ECLI:CZ:NSS:2018:10.ADS.44.2018:40
sp. zn. 10 Ads 44/2018 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely
Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: N. M., zast. JUDr. Bedřichem Hájkem,
advokátem se sídlem Jana Švermy 1696, Kadaň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a
sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 7. 2. 2017, čj. MPSV-2017/31116-916, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 12. 2017, čj. 78 Ad 6/2017-30,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Posuzovaná věc se týká přezkumu rozhodnutí o přiznání doplatku na bydlení,
který patří mezi dávky poskytované podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.
Žalobkyně nesouhlasila s tím, že správní orgány při stanovení výše dávky nezahrnuly
do odůvodněných nákladů na bydlení úhrady za energie v celé jejich výši. Náklady na energie
podle jejího názoru správní orgány posoudily pouze paušálně a bez řádného odůvodnění.
Proti rozhodnutí správních orgánů se proto bránila žalobou. Krajský soud se ztotožnil s částí
žalobních námitek. Dospěl k závěru, že správní orgány řádně neodůvodnily, na základě jakých
vstupních údajů a jakým mechanismem stanovily výši prokazatelné nezbytné spotřeby elektřiny
a plynu žalobkyně. Jejich rozhodnutí proto krajský soud zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil
věc žalovanému k dalšímu řízení.
[2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností; rovněž navrhuje, aby NSS přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že v současné době není
schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby rozhodnutí o přiznání doplatku
na bydlení v řízení před tímto soudem obstálo. Dále poznamenal, že má v podstatě doplnit
odůvodnění rozhodnutí a podklady do správního spisu, i nadále však bude respektovat výši záloh
na spotřebu energií vyhodnocenou aplikačním programem pro výpočet dávek hmotné nouze.
Přiznáním odkladného účinku tedy podle názoru stěžovatele nevznikne žalobkyni žádná finanční
újma. Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v jeho případě
nejsou tyto podmínky naplněny.
[4] NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí relevantní skutečnosti pro přiznání
odkladného účinku. NSS předně upozorňuje, že povinnost správního orgánu rozhodnout
v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku nemůže být
sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS).
Tvrzení stěžovatele o neschopnosti dostát podmínkám v rozsudku krajského soudu jsou vágní
a nevypovídají nic o tom, v čem konkrétně má újma stěžovatele spočívat. Jak již NSS dříve
judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností
o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel
v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem
(viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6). NSS přizná odkladný
účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí
mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná,
resp. stěžovatel nic takového netvrdil.
[5] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy,
NSS se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu
s veřejným zájmem.
[6] NSS proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu