ECLI:CZ:NSS:2018:10.ADS.58.2018:33
sp. zn. 10 Ads 58/2018 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely
Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: S. K., zast. JUDr. Bedřichem Hájkem,
advokátem se sídlem Jana Švermy 1696, Kadaň, proti žalovanému: Ministerstvo práce a
sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 29. 5. 2017, čj. MPSV-2017/112075-916, v řízení o kasační stížnosti žalovaného
proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 12. 2017, čj. 78 Ad 20/2017-29, o
návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Posuzovaná věc se týká přezkumu rozhodnutí o zvýšení doplatku na bydlení, který patří
mezi dávky poskytované podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Žalobkyně
nesouhlasila s tím, že správní orgány při stanovení výše dávky nezahrnuly do odůvodněných
nákladů na bydlení úhrady za energie v celé jejich výši. Náklady na energie podle jejího názoru
správní orgány posoudily pouze paušálně a bez řádného odůvodnění. Proti rozhodnutí správních
orgánů se proto bránila žalobou. Krajský soud se ztotožnil s částí žalobních námitek.
Dospěl k závěru, že správní orgány řádně neodůvodnily, na základě jakých vstupních údajů
a jakým mechanismem stanovily výši prokazatelné nezbytné spotřeby elektřiny a plynu žalobkyně.
Jejich rozhodnutí proto krajský soud zrušil pro nepřezkoumatelnost a vrátil věc žalovanému
k dalšímu řízení.
[2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností; rovněž navrhuje, aby NSS přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že v současné době není
schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby rozhodnutí o zvýšení doplatku
na bydlení v řízení před tímto soudem obstálo. Dále poznamenal, že má v podstatě doplnit
odůvodnění rozhodnutí a podklady do správního spisu, i nadále však bude respektovat výši záloh
na spotřebu energií vyhodnocenou aplikačním programem pro výpočet dávek hmotné nouze.
Přiznáním odkladného účinku tedy podle názoru stěžovatele nevznikne žalobkyni žádná finanční
újma. Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v jeho případě
nejsou tyto podmínky naplněny.
[4] NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí relevantní skutečnosti pro přiznání
odkladného účinku. NSS předně upozorňuje, že povinnost správního orgánu rozhodnout
v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku nemůže být
sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Tvrzení
stěžovatele o neschopnosti dostát podmínkám v rozsudku krajského soudu jsou vágní.
Jak již NSS dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení
podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek,
jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl
zásadním zásahem (viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6).
NSS přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon
soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci
se v nyní posuzované věci nejedná, resp. stěžovatel nic takového netvrdil.
[5] Vzhledem k tomu, že stěžovatel ani netvrdil existenci nepoměrně větší újmy, NSS se již
nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s veřejným
zájmem.
[6] NSS proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. března 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu