ECLI:CZ:NSS:2018:10.ADS.386.2017:42
sp. zn. 10 Ads 386/2017 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely
Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: J. Š., zast. Mgr. Zbyňkem Andršem,
advokátem se sídlem Úvoz 446/118, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních
věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
16. 8. 2016, čj. MPSV-2016/175300-921, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2017, čj. 41 A 64/2016-52,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Posuzovaná věc se týká přezkumu rozhodnutí o snížení doplatku na bydlení,
který patří mezi dávky poskytované podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Žalobce žije s nezletilým synem v bytě nacházejícím se v rodinném domě jeho matky.
Správní orgány snížily žalobci doplatek na bydlení na částku 3 717 Kč měsíčně. Při výpočtu
doplatku na bydlení správní orgány nezohlednily nájem ve výši 7 000 Kč (bez energií),
který žalobce platí měsíčně své matce za užívání bytu. S ohledem na rodinný vztah pronajímatele
a nájemce je prý stanovené nájemné nemorální a v rozporu s dobrými mravy. Krajský soud
rozhodnutí žalovaného zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Soud se neztotožnil s argumentací
správních orgánů, že placení nájemného matce žalobce je v rozporu s dobrými mravy.
Naopak dospěl k závěru, že do odůvodněných nákladů na bydlení bylo možné stanovené
nájemné započítat až do výše obvyklého nájemného v místě, kde žalobce žije. Podle krajského
soudu nebylo dále z rozhodnutí správních orgánů zřejmé, jaké důvody je vedly ke snížení
doplatku na bydlení.
[2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností; rovněž navrhuje, aby NSS přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že se neztotožňuje
se zrušujícím rozhodnutím krajského soudu a že potřebuje dostatek času k provedení úkonů
souvisejících s novým projednáním věci. Podle žalobce není tato argumentace k přiznání
odkladného účinku dostačující. Stěžovatel prý nevysvětluje, v čem by právní následky
napadeného rozsudku pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout
přiznáním odkladného účinku jiným osobám.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že v jeho případě nejsou tyto podmínky naplněny.
[4] Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že nesouhlasí s rozhodnutím
krajského soudu. NSS konstatuje, že povinnost stěžovatele rozhodnout v souladu s právním
názorem krajského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku nemůže být sama o sobě důvodem
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V této souvislosti NSS odkazuje na usnesení
rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS.
[5] Stěžovatel dále návrh na přiznání odkladného účinku zdůvodnil tím, že potřebuje
dostatek času k provedení úkonů souvisejících s novým projednáním věci. Tato tvrzení stěžovatel
blíže nespecifikoval. NSS podotýká, že institut odkladného účinku kasační stížnosti nemohou
správní orgány využívat jako způsob, jak získat více času k provedení úkonů v novém projednání
věci po předchozím zrušení rozhodnutí krajským soudem. Smyslem přiznání odkladného účinku
je zabránění hrozící vážné újmě, které by mohl výkon rozhodnutí krajského soudu vyvolat,
nikoliv poskytnout větší komfort správním orgánům při novém projednání věci.
[6] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti NSS dočasně pozastavuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní
účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné
a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. NSS proto přizná
odkladný účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního
rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované
věci nejedná, resp. stěžovatel nic takového netvrdil. Tvrzení stěžovatele zůstala zcela vágní
a stěžovatel je neupřesnil ani k výzvě NSS.
[7] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy,
NSS se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu
s veřejným zájmem (srov. bod [3]).
[8] NSS proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. února 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu