k zaplacení soudního poplatku za žalobu a pokynu
stěžovatele poukázala právní zástupkyně dne 15. 6. 2018 převodem ze svého účtu na účet soudu
soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000 Kč, přičemž platbu identifikovala variabilním symbolem
uvedeným v citované výzvě k úhradě soudního poplatku, což dokládá kopií dokladu UniCredit
Bank – transakce k podpisu ze dne 15. 6. 2018 a dále sdělením žalobce č. 1 ze dne 27. 6. 2018,
kterým žalobce soudu sdělil, že dne 15. 6. 2018 byl uhrazen soudní poplatek ve výši 3.000 Kč
za žalobu, a to za žalobce a).
[6] Závěr krajského soudu týkající se popisu platby neodpovídá skutečnosti. Doklad
UniCredit Bank neobsahuje popis platby „3 x 1.000 Kč (D. I., D. D., M. J.)“. Žalobci v souvislosti
s úhradou částky 3.000 Kč nedeklarovali zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání
odkladného účinku žaloby.
[7] Stěžovatel dále poukazuje na to, že není zřejmé, z jakých údajů vycházela účetní
Krajského soudu v Brně při vyhotovování záznamu o složení (č. l. 35) a potvrzení,
že byl zaplacen pouze soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku (č. l. 36).
Svévolné přiřazení platby účtárnou soudu a ničím nepodložený popis platby účtárnou soudu
nemůže být přičítán k tíži žalobce.
[8] V doplnění kasační stížnosti pak stěžovatel poukázal na rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 29. 12. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32, a uvedl, že vzhledem k tomu, že povinnost
zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká teprve dnem
právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto, popř. navazujícího usnesení, v němž
byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit, nikoliv předem, je zřejmé,
že soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, který stěžovatel uhradil, je soudním poplatkem za žalobu,
nikoli soudním poplatkem za návrh na přiznání odkladného účinku žaloby.
[9] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že není seznámena s obsahem soudního
spisu, a nemůže se proto blíže vyjádřit.
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[10] Kasační stížnost je projednatelná. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek
krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil
při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
[11] Ze spisu krajského soudu v Brně vyplývá, že žalobcům byly adresovány výzvy k zaplacení
jednak soudního poplatku za žalobu a jednak soudního poplatku za návrh na přiznání
odkladného účinku, tak, jak jsou popsány v úvodu tohoto rozsudku. Dále je na čísle listu 35
založen soudem zhotovený Záznam o složení, v němž je uvedeno, že dne 18. 6. 2018 byla na účet
soudu připsána částka 3.000 Kč od I. D.. Záznam dále obsahuje tyto údaje: „Poznámka: Mgr.
Zámečníková Pav@1861500091362188@15.06.2018“ a „AV: 3 x 1.000,- Kč (D. I., D. D., M. J.)“.
Na čísle listu 36 je pak založeno Potvrzení o následujícím obsahu: „Potvrzuji tímto, že v období od
10. 4. 2018 do 20. 6. 2018 11:07 hod byl ke spisové značce č. 31 A 52/2018 uhrazen soudní poplatek za
návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 3.000,- Kč (tj. 3 x 1.000,- Kč za žalobce D. I., D. D. a M. J.,
všichni bytem K. X, X Ž.). Jiný soudní poplatek k výše uvedené spisové značce k tomuto datu uhrazen nebyl
a není ani evidován v pohledávkách. V Brně dne 20. 6. 2018 11:08“ Potvrzení je podepsáno účetní
Krajského soudu v Brně. Na čísle listu 37 pak následuje protokol o hlasování ze dne 27. 6. 2018.
[12] V nyní projednávané věci se jedná o specifickou situaci, kdy vzhledem k počtu žalobců
by zaplacená částka bez jakéhokoliv popisu mohla odpovídat buď částce zaplacené za návrh
na přiznání odkladného účinku za každého z žalobců, nebo částce zaplacené jedním ze žalobců
za žalobu. V takovém případě je úkolem soudu zjistit vůli žalobce/žalobců. Krajský soud
vycházel ze záznamu o složení a potvrzení vyžádaného od účetní soudu. Z těchto podkladů
měl za prokázané, že částka připsaná na účet soudu byla splátkou soudního poplatku za návrh
na přiznání odkladného účinku.
[13] Stěžovatel však rozporuje skutečnosti uvedené na těchto dokumentech. Tvrdí,
že poznámka, o kterou krajský soud své tvrzení opírá, nebyla součástí platby zadané jeho právní
zástupkyní a k tomu dokládá kopii dokladu UniCredit Bank – transakce k podpisu, ze které jsou
patrné částka k úhradě ve výši 3.000 Kč, číslo účtu na který je částka poukazována a variabilní
symbol, nikoliv skutečnost, že by tato platba obsahovala jakoukoliv poznámku pro příjemce.
[14] Nejvyšší správní soud konstatuje, že skutkový stav v uvedené sporné otázce není
dostatečně objasněn. Ve spise krajského soudu nejsou důkazní prostředky, které by osvědčovaly
pravdivost závěru učiněného krajským soudem. Jak záznam o složení, tak potvrzení účetní jsou
zprostředkovanými dokumenty, z nichž není možné zjistit skutečný originální obsah případné
poznámky či zprávy pro příjemce platby, která byla připsána na účet soudu. Za situace,
kdy stěžovatel činní obsah poznámky sporným, je třeba jej mít postaveno najisto.
[15] Krajský soud tedy bude povinen vyžádat takový důkaz (pravděpodobně originální výpis
z účtu, na který platba přišla), který buď potvrdí správnost jeho předchozího postupu, či ukáže,
že provedená platba žádnou poznámku neobsahovala, a v takovém případě bude třeba vyjasnit
projev vůle žalobců jiným způsobem.
[16] Pouze na okraj Nejvyšší správní soud uvádí, že pokud by se ukázalo, že platba byla
skutečně míněna jakožto splátka soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku,
nelze ji ani přes stěžovatelem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu započíst
na úhradu soudního poplatku za žalobu. Žalobci byli vyzváni ke splnění dvou poplatkových
povinností, a pokud splnili pouze jednu z nich, nesou následky nesplnění druhé povinnosti
(zde fatální - zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku).
IV. Závěr a náklady řízení
[17] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou, proto usnesení krajského soudu
zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). V něm bude krajský soud vázán
právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst. 4
s. ř. s.). Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2018
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu